Jedinou cestou ke vzdělání byla Vyšší dívčí škola v Praze. Během studia začala docházet do Amerického klubu Vojty Náprstka, kde se seznámila například s Karolinou Světlou nebo Sofií Podlipskou, přátelila se s Eliškou Krásnohorskou a Zdeňkou Braunerovou.
Po úspěšném dokončení Vyšší dívčí školy, která byla na úrovni měšťanky, chtěla Anna pokračovat na gymnáziu. Na to ale potřebovala povolení od vídeňské vlády.
Získala povolení složit zkoušky pro nižší třídy gymnázia. To se jí povedlo po dvou letech soukromé výuky roku 1874 za vydatné podpory Karoliny Světlé na pražském Akademickém gymnáziu.
Aničce bylo přes dvacet a toužila po studiu medicíny. K tomu však potřebovala maturitu. Možnost pokračovat ve studiu na vyšším gymnázium nevyšla, její žádost byla zamítnuta. Rodiče z jejího rozhodnutí také moc nadšeni nebyli.
Odvážná dívka se vypravila do švýcarského Curychu, kde byla v roce 1875 přijata ke studiu medicíny. Anna byla šťastná, protože si splnila svůj sen. Nebyla sama, o rok výš studovala jiná Češka – o dva roky mladší Bohuslava Kecková.
Na rozdíl od Bohuslavy ale Anna neměla maturitu a byla přijata s podmínkou, že ji složí dodatečně.
Bohuslava Kecková také měla větší finanční pomoc rodiny, zatímco Anna dávala kondice a využila sbírku na podporu studia, kterou organizovala Eliška Krásnohorská.
Peníze z kondic, která dávala, nestačily. Proto nakonec po dvou letech přešla na univerzitu do Bernu, kde bylo studium levnější. Zároveň Anně pořád chyběl doklad o složení maturitní zkoušky, který v Curychu požadovali.
I tam si vydělávala soukromou výukou, na studium jí přispívali různí přátelé a známí, například kolegyně z Kolumbie Anna Galvisová nebo manželé Lenzovi. Kvůli nedostatku financí dokonce studium na rok přerušila.
Dočkala se. 30. listopadu 1881 byla promována doktorkou medicíny. Toužila se vrátit domů a otevřít si lékařskou praxi. Cestu do Čech jí nejprve oddálil záškrt, proto nakonec přijela až na jaře 1882.
Přišlo ale hořké zklamání. Stejně jako Bohuslava Kecková narazila i Anna na neochotu mužských kolegů přijmout mezi sebe ženu. Lékařský titul jí v Praze nikdo neuznal.
Nakonec se vrátila zpátky do Bernu, kde léčila pacienty v okolí St. Gallenu, pak působila v Bernu. Asi rok pracovala v Bosně a Hercegovině, ale vrátila se zpět do Švýcarska. Tam se cítila nejlépe. Vedla ústav pro nemocné tuberkulózou, vedla kurzy první pomoci a učila zdravovědu na dívčích školách.
V roce 1907 začala provozovat sanatorium v Ženevě, kde ji společnice pověřená finanční stránkou projektu okradla o všechny peníze. Anna zůstala zcela bez peněz, proto odjela do Anglie, kde pracovala jako soukromá ošetřovatelka.
Do Čech se definitivně vrátila roku 1909. Živila se výukou němčiny. Dočkala se až v roce 1914, kdy byl konečně její diplom uznán vídeňskou vládou. V šedesáti letech tak Anna Bayerová konečně mohla začít provozovat lékařskou praxi!
Anna Bayerová získala místo profesorky hygieny, kromě toho přispívala do odborných i populárních časopisů. Podílela se také na reorganizaci Červeného kříže.
Nikdy se nevdala a neměla děti. Zemřela 25. ledna 1924 v bytě své přítelkyně Libuše Bráfové, dcery Františka Riegra, v jejíž rodině žila.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Po jednom z nejvýznamnějších vědců je také pojmenována jeden ze způsobů konzervace potravin –…
Kdo stojí za jejich vznikem? Která ikona nošení silonek zpopularizovala? A jak se nosí dnes?
O tom, kdo se dostane na pódium Carnegie Hall, rozhoduje umělecká rada. Za vystoupení v budově na…
Bohatým bral, chudým dával. Robin Hood, hrdina balad, knih a filmů, podle pověstí žil na přelomu 12…
Na pracovišti ženy dostaly červený karafiát, na podnikovém večírku vyslechly projevy o důležité…
Život a smrt jedné z nejmocnějších žen starověku dodnes vyvolává řadu otázek. Co víme o královně…
V roce 1955 dokončil vývoj první úspěšné vakcíny proti dětské obrně. Jonas Salk svůj vynález nikdy…
Helen Taftová byla americká první dáma a manželka Williama Howarda Tafta, 27. prezidenta Spojených…
Komentáře