Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Elizabeth Blackwell (89): První americká žena-lékařka
Wikimedia Commons
Inspirace / Osobnost týdne

Elizabeth Blackwell (89): První americká žena-lékařka

datum: 14. 10. 2020 0:05 autor: Markéta Vavřinová
Všechny významnější lékařské fakulty ji odmítly přijmout ke studiu. Několikrát si musela poslechnout i „rady“, aby studovala v přestrojení za muže! Šanci jí dala Geneva Medical College na severu státu New York. Vedení školy o jejím studiu nechalo hlasovat budoucí spolužáky.

Pokud by jen jeden ze 150 mladých mužů měl o jejím přijetí pochybnosti, pro Elizabeth by se definitivně zavřely dveře k vysněné profesi.

Bude to zábava?

Naštěstí se tak nestalo. „Přinejmenším to bude zábava,“ pronesl jeden ze studentů před hlasováním. „Jde o nejlepší vtip v historii této univerzity,“ smál se prý další.

V lednu 1849 se Elizabeth Blackwell stala první ženou ve Spojených státech, která dosáhla lékařského titulu. Cesta k němu však byla dlouhá.

Po přijetí na lékařskou fakultu dívka ještě neměla vyhráno. Někteří vyučující s ní jednali povýšeně a dávali jí nepokrytě najevo, že s její účastí na výuce nesouhlasí.

Když se v rámci anatomie probíraly otázky ženských a mužských pohlavních orgánů, vyzval ji profesor, aby opustila posluchárnu, protože to není téma pro ženy. Elizabeth se jen zasmála a zůstala sedět. Spolužáci její odvahu ocenili.

Netradiční rodina

Elizabeth přišla na svět 3. února 1821 v Bristolu do rodiny majitele cukrovaru Samuela a jeho ženy Hannah. Samuel Blackwell byl rozhodně zvláštní muž. Žádné ze svých devíti dětí nikdy fyzicky netrestal a také to nikomu nedovolil. Všechny prohřešky se zapisovaly do černé knihy. Když se Samuelovi zdálo, že některé dítě má hodně zápisů, místo večeře s rodinou muselo jíst osamoceně v podkroví. To byl nejpřísnější trest!

Svým pěti dcerám zajistil stejné vzdělání jako synům. Tehdy naprosto nevídaná věc! Věřil totiž, že každé dítě má dostat příležitost k rozvoji svých schopností a talentu. Děti tedy měly vychovatelky a soukromé učitele. Zároveň však byly izolovány od svých vrstevníků.

Nedostatek peněz

Po požáru cukrovaru v roce 1932 se celá rodina vydala hledat štěstí za moře. Nejprve žili v New Yorku, pak se přestěhovali do Cincinnati v Ohiu. Po pár letech zemřel otec a Elizabeth stejně jako matka a její dvě starší sestry začala pracovat jako vychovatelka, později domácí učitelka.

Hodně šetřila, protože se chtěla dál vzdělávat. Jedna z jejích kamarádek měla zdravotní problémy a bylo jí trapné svěřovat se gynekologům-mužům. V této souvislosti Elizabeth začala poprvé přemýšlet o lékařské profesi. V té době se ženy maximálně školily na porodní asistentky nebo ošetřovatelky. Nikdo si nedovedl představit, že by ženě byla svěřena skutečná léčba pacientů.

Budu lékařkou!

Elizabeth si našla místo učitelky hudby na akademii v Asheville a ubytovala se v domácnosti uznávaného reverenda Johna Dicksona. Dickson byl před kněžskou dráhou lékařem a po vědomostech toužící dívce dovolil, aby využívala jeho knihovnu s lékařskými knihami.

Lékařské fakulty, kterým psala žádosti o přijetí, ji jedna po druhé odmítaly přijmout. Elizabeth ale rozhodně neztrácela čas a soukromě studovala anatomii u takových lékařů, kteří neměli problém předávat své znalosti mladé ženě.

„Není snadné být průkopníkem – ale je to fascinující! Nevyměnila bych ani jeden, ani ten nejhorší okamžik za všechno bohatství na světě.“

Začátek nesnadné cesty

Studium na lékařské fakultě pro ni bylo náročné, a ne všichni kolegové a učitelé ji respektovali. Přesto když 23. ledna 1849 slavnostně přebírala jako první žena v historii USA lékařský diplom, děkan lékařské fakulty Dr. Charles Lee se jí přede všemi poklonil. A pro místní tisk byla její promoce nejdůležitější událostí dne.

Lékařský titul byl však pouze začátkem dlouhé cesty. Pohrdání i nedůvěra vůči ženě-lékařce samozřejmě nevymizely. Elizabeth se vypravila do Británie, kde se chtěla dál vzdělávat. Navštívila tam několik nemocnic a poté zamířila do Paříže. Všude se ovšem setkávala s předsudky.

„Nikdo z nás nemůže vědět, co dokáže, dokud to nezkusí.“

Vlastní klinika

Při ošetřování kojence s oční infekcí se nakazila a oslepla na jedno oko. Rychle se se jí tak rozplynul sen o chirurgii. Po návratu otevřela v New Yorku kliniku, kde zaměstnávala ženy, které dosáhly lékařského vzdělání. Zároveň se její klinika podílela na školení zdravotních sester. Vydala také osvětovou publikaci, ve které vysvětlovala ženám, jak funguje jejich tělo.

V 70. letech 19. století se usadila v Anglii, kde při budování lékařské školy pro ženy v Londýně nějakou dobu spolupracovala s Florance Nightingale. Zároveň hodně přednášela o důležitosti vzdělávání žen.

Po manželství netoužila

Žádná z pěti sester Blackwellových (mladší Emily po vzoru sestry také vystudovala medicínu, Sarah se stala uznávanou spisovatelkou) se nikdy nevdala. Na svou dobu byly emancipované a měly vlastní názor. A Elizabeth každého nápadníka odmítla.

V roce 1856 adoptovala sirotka, hluchoněmou irskou dívku Kitty. Určitě šlo o dobrý skutek, ale svérázná Elizabeth sice na jedné straně zajistila Kitty vzdělání, na druhé ji – tak jak byla zvyklá z domova – izolovala od ostatních dětí.

V roce 1907 Elizabeth spadla ze schodů. Těžce se pohybovala a byla odkázána na pomoc Kitty. Úraz měl nejen fyzické, ale i bohužel psychické následky. Stala se posedlá morálkou. Tvrdila například, že nemoci jsou způsobeny hříchy, nikoli bakteriemi.

Zemřela 31. května 1910 ve svém domě ve Skotsku na následky mrtvice. Je pochována ve skotském Kilmunu.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Mileva Marić (†73): První žena Alberta Einsteina umřela v zapomnění

Mileva Marić (†73): První žena Alberta Einsteina umřela v zapomnění

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 22. 9. 2021 0:05

Její osud je smutný. Zůstala ve stínu slavného manžela, přestože se významně podílela na jeho…

Jana Košutová: „Nápad je to hlavní! A my i doma dřevěným nábytkem žijeme.“

Jana Košutová: „Nápad je to hlavní! A my i doma dřevěným nábytkem žijeme.“

Autor: Eva Zelinková, Datum: 8. 9. 2021 0:05

Největšími zálibami Jany Košutové jsou bytový a nábytkový design, dekorace, ale i móda. Prostě styl…

Barbora Novotná: Věděla, že bude věci dělat jinak

Barbora Novotná: Věděla, že bude věci dělat jinak

Autor: -red-, Datum: 18. 8. 2021 0:05

Zakladatelka anglické školky a školy B-English chtěla vlastní školku a školu, kde se bude mluvit…

Helena Treterová: „Mám radost, že máme v nabídce i drink prospěšný zdraví.“

Helena Treterová: „Mám radost, že máme v nabídce i drink prospěšný zdraví.“

Autor: Eva Zelinková, Datum: 11. 8. 2021 0:05

Možná to znáte. Zrovna máte před sebou delší cestu autem a přemýšlíte, jak za volantem neusnout.…

Tomáš Kunovský: „Baví mě, když se do pokrmu zapojí kromě chuti i sluch.“

Tomáš Kunovský: „Baví mě, když se do pokrmu zapojí kromě chuti i sluch.“

Autor: Martina Kadlecová, Datum: 4. 8. 2021 0:05

Když se Tomáš Kunovský při cestě za sbíráním nových zkušeností rozhodoval, zda půjde vařit do…

Kateřina Čížková: „Pokud se nejdříve nepostaráme sami o sebe, nepomůžeme vůbec nikomu.“

Kateřina Čížková: „Pokud se nejdříve nepostaráme sami o sebe, nepomůžeme vůbec nikomu.“

Autor: Eva Zelinková, Datum: 28. 7. 2021 0:05

Psychické problémy má v naší republice podle statistiky kolem 3 milionů lidí. Ne všichni se ale…

Lilian Wyles (†89): Detektiv v sukni aneb To Scotland Yard ještě nezažil

Lilian Wyles (†89): Detektiv v sukni aneb To Scotland Yard ještě nezažil

Autor: Jana Vavřinová, Datum: 6. 7. 2021 0:05

Vrchní inspektorka Lilian Wyles byla vůbec první ženou, která sloužila v londýnském Scotland Yardu…

Iva Kyselá: „Když je dusno v místnosti, vyvětráte. Ve vztazích se dá vyvětrat tím, že o svých pocitech mluvíme.“

Iva Kyselá: „Když je dusno v místnosti, vyvětráte. Ve vztazích se dá vyvětrat tím, že o svých pocitech mluvíme.“

Autor: Eva Zelinková, Datum: 23. 6. 2021 0:05

Harmonii do rodin se snaží vnášet soukromá Akademie rodičovství. Své o tom ví a s námi o tom…

Tip šéfredaktorky

Příběh Katky (40): Posedlost uklízením

12. 9. 2021 0:05 autor podle příběhu Kateřiny V. napsala Alžběta Morávková