Příběh Michaely (42): Na chlapy mám smůlu
Velká zrada
Prožili jsme s bráchou krásné dětství. Pro mámu i pro tátu bylo samozřejmé se nám maximálně věnovat, podporovat nás ve všem, co nás baví. Nebylo jim zatěžko vozit Aleše brzy ráno na stadion, protože hrál hokej. Já jsem zase milovala tanec, tak se mnou máma několikrát týdně jezdila do okresního města.
Už na gymnáziu jsem začala chodit s o dva roky starším Lukášem. Po maturitě se dostal na techniku do Prahy a já dva roky po něm složila zkoušky na vysokou ekonomickou. Oba jsme si při studiu přivydělávali, a když Lukáš promoval, už měl skvělé místo v jedné z firem, kam docházel na brigádu. Pronajali jsme si společně menší byt a já si úplně samozřejmě představovala, že bude následovat moje promoce, svatba a děti. Byla jen promoce.
Co by vás ještě mohlo zajímat

Příběh Renaty (59): Dala jsem dítě k adopci a celý život mě to trápí
„A kdypak do toho vy dva praštíte?“ bodře se zeptal můj táta na obědě, kam pozval včetně naší rodiny i Lukáše. „Míše je čtyřiadvacet, na co čekat. Když nám bylo s maminkou jako vám dvěma, měli jsme už obě děti,“ dodal. – „Teď je trochu jiná doba,“ nuceně se usmál Lukáš. „Nic nám neuteče, do třiceti času dost.“ – „Je to vaše věc,“ snažila se to uhladit maminka. „Jen nezapomínejte, že ve vyšším věku už nejsou děti samozřejmost.“
Podobnou diskusi už nikdy nezačali, ale já si na mámu mockrát vzpomněla. Lukáš se tak intenzivně věnoval kariéře a byl v práci od ráda do večera, až se zakoukal do mladé kolegyně, která s ním otěhotněla.
Kniha, která by se vám mohla líbit

Rue Siebertová možná nemá všechno, ale má toho dost: přátele, na které se může spolehnout, finanční stabilitu, po které od dětství toužila, a úspěšnou kariéru na poli chemické technologie ve společnosti Kline. Její svět je příjemný, tvrdě vydřený a stabilní. Dokud vše neohrozí nepřátelské převzetí firmy, za nímž stojí přitažlivý Eli Killgore. On a jeho obchodní partneři prostě chtějí Kline, tečka. Eli má k prosazení tohoto převzetí své vlastní důvody – a je to muž, který vždy dostane, co chce. S jednou výjimkou: Rue. (Vydává nakladatelství Ikar.)
Místo dětí kariéra
Opustila jsem se slzami v očích byt, který jsme si společně zařizovali a který bude hnízdečkem lásky pro někoho jiného. Naštěstí jsem získala dobře placenou práci v nadnárodní firmě, mohla jsem si nejprve pronajmout a pak dokonce koupit byt na hypotéku. Jenže jsem v něm byla sama.
Po roce se v mém životě objevil Jiří. Seznámili jsme se na večírku, kam jsem šla pracovně. Třikrát rozvedený a o patnáct let starší muž se čtyřmi dětmi, to bylo moc i na mé tolerantní rodiče. Nic mi ale nevymlouvali a čekali, co se z toho vyvine. „Hlavně, abys byla šťastná ty,“ zdůrazňovala maminka. Nemusím ani říkat, že Jiří děti rozhodně nechtěl. Zato se mu zalíbilo v mém bytě a po bouřlivém rozchodu ho musel přijet vystěhovat dokonce můj bratr.
Co by vás ještě mohlo zajímat

Příběh Andrey (47): Proč jen jsem tak dlouho odkládala děti?
Ve firmě jsem postupovala po kariérním žebříčku a stala se regionální manažerkou pro několik zemí. Kolegové na mě koukali jako na kariéristku, jenže já prostě ze všeho nejvíc stála o rodinu. A když nebyla rodina, realizovala jsem se v práci.
Bratr Aleš se mezitím oženil s Ivkou a narodily se jim dvě holčičky. To mé vztahy většinou skončily na tom, že buď partner neunesl úspěšnou a víc vydělávající ženu vedle sebe, nebo naopak ze mě tahal peníze.
Co by vás ještě mohlo zajímat
Příběh Kristýny (40): Dítě jsem si pořídila proti vůli přítele
Děti už asi nebudou
Před třemi lety jsem se bláznivě zamilovala do pětačtyřicetiletého majitele úspěšné firmy. Seznámili jsme se přes seznamovací aplikaci. Byla to láska na první pohled, tedy aspoň z mé strany. Lehce prošedivělý, elegantní a dobře oblečený muž se sportovní postavou – značka ideál. Ani nastěhovat se ke mně nechtěl.
Brzy jsem pochopila proč. Doma měl manželku a dva puberťáky. Na to jsem přišla po půl roce. Vůbec se netajil tím, že rozvádět se nechce. Tenhle rozchod jsem nesla těžce.
Všechny pracovní úspěchy bych vyměnila za obyčejného chlapa a rodinu. Mám obavu, že se mi to už asi nikdy nesplní.
Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
Příběh Sofie (38): Jeho žárlivost mě dostala na psychiatrii
Autor: podle příběhu Sofie T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 10. 2026 0:05Jak poznat, kdy je to jen obyčejný zájem o druhého a projev velké lásky a kdy už jde o…
Příběh Andrey (33): Celé dětství jsem se bála otcových kroků
Autor: podle příběhu Andrey V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 10. 2026 0:05Napsala nám naše čtenářka Andrea: Když někdo řekne, že měl přísného tatínka, většinou mlčím. Nechci…
Příběh Terezy (37): Dopis, který babička nikdy neposlala
Autor: podle příběhu Terezy L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 10. 2026 0:05Láska v padesátých letech minulého století často nebyla jednoduchá. Svět rozdělený železnou oponou…
Příběh Katky (45): Tajemství staré fotografie
Autor: podle příběhu Katky H. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 10. 2026 0:05Rodinná historie je někdy zamotaná. Stačí, když se například sestry mezi sebou nepohodnou.…
Příběh Blanky (35): Babička mi málem zkazila rande
Autor: podle příběhu Bětky A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 10. 2026 0:05Babička se začínající demencí nechtěně zpestřila plánovaný „dokonalý“ první rodinný oběd naší…
Příběh Sylvie (37): Podzimní láska
Autor: podle příběhu Sylvie M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 3. 10. 2026 0:05Ačkoli se zamilováním a láskou si tradičně spojujeme jarní měsíce, kdy příroda rozkvétá, i nevlídné…
Příběh Petry (49): Vzkaz, který neměl nikdo číst
Autor: podle příběhu Petry N. napsala Alžběta Morávková, Datum: 27. 9. 2026 0:05Vyklízení domu po babičce může být napínavé, někdy může odhalit i minulost, která měla zůstat…
Příběh Dany (51): Dovolená, na kterou se mi nechtělo
Autor: podle příběhu Dany J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 26. 9. 2026 0:05Život někdy připraví nečekaná setkání, která změní i to, s čím jsme nepočítali. Své o tom ví naše…
