Bohuslava toužila po kariéře lékařky. Rakousko-uherská monarchie vzdělání žen tehdy nepřála a bylo nemyslitelné, aby žena studovala vysokou školu. Řešením bylo studium ve švýcarském Curychu. Tam spolu s ní studovaly ještě další čtyři ženy – tři Američanky a jedna Ruska. O rok níž chodila další Češka, Anna Bayerová.
„V první anatomické přednášce spatřivši nás 5 dam seděti asi mezi 60 studenty, nemohla jsem se ubrati zvláštnímu pocitu jakési úzkostlivosti a zaraženosti, očekávajíc tesklivé věci, které přijíti měly,“ později napsala k počátkům studia Kecková.
Promovala v roce 1880 a ve Švýcarsku ještě nějakou dobu zůstala. Aby získala potřebnou praxi, dva roky byla asistentkou profesorů Rosehona na chirurgii a Huguenina na interně.
Jejím snem bylo otevřít si lékařskou ordinaci v Praze. To ovšem narazila na předsudky. Doktorát z ciziny jí úřady neuznaly (přitom u mužů s tím nebyl problém). Požádala o zapsání do seznamu pražských lékařů, kteří měli oprávnění provozovat praxi. Neuspěla. Vždyť v celé rakousko-uherské monarchii žádná žena-lékařka praxi neprovozovala!
Přistoupila na kompromis a po absolvování porodnického kurzu na vídeňské univerzitě začala v pražském Karlíně pracovat jako porodní asistentka. Přestože byl o její služby velký zájem, svého snu se nevzdala. Shodou okolností rakousko-uherské úřady vypsaly konkurz na ženu-lékařku, která by v monarchií okupované v Bosně a Hercegovině léčila muslimské ženy.
Bohuslava Kecková tak počátkem roku 1893 odcestovala do Mostaru. Místní muslimské ženy měly ztíženou cestu k lékařskému ošetření, protože jim víra zakazovala, aby se jich dotkl muž. Diagnózu pak lékaři určovali „odhadem“ a podle toho to také vypadalo. Mnohé ženy zbytečně umíraly na nemoci, které by při včasném odhalení byly lehce vyléčitelné.
Po překonání počáteční nedůvěry se doktorka Kecková stala oblíbenou lékařkou. Nedůvěru zlomila úspěšná léčba manželky muslimského vůdce Ali Fehmiho Džabiče.
Pokud to bylo třeba, česká lékařka neměla problém se vydat na koni i do odlehlých horských oblastí, aby ošetřila pacientku.
Kromě lékařské praxe se věnovala osvětě – místní ženy učila číst a psát, pořádala pro ně přenášky o hygieně a o životosprávě a učila zdravotní výchovu, ošetřovatelství a základy anatomie na místní dívčí škole.
V Bosně pak nakonec zůstala skoro dvě desítky let. Odtud posílala články o zdraví a pohybu, o výživě nebo o péči o děti do ženských časopisů. Vyměňovala si pravidelně dopisy s Eliškou Krásnohorskou. V místním bosenském tisku publikovala také, a to v chorvatštině, kterou se rychle naučila.
Každý rok jezdila Bohuslava Kecková na dovolenou do Čech. Šest týdnů trávila u své sestry v Kostomlatech na Mělnicku. Když onemocněla cukrovkou, využívala dovolenou částečně i k léčebným pobytům v Karlových Varech. Zemřela během své dovolené v Kostomlatech 17. října 1911.
Zdroje informací: Wikipedia.org a albina.ff.cuni.cz
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Když 29. listopadu 1872 v Neapoli zemřela Mary Fairfax Somerville, nekrolog v londýnském Morning…
Nikdo nezměnil geografii tohoto světa tolik jako mořeplavec James Cook. V druhé polovině 18.…
Osud této ženy je tak úžasný, že jeho převedení na filmové plátno by působilo nepravděpodobně. Po…
Řeckému básníkovi Homérovi se připisuje zásluha, že napsal první epické příběhy „Ilias“ a „Odyssea“…
Titanic je jedním z těch vzácných filmů, které nebyly jen hitem – byl to fenomén. Získal 11 Oscarů,…
Zakladatelka společnosti, která nese její jméno, byla vizionářkou a vzorem. Estée Lauder ve všech…
V roce 1519 se Fernão de Magalhães vydal na odvážnou plavbu kolem světa. Snažil najít vodní cestu…
„A přece se točí,“ údajně pronesl italský matematik a fyzik Galileo Galilei, když odcházel od…