Čas jen pro mě

Nahlédl do vesmíru

Italského astronoma, matematika i filozofa postrkovala kupředu jeho ctižádost a touha po poznání.

Galileo Galilei na podzim roku 1609 zamířil svůj dalekohled směrem k nebesům. Při pozorování Měsíce a Venuše zjistil, že Venuše má fáze jako Měsíc, a to dokazuje, že rotuje kolem Slunce, což vyvrátilo dosavadní oficiálně uznávanou Aristotelovu doktrínu, že Země je středem vesmíru.

Narodil se 15. února 1564 v italské Pise. Galileo byl první z celkem šesti dětí hudebníka Vincenza Galilea a jeho ženy Giulie. Vzdělání zahájil v klášteře ve Vallombrose. 

Co by vás ještě mohlo zajímat

Williamina Fleming (†54): Služka, která se stala uznávanou astronomkou

Věda ustrnula v antice

V roce 1583 nastoupil Galileo na univerzitu v Pise, kde začal studovat medicínu. Vyzbrojen podivuhodnou inteligencí a nadšením ho brzy fascinovalo mnoho dalších předmětů, zejména matematika a fyzika.

Přírodní vědy včetně fyziky se řídily římskokatolickou církví schváleným učením antického filozofa Aristotela o čtyřech základních živlech (oheň, voda, země, vzduch) a geocentrického pohledu na astronomii. Podle něho byla Země středem vesmíru a všechna tělesa včetně Slunce se točila kolem ní.

Jako každý jiný intelektuál své doby Galileo tehdy tyto názory sdílel a nerozporoval je.

Začal pochybovat

Kvůli finančním potížím Galileo medicínu nedokončil. Živil se jako učitel a poté pokračoval ve studiu matematiky. Geometrii, mechaniku a astronomii později přednášel na univerzitách v Pise a v Padově.

Informace o jednoduchém dalekohledu, který sestrojili holandští výrobci brýlí, ho inspirovala k sestrojení dalekohledu vlastního. Ovšem mnohem dokonalejšího. Podařilo se mu několik z nich výhodně prodat benátským obchodníkům, kteří provozovali lodě a pochopili jejich význam pro navigaci.

Podstatné pro něj bylo, že získal peníze pro svou vědeckou činnost a pozorování vesmíru. Navázal na Koperníkovu heliocentrickou teorii a napsal několik knih. Jeho názory se staly trnem v oku katolické církvi a Galileo byl dvakrát obviněn z kacířství.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Mikuláš Koperník (†70): Muž, který „rozpohyboval“ planety

Nemanželské děti

Galileo Galilei byl i normální muž. Nikdy se neoženil, údajně z obavy, že rodinu nezajistí. Přesto v roce 1600, kdy se setkal s okouzlující Benátčankou Marinou Gamba, zamiloval se a nastěhoval si ji do svého domu v Padově.

Marina mu porodila tři děti, o které se Galileo postaral, i když jako otec nebyl uveden a děti měly po matce příjmení Gamba. Marina poměrně brzy zemřela (v roce 1612). Galileo se obával, že dcery budou mít problémy, že jsou nemanželské. Virginia a Livia tak na jeho přání vstoupily do kláštera a staly se jeptiškami.

Syna Vincenza nakonec v roce 1619 uznal za vlastního. Vincenzo vystudoval práva a byl i talentovaným hudebníkem-loutnistou.

Co by vás ještě mohlo zajímat

James Watt (83†): Muž, který zahájil průmyslovou revoluci

(Ne)točí se

Vrcholní představitelé katolické církve s názory Galilea nesouhlasili a povolali vědce ke katolickému soudu, a to nejprve v roce 1616, pak v roce 1633. Tehdy ho kardinál Bellarmin, nejvyšší inkvizitor, pod výhrůžkami mučení, vězení a smrti donutil, aby odvolal svá tvrzení.

Galileo nakonec souhlasil. A později vznikla báchorka, že cestou od inkvizičního soudu Galileo pronesl větu: „A přece se točí.“ Kdo chce, může tomu věřit. Je to však krajně nepraděpodobné, protože by si tím podepsal rozsudek smrti.

Inkvizice ho přesto odsoudila k domácímu vězení. Zbytek života, tedy skoro deset let,  strávil ve své vile u Florencie. Tam také 8. ledna 1642 zemřel.

Roku 1992, až po 350 letech, vydal papež Jan Pavel II. omluvu a zrušil výnos inkvizice.

Zdroje informací: biography.com, techmania.cz a talk.youradio.cz