Čas jen pro mě

Manželství bez lásky

U nás moc známá není, jméno Williamina Fleming něco řekne jen lidem, kteří se zabývají astronomií. Přesto si tato pozoruhodná dáma a bojovnice za zrovnoprávnění žen zaslouží pozornost.

Mina, jak jí doma říkali, pocházela z devíti sourozenců. Narodila se 15. května 1857 ve skotském Dundee. Otec rodiny, zlatník Robert Stevens zemřel, když dívence bylo pouhých sedm let. Matka Mary měla problém uživit tolik dětí a chytrá nadaná Mina brzy začala učit malé děti a finančně podporovala rodinu.

Ve dvaceti letech zcela pragmaticky souhlasila se žádostí o ruku. Nešlo o žádnou lásku ani zamilovanost. James Orr Fleming byl o šestnáct let starší vdovec, který pracoval v bance, a Mina v manželství viděla možnost zajistit se. Jenže Fleming se rozhodl hledat štěstí na druhé straně Atlantiku a v listopadu 1878 pár nastoupil na loď plující do Ameriky.

Opuštěná v cizí zemi

Krátce po příjezdu do Bostonu však James opustil těhotnou ženu a zmizel neznámo kam. Mina tak zůstala zcela opuštěná v cizí zemi – bez rodiny, bez přátel. Naštěstí se jí podařilo sehnat místo v domě profesora Edwarda Pickeringa, který byl ředitelem Harvardské observatoře.

Pickeringova manželka Elizabeth byla laskavá žena, která poskytla Mině útočiště a práci služky a pokojské. Když Mina porodila syna, z vděčnosti ho pojmenovala po profesu Pickeringovi – Edward.  

Využila šanci

Elizabeth i její manžel si brzy všimli, že mladá Skotka má na víc, než na práci v domácnosti. V roce 1879 ji Pickering zaměstnal na částečný úvazek jako administrativní sílu. Překvapila ho její inteligence, rozhled a organizační schopnosti.   

Práce v observatoři měla jasná pravidla. V noci astronomové fotografovali hvězdy a mlhoviny speciálními přístroji umístěnými na dalekohledech. Během dne pak speciálně vyškolení pracovníci snímky kontrolovali a analyzovali. Pro tento úkol Pickering najímal ženy, protože byl přesvědčený, že pro tuto opakující se náročnou činnost jsou pečlivější než muži. A Minu povýšil na jejich vedoucí.

Údajně se tak stalo poté, co byl nespokojený s prací jednoho zaměstnance, kterému řekl: „Vaši práci by lépe zvládla i moje služka!“

Zapojila se do výzkumů

A toto rozhodnutí se určitě vyplatilo. Rázná, nekompromisní a bystrá Williamina se pro něj brzy stala nepostradatelnou. Pomáhala při úpravách a korekturách vědeckých prací a postupně se zapojovala i do výzkumné činnosti. Stála u zrodu nového Harvardského systému klasifikace hvězd, který se používá dodnes.

„Pracujte poctivě, svědomitě a vytrvale a vaše úsilí musí nakonec korunovat uznání a úspěch.“

Williamina Fleming publikovala odborné vědecké práce a objevila mj. víc než 10 nových hvězd a 59 mlhovin, neznámější je Koňská hlava, vzdálenou 1500 světelných let od Země. Připisuje se jí také objev tzv. bílého trpaslíka.

Ve svých vystoupeních zdůrazňovala, že ženy jsou ve společnosti podceňovány, mají menší šance než muži, a že by měly dostat příležitost věnovat se i vědecké práci. Napadala také rozdíly v platech mezi muži a ženami.

Mina ale rozhodně nebyla žádná nudná vědkyně. Ráda se bavila, pořádala večírky, chodila pravidelně do divadla a na fotbalových zápasech nadšeně fandila Harvardu.

Jako první Američanka se stala členkou Královské astronomické společnosti v Londýně.

Zemřela na zápal plic 21. května 1911 v Bostonu. Do poslední chvíle pracovala.