Čas jen pro mě

První dívka s maturitou

Bohuslava Kecková měla ještě jedno prvenství – 24. července 1874 se stala první ženou s maturitou v českých zemích! Bohuslava měla štěstí, že se narodila do rodiny, kde se vzdělání cenilo. Na svět přišla 18. března 1854 v Bukoli u Kralup nad Vltavou, odkud se rodina přestěhovala do Prahy.

Dívce toužící po vědomostech se podařilo přesvědčit otce, že absolutorium vyšší dívčí školy nestačí. Ten jí umožnil domácí soukromou výuku a Bohuslava pak odmaturovala na malostranském gymnáziu.

Clara Barton (†90): „Anděl“ bitevního pole a přesvědčená feministka

V Curychu dostala šanci

Bohuslava toužila po kariéře lékařky. Rakousko-uherská monarchie vzdělání žen tehdy nepřála a bylo nemyslitelné, aby žena studovala vysokou školu. Řešením bylo studium ve švýcarském Curychu. Tam spolu s ní studovaly ještě další čtyři ženy – tři Američanky a jedna Ruska. O rok níž chodila další Češka, Anna Bayerová.

Elizabeth Blackwell (†89): První americká žena-lékařka

„V první anatomické přednášce spatřivši nás 5 dam seděti asi mezi 60 studenty, nemohla jsem se ubrati zvláštnímu pocitu jakési úzkostlivosti a zaraženosti, očekávajíc tesklivé věci, které přijíti měly,“ později napsala k počátkům studia Kecková.

Promovala v roce 1880 a ve Švýcarsku ještě nějakou dobu zůstala. Aby získala potřebnou praxi, dva roky byla asistentkou profesorů Rosehona na chirurgii a Huguenina na interně.

V Praze o lékařku nestáli

Jejím snem bylo otevřít si lékařskou ordinaci v Praze. To ovšem narazila na předsudky. Doktorát z ciziny jí úřady neuznaly (přitom u mužů s tím nebyl problém). Požádala o zapsání do seznamu pražských lékařů, kteří měli oprávnění provozovat praxi. Neuspěla. Vždyť v celé rakousko-uherské monarchii žádná žena-lékařka praxi neprovozovala!

Florence Nightingale (†90): „Dáma s lampou“, která položila základy moderního ošetřovatelství

Přistoupila na kompromis a po absolvování porodnického kurzu na vídeňské univerzitě začala v pražském Karlíně pracovat jako porodní asistentka. Přestože byl o její služby velký zájem, svého snu se nevzdala. Shodou okolností rakousko-uherské úřady vypsaly konkurz na ženu-lékařku, která by v monarchií okupované v Bosně a Hercegovině léčila muslimské ženy.

V Bosně se stala oblíbená

Bohuslava Kecková tak počátkem roku 1893 odcestovala do Mostaru. Místní muslimské ženy měly ztíženou cestu k lékařskému ošetření, protože jim víra zakazovala, aby se jich dotkl muž. Diagnózu pak lékaři určovali „odhadem“ a podle toho to také vypadalo. Mnohé ženy zbytečně umíraly na nemoci, které by při včasném odhalení byly lehce vyléčitelné.

Williamina Fleming (†54): Služka, která se stala uznávanou astronomkou

Po překonání počáteční nedůvěry se doktorka Kecková stala oblíbenou lékařkou. Nedůvěru zlomila úspěšná léčba manželky muslimského vůdce Ali Fehmiho Džabiče.

Pokud to bylo třeba, česká lékařka neměla problém se vydat na koni i do odlehlých horských oblastí, aby ošetřila pacientku.

Kromě lékařské praxe se věnovala osvětě – místní ženy učila číst a psát, pořádala pro ně přenášky o hygieně a o životosprávě a učila zdravotní výchovu, ošetřovatelství a základy anatomie na místní dívčí škole.

Eliška Krásnohorská (†79): Na ženy orientovaná feministka si dala romantické jméno podle „šlechtického“ tatínka

Osmnáct let žila v cizině

V Bosně pak nakonec zůstala skoro dvě desítky let. Odtud posílala články o zdraví a pohybu, o výživě nebo o péči o děti do ženských časopisů. Vyměňovala si pravidelně dopisy s Eliškou Krásnohorskou. V místním bosenském tisku publikovala také, a to v chorvatštině, kterou se rychle naučila.

Každý rok jezdila Bohuslava Kecková na dovolenou do Čech. Šest týdnů trávila u své sestry v Kostomlatech na Mělnicku. Když onemocněla cukrovkou, využívala dovolenou částečně i k léčebným pobytům v Karlových Varech. Zemřela během své dovolené v Kostomlatech 17. října 1911.