Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Jitky (45): Síla velké rodiny
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Jitky (45): Síla velké rodiny

datum: 18. 9. 2022 0:05 autor: podle příběhu Jitky R. napsala Alžběta Morávková
Nečekaná smrt blízkého člověka zamává s psychikou a někdy trvá dlouhé měsíce i roky, než se z toho pozůstalí dostanou. Takovou zkušenost má i naše čtenářka Jitka.

Rychle jsem mezi zapadla

Co může být na světě hezčího než spokojený vztah a šťastná rodina? To jsem si říkala pokaždé, když jsem vstávala i usínala. To jsem ještě netušila, co všechno se stane.

Vdávala jsem brzy, nebylo mi ani dvacet. Nikoho jsem neměla, vyrostla jsem v děcáku a Jirku jsem potkala v ordinaci obvodního doktora, kde jsem pracovala jako zdravotní sestra a kam on přišel s naraženou nohou.

Do roka byla svatba a já jsem najednou „věnem“ dostala velkou rodinu. Jirka měl skvělé rodiče, další tři bratry a pro mě neskutečný počet bratranců, sestřenic, tetiček a strýčků. Dlouho jsem se v nich nemohla vyznat. Všichni byli nesmírně družní a jako rodina se neustále scházeli a navštěvovali. Zapadla jsem k nim rychle a úplně přirozeně.


 

Příběh Ludmily (62): Jak jen můj syn mohl povolit adopci své dcery?

Rozdíly dělat nebudeme...

Naše štěstí s Jirkou nám kazila jen skutečnost, že se nám nedařilo počít dítě. Absolvovali jsme nespočet vyšetření. Oba jsme podle nich byli zdraví. Prý bychom každý s jiným partnerem zřejmě dítě mít mohli, upozornil nás jeden gynekolog.

Po dvou neúspěšných pokusech o umělé oplodnění jsme se rozhodli pro adopci. „To je dobrý nápad, Jituško,“ řekla k tomu moje tchyně Věra. „Bez dětí je život smutný. My s tátou přijmeme toho tvorečka jako vlastní vnouče. Neboj se, rozdíly dělat nebudeme.“


Příběh Eriky (52): Moje máma Eva

Radost a bolest

A tak na patnácté výročí naší svatby jsme se všichni radovali z tříměsíční Julinky. Celá rozvětvená rodina se sešla u nás a Jirka ještě o půlnoci odvážel domů osmdesátiletého strýčka. Domů už se nikdy nevrátil. Při cestě zpátky ho smetl kamión, jehož řidič usnul za volantem.

Další týdny jsem prožila v mrákotách a můj život se najednou rozpadl na tisíc střepů. Říkáte, že jsem se naštěstí mohla starat o Julinku? Bohužel jsem byla přesvědčená, že za všechno může ona! Kdybychom si ji nevzali, nebyla by rodinná oslava a Jirka by nejel odvézt strýčka…

Zatímco jsem do sebe ládovala jeden uklidňující prášek za druhým a doslova se utápěla v nekonečném žalu, moje tchyně Věra se k nám nastěhovala a bez řečí převzala péči o Julinku i o mě. Mě doslova odvlekla k psychiatrovi. Jenže kde není vůle, není šance něco změnit. Omámená spoustou prášků jsem celé dny prospala.


Příběh Marie (49): Nejsem dcera svého táty

Rázný zákrok

Po dvou měsících toho Věra měla dost. „Tak poslouchej, Jituško,“ pustila se do mě jedno pondělní ráno, „takhle to dál nejde. Táta volal tomu tvému psychiatrovi a probral s ním, jak máš pomalu začít vysazovat ty prášky.“ – „Ale já je přece potřebuju!“ rozbrečela jsem se. – „Ty musíš být zase v pořádku pro Julinku! Ráda pomůžu, ale copak si to dítě zaslouží, aby máma celé dny fňukala? Jirka byl můj syn, na to jsi zapomněla? Myslíš si, že já netruchlím? Nebo že snad je to ostatním v rodině jedno? Není! Dobře ale víme, že se nic nevrátí. Život jde dál. Zůstala tu po něm Julinka a ty,“ ukončila dlouhou řeč Věra rozplakala se.

A tak jsem postupně začala vysazovat léky, chodila ven s Julinkou a pod dozorem Věry, mých třech švagrových a různých tetiček se pomalu vracela do života. Julinka mně přinášela tolik radosti! Za své počáteční mateřské selhání jsem se moc styděla.


Příběh Jindřišky (63): Neměla jsem ráda dceru své snachy

Poučit se z chyb

„Chybu člověk někdy udělá. Důležité je umět si to přiznat a poučit se z toho,“ řekla mi Věra, když jsem to s ní rozebírala.

Měla pravdu i v tom, že život jde dál. Když jsem vodila Julinku do mateřské školy, seznámila jsem se s Lukášem, tatínkem malé Emičky. Její maminka zemřela krátce po porodu na rakovinu.

Vzali jsme se před šesti lety a na svatbě nám byla celá dnes už moje rozvětvená rodina. Na svatební hostině jsem jim poděkovala, hlavně Věrce. Bez ní bych se neodrazila ode dna a kdoví, jak by to dopadlo s Julinkou…


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Slávky (51): Je můj syn nemocný, nebo jen zlý?

Příběh Slávky (51): Je můj syn nemocný, nebo jen zlý?

Autor: podle příběhu Slávky Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 30. 9. 2023 0:05

„Těžko se o tom mluví. Mám dva syny a jako každá máma je miluji oba. Jenže u jednoho je to úplně…

Příběh Jolany (42): Láska bez papíru

Příběh Jolany (42): Láska bez papíru

Autor: podle příběhu Jolany P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 9. 2023 0:05

Většina dívek si od dětství představuje, jak kráčí svatební uličkou v nádherných dlouhých šatech s…

Příběh Tomáše (45): Sedm let jsem netušil, že mám syna

Příběh Tomáše (45): Sedm let jsem netušil, že mám syna

Autor: podle příběhu Tomáše V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 9. 2023 0:05

Poprvé vidět vlastní dítě, když už navštěvuje první třídu, je určitě skvělým námětem pro film. Ať…

Příběh Gábiny (59): Složitá cesta k adoptivnímu vnukovi

Příběh Gábiny (59): Složitá cesta k adoptivnímu vnukovi

Autor: podle příběhu Gábiny J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 9. 2023 0:05

„Otěhotněla jsem před maturitou a David přišel na svět, když mi bylo pouhých devatenáct,“ začíná…

Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet

Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet

Autor: podle příběhu Lucie K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 9. 9. 2023 0:05

Méně je někdy více. Nemá cenu se obětovat pro všechny za cenu vlastního zdraví. O tom ví své naše…

Příběh Hanky (48): Mrtvý manžel mi schválil přítele

Příběh Hanky (48): Mrtvý manžel mi schválil přítele

Autor: podle příběhu Hanky L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 3. 9. 2023 0:05

Celý život jsem si zakládala na tom, že jsem samostatná a racionálně uvažující osoba. Aby taky ne,…

Příběh Jany (54): Moje dcera dává všechnu lásku jen psům

Příběh Jany (54): Moje dcera dává všechnu lásku jen psům

Autor: podle příběhu Jany K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 2. 9. 2023 0:05

„Abych to uvedla na pravou míru, zvířata máme u nás v rodině rádi všichni a minimálně jeden pes a…

Příběh Evy (55): Vnoučata bych prý zkazila

Příběh Evy (55): Vnoučata bych prý zkazila

Autor: podle příběhu Evy T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 31. 8. 2023 0:05

Když děti vyletí z domova, většinou se těšíme, až se staneme prarodiči. Vnoučata přinášejí do…

Tip šéfredaktorky

Romány, od kterých neodtrhnete oči

14. 9. 2023 15:00 autor -mav-