Čas jen pro mě

Syn z chudé rodiny

Pozdější opat Augustiánského kláštera v Brně patřil k nejlepším žákům vesnické školy v rodných Hynčicích. Kromě toho se od dětství zajímal o přírodní vědy a rád pracoval na zahradě.

Gregor Johann Mendel se narodil 22. července 1822 v Hynčicích v blízkosti Kravař na Hlučínsku. Tady se od nepaměti mísily vlivy české, polské a německé, v domácnostech se převážně mluvilo německy. Tak tomu bylo u Mendelů. Matka Rosina byla Němka, otec Anton z poloviny Čech, z poloviny Němec. Jako drobní rolníci byli Mendelovi zcela závislí na úrodě, někdy peníze byly, jindy se jich nedostávalo.

Přesto se Mendelovi snažili nadaného syna podporovat ve studiu. Ten navštěvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou a pak byl přijat na opavské gymnázium. To už si přivydělával jako soukromý učitel – dával kondice slabším spolužákům. Odmaturoval v roce 1840 jako jeden z nejlepších ve své třídě.

Alfred Nobel (†63): Měl výčitky, že vynalezl smrtící dynamit

Pomohla mu sestra

To bylo v době, kdy se jeho otec zotavoval po těžkém úrazu. Bylo logické, že jediný syn (Johann měl ještě mladší a starší sestru) hospodářství převezme.

Mladíka ale srdce táhlo jinam – k vědě a výzkumům. Zachránila ho sestra Theresia, která se částečně vzdala svého věna, aby Johann mohl pokračovat ve studiu na Filozofické fakultě univerzity v Olomouci. Statek zůstal v rukou Theresie a jejího manžela Leopolda Schindlera.

Mendel nikdy nezapomněl, že mu pomohli, a jejich synům později platil studia.

Charles Richard Drew (†45): „Otec“ krevní banky

Bez peněz jen do kláštera

Nedostatečné finanční prostředky a velké psychické vypětí nakonec talentovaného mladého muže dovedly do bran Augustiánského kláštera. V roce 1843 se stal novicem, „…aby se zbavil trpkých starostí o výživu…“. Tam přijal řeholní jméno Gregor (Řehoř).

Kromě materiálního zázemí mu církev poskytla i možnost vzdělávání. Studoval teologii v Brně a docházel i na přednášky z ekonomie, vinařství a ovocnářství. Tam se seznámil s technikami šlechtění zvířat a rostlin.

Benjamin Franklin (†84): Opravdu vyzkoušel funkční hromosvod?

Z přírodovědy propadl

Po vysvěcení v roce 1847 nejprve sloužil jako duchovní v nemocnici. Jeho nadřízený opat Cyril František Napp naštěstí pochopil, že mladý farář víc inklinuje k vědě než k duchovní službě. Proto mu doporučil, aby se ucházel o místo učitele přírodopisu a fyziky na gymnáziu.

K tomu bylo potřeba složit z těchto oborů univerzitní zkoušky. Na Vídeňské univerzitě ale neuspěl, a to ani na druhý pokus. To bylo mj. způsobené tím, že Mendel neměl systematické vzdělání a byl pouze samouk.

Po zbytek pedagogické kariéry zůstal pouze „suplujícím“ učitelem.

František Palacký (†77): Dvě velké lásky „otce národa“

Křížil hrách

Za všeho nejvíc Mendela zajímalo křížení rostlin, experimentoval především s hrachem. Údajně v letech 1856 až 1862 vypěstoval a sledoval asi 28 000 rostlin hrachu!  

Základní pravidla dědičnosti formuloval v roce 1865 na půdě Přírodovědného spolku v Brně, jehož byl členem. Šlo o analýzu šlechtění genetického křížení hrachu setého a sledování jeho potomstva. Všiml si totiž určitých pravidelností při křížení.

Mendelovy tři zákony o dědičnosti se později staly základem genetiky.

James Watt (83†): Muž, který zahájil průmyslovou revoluci

Včelařství a meteorologie

V roce 1869 se mu dostalo jediné pocty za svého života v odborných přírodovědných kruzích: byl zvolen místopředsedou již zmíněného Přírodovědného spolku v Brně.

To už bylo po smrti opata Nappa, na jehož místo Mendel v roce 1868 nastoupil. Funkce opata Augustiánského řádu s sebou nesla jistou vážnost nejen v Brně, ale i v rámci celého rakousko-uherského císařství.

Jako opat neměl už tolik času na vědeckou činnost, ale ve volných chvílích se věnoval dalšímu koníčku, včelařství. Stal se i místopředsedou Brněnského včelařského svazu. V roce 1871 si nechal postavit malý včelín a zkoušel kontrolovaně křížit včely. Bohužel mu včelstvo onemocnělo a vymřelo, takže pokusy v této oblasti nedokončil.

Bavilo ho také sledovat počasí a zasloužil se o založení Rakouské společnosti pro meteorologii.

Posledních deset let vedl vyčerpávající spory s rakousko-uherskými úřady kvůli neoprávněné dani z církevního majetku. Zemřel 6. ledna 1884 na zánět ledvin. Rekviem na pohřebním obřadu dirigoval Leoš Janáček.

7 zajímavostí o „otci“ telefonu Alexandru Bellovi

Genetika po Mendelovi

Po Mendelově smrti se výsledkům jeho objevů v oblasti genetiky dlouho nevěnovala žádná pozornost a zůstaly zapomenuty.

Význam jeho studií byl uznán až v roce 1900, poté, co botanici Hugo de Vries, Carl Correns a Erich Tschermak-Seysenegg nezávisle na sobě provedli podobné experimenty a získali shodné výsledky jako Mendel. 

Po Johannu Gregorovi Mendelovi je pojmenovaná první česká vědecká stanice v Antarktidě a jeho jméno nese i jeden z kráterů na Měsíci.

Zdroj informací: Biography.com a History.com