V roce 1922 odmaturoval a na základě sportovního stipendia odešel na Amherst College v Massachusetts. Jeho úspěchy v amherstském atletickém a fotbalovém týmu byly legendární. Ještě dlouho poté, co se proslavil jako lékař a průkopník krevních bank, si ho mnozí pamatovali především jako sportovce.
Díky kurzům biologie u Otto Glasera se však začal zajímat o medicínu. Aby si vydělal peníze na studium medicíny, přijal místo učitele tělocviku, biologie a chemie na Morgan College v Baltimoru. Na cestě k vysněnému studiu medicíny mu kromě nedostatku peněz stála i další překážka – barva pleti.
Některé významné lékařské fakulty, například Harvard, přijímaly každoročně několik studentů jiné než bílé pleti, ale většina Afroameričanů usilujících o lékařskou kariéru se vzdělávala na černošských institucích. Drew se rozhodl pro lékařskou fakultu McGillovy univerzity v Montrealu, která měla pověst místa s lepším přístupem k menšinám.
Studium lékařství mladého muže zcela pohltilo V roce 1933 promoval jako druhý nejlepší ze 137 studentů. Během stáže a chirurgické praxe v Montrealu úzce spolupracoval s profesorem bakteriologie Johnem Beattiem, který zkoumal způsoby léčby šoku pomocí transfuzí a jiných náhrad tekutin. Drew doufal, že si rozšíří své vzdělání o chirurgickou stáž ve Spojených státech, ale velká americká lékařská centra jen zřídka přijímala afroamerické stážisty – mimo jiné proto, že mnoho bílých pacientů v té době odmítalo být léčeno černošskými lékaři.
Nakonec se dostal na lékařskou fakultu Howard University College of Medicine, kde měli možnost rozšiřovat si lékařské vzdělávání i černoši. Charles Drew pak získal místo v newyorské Presbyteriánské nemocnici, kde už se věnoval transfúzím krve a uchováváním krve pro transfúze.
V dubnu 1939 se Drew na seznámil s o sedm let mladší Minnie Lenore Robbinsovou, profesorkou ekonomiky na Spelman College v Atlantě (vzdělávaly se na ní černošské ženy). V září téhož roku se vzali a narodily se jim čtyři děti – tři dcery a syn.
V září 1940 byl Drew povolán zpět do New Yorku, aby jako odborník řídil projekt Blood for Britain. Velká Británie, v té době napadená Německem, zoufale potřebovala krev a plazmu k léčbě vojenských a civilních obětí. Drew zavedl jednotné postupy a standardy pro odběr krve a zpracování krevní plazmy v zúčastněných nemocnicích. Když program v lednu 1941 skončil, byl Drew jmenován asistentem ředitele pilotního programu národního systému pro krevní banky, který společně sponzorovaly Národní rada pro výzkum a Americký červený kříž. Mezi jeho inovace patřily mobilní stanice pro dárcovství krve, později nazývané „bloodmobiles“.
Ironií osudu ozbrojené síly zpočátku požadovaly, aby Červený kříž vyloučil z dárcovství Afroameričany. Drew, přední odborník na tuto problematiku, se tak nemohl účastnit programu, který pomáhal zavést. Politika byla brzy upravena tak, aby bylo možné přijímat dárcovství krve od černochů, ale jejich krev musela být zase jen pro černochy. Drew po celou dobu války tuto politiku kritizoval jako nevědeckou a urážející Afroameričany.
Drew zemřel 1. dubna 1950 v Burlingtonu v Severní Karolíně na následky zranění, která utrpěl při autonehodě cestou na konferenci. Navzdory rychlé a kompetentní péči, které se mu dostalo od bělošských lékařů v nedaleké nemocnici, nebyla jeho zranění slučitelná se životem.
Drewova tragická smrt vyvolala přetrvávající mýtus, že zemřel, protože ho odmítli přijmout do bělošské nemocnici nebo mu byla odepřena transfúze, ale takové historky byly opakovaně vyvráceny. Přestože Drew zemřel předčasně, zanechal po sobě významný odkaz, který se ztělesnil v jeho práci pro krevní banku a zejména pokračoval v absolventech Howard University College of Medicine.
Zdroje informací: acs.org a biography.com
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
I britská královna byla někdy „jen“ obyčejná žena a matka. Snachu Dianu přivítala do rodiny s…
Jsou zosobněním amerického snu. Potomci chudých irských přistěhovalců, kteří se dostali mezi…
Byl poslední listopadový den roku 1881. Na univerzitě ve švýcarském Bernu probíhaly promoce. Diplom…
Marie Antoinetta je často popisována jako marnotratná manželka, která se pletla do politických…
Před více než sto lety byli lidé zvyklí jezdit na kolech s dřevěnými koly, často s ocelovými ráfky,…
Odvážný muž, výborný navigátor a bojovník s korupcí, ale také dobyvatel a kolonizátor. To všechno…
Filmová herečka Greta Garbo vešla do historie jako majestátní žena mimořádné krásy. Tichá, uzavřená…
Navenek byla největší hollywoodskou femme fatale, ale uvnitř se křehká herečka potýkala s démony,…