Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Jolany (42): Láska bez papíru
Freepick, yanalya
Příběhy ze života

Příběh Jolany (42): Láska bez papíru

datum: 22. 9. 2023 0:05 autor: podle příběhu Jolany P. napsala Alžběta Morávková
Většina dívek si od dětství představuje, jak kráčí svatební uličkou v nádherných dlouhých šatech s vlečkou, na hlavě závoj… Ne každé se to ale splní.

Žádná velká zamilovanost

S Markem jsme se seznámili před devíti lety přes internetovou seznamku. Oba jsme za sebou měli delší nepovedený vztah, oba jsme toužili po dětech. A oba jsme byli finančně zajištění, já měla vlastní byt. Možná, že to zpočátku nebyla žádná velká zamilovanost, ale pragmatické uvažovaní dvou dospělých lidí – rozumíme si, jsme spolu rádi, tak to prostě zkusíme.

Po několika měsících jsem otěhotněla. Sice jsem to tak rychle nečekala, ale dobře znám příběhy kamarádek, které na děti čekaly několik let a podstoupily umělé oplodnění. Marka jsem tedy našim představila už s tím, že čekáme miminko.  


Příběh Kateřiny (40): Vlastní vinou nemám děti

Rozpačité seznámení 

„Svatbu byste ještě stihli, co?“ obrátil se na Marka táta. – „Abych pravdu řekl, tohle jsme neřešili a ani řešit nebudeme,“ odpověděl Marek. – „Hm, já jsem si myslel, že když spolu čekáte dítě, asi spolu chcete být…“ nedal se odbýt táta. – „To určitě! Svatba přece není důležitá, je to jen papír. Navíc se musíme víc poznat,“ řekl Marek. – „Vzhledem k tomu, že je Jolanka těhotná, jste se asi už dost poznali,“ kousavě poznamenal táta a odešel z místnosti.

Přiznám se, že mě to taky trochu překvapilo. Ne snad, že bych se chtěla vdávat s břichem, ale svatbu jsem považovala za samozřejmost. Máma to nekomentovala, ale bylo vidět, že se jí to taky nelíbí. I po narození Sofinky zůstal vztah rodičů s Markem napjatý, až formální. Chovali se k sobě slušně, vzájemně si vykali.  


Příběh Katky (44): Proč si mě nechce vzít?

Dvě děti bez svatby

Markova nechuť k svatbě pocházela z domova. Rodiče se rozvedli, když mu byli dva roky. Oba od té doby žili s novými partnery, aniž se vzali. A jeho máma i táta měli každý naprosto funkční vztah. „Kdyby se vzali, tak už spolu nejdou,“ jednou to okomentoval Marek.

Necelé dva roky po Sofince přišel na svět Šimonek. Pár týdnů před porodem si táta neodpustil poznámku: „Tak už jste se dost poznali, abyste se mohli konečně vzít?“ Marek na to nic neřekl. Atmosféra houstla a napětí by se dalo krájet.

Před třemi lety jsme si pořídili rodinný dům, který jsme si upravili. „Jak to platíte?“ zeptal se mě táta. – „No, přece napůl, všechno máme napůl.“ – „Jolanko, já tomu nerozumím. Co by vám udělalo, kdybyste se vzali? Třeba jen byste zašli na úřad.“ Nemohla jsem tátovi na to říct, že jsem s Markem o svatbě nedávno mluvila. Smál se, že prý jsem staromódní konzerva jako moji rodiče.


Příběh Lenky (45): Naletěla jsem sňatkovému podvodníkovi

Bezva táta i partner

Musím přiznat, že Marek je úžasný táta. Děti ho milují a on byl od malička schopný se o ně postarat. Je i skvělý partner. Když je potřeba, uvaří a zvládne celou domácnost. I po devíti letech mě občas nečekaně překvapí třeba romantickým pobytem pro dva.

K našim jezdím s dětmi většinou sama, Marek ze slušnosti tak maximálně během Vánoc. Oni nás navštěvují minimálně, jsou bezvadní prarodiče, děti si často berou na víkend. Děti je mají moc rády.

Vím, že rodiče trápí naše soužití bez papíru. Já bych se taky chtěla vdát, už kvůli stejnému jménu. Na druhou stranu máma s tátou nechtějí vidět, že nejsme jediní, kteří takhle žijí, a že i bez svatby se máme rádi a jako rodina skvěle fungujeme.

Je mi dávno jasné, že Marek se prostě neožení a že naši to nikdy neskousnou. Co mám ale dělat?


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Šárky (38): Nedobrovolně venkovankou

Příběh Šárky (38): Nedobrovolně venkovankou

Autor: podle příběhu Šárky P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 26. 4. 2024 0:05

„Narodila jsem se v Praze, studovala v Praze a třicet let nežila nikde jinde,“ svěřuje se v dopise…

Příběh Hanky (59): Nakonec jsem mu tu lež odpustila

Příběh Hanky (59): Nakonec jsem mu tu lež odpustila

Autor: podle příběhu Hany J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 3. 2024 0:05

Prodloužený víkend v Římě nebo v Paříži, dovolené po celém světě, cestování třeba jen tak… To, co…

Příběh Petra (44): Byl jsem závislý na automatech

Příběh Petra (44): Byl jsem závislý na automatech

Autor: podle příběhu Petra N. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 2. 2024 0:05

Petr nyní žije spokojeným životem, nebylo tomu tak ale vždycky. Měl skvělou práci, ve které byl…

Příběh Olgy (52): Dceřin přítel na nás parazitoval

Příběh Olgy (52): Dceřin přítel na nás parazitoval

Autor: podle příběhu Olgy S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 2. 2024 0:05

Děti si někdy přivedou partnery, které rodiče zrovna „nemusí“. To je případ i naší čtenářky Olgy,…

Příběh Hanky (49): Můj přítel „Skrblík“

Příběh Hanky (49): Můj přítel „Skrblík“

Autor: podle příběhu Hanky M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 2. 2024 0:05

Nikdo už dnes nečeká, že bude muž všechno platit. Ale přece jen se trochu předpokládá, že na víno…

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Autor: podle příběhu Alice M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 2. 2024 0:05

Euforii z narození vytouženého dítěte může zkomplikovat poporodní deprese. Moc se o ní nemluví,…

Příběh Kateřiny (59): Se ztrátou nevlastního vnuka se nemohu smířit

Příběh Kateřiny (59): Se ztrátou nevlastního vnuka se nemohu smířit

Autor: podle příběhu Kateřiny T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 2. 2024 0:05

Malý Miky se na několik let stal součástí rodiny naší čtenářky Kateřiny. Příběh, který nám poslala,…

Příběh Kláry (43): Za všechno si mohu sama

Příběh Kláry (43): Za všechno si mohu sama

Autor: podle příběhu Kláry W. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 2. 2024 0:05

„Kdo vybírá, přebere,“ říká jedno známé české přísloví. O jeho pravdivosti se přesvědčila naše…

Tip šéfredaktorky

Nový KVÍZ: Jak dobře znáte olympijské sporty?

21. 6. 2024 11:49 autor -jav-