Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Charles Richard Drew (†45): „Otec“ krevní banky
Wikimedia Commnos, Associated Photographic Services, Inc – National Library of Medicine, Public Domain
Inspirace / Retro

Charles Richard Drew (†45): „Otec“ krevní banky

datum: 26. 2. 2025 0:05 autor: Markéta Vavřinová
Jako Afroameričan zažil na vlastní kůži rasovou segregaci. A to i coby lékař jeden ze zakladatelů mobilních krevních bank. Ještě v polovině 40. let americký Červený kříž z rasových důvodů nedovolil černochům darovat krev.

Rasová segregace od malička

Charles Richard Drew se narodil 3. června 1904 ve Washingtonu do afroamerické rodiny. Jeho otec Richard pracoval jako pokladač koberců a matka Nora byla absolventkou Miner Normal School, tedy jedné prvních středních škol pro černošské dívky, kde mj. absolvovala učitelský kurs. Ačkoli nakonec nikdy nepracovala jako učitelka, Charlieho (jak se mu říkalo) a další tři mladší děti vedla k tomu, že vzdělání je důležité.  

Od dvanácti letech si Charlie přivydělával prodejem novin. Když byl starší, pracoval po škole a v létě jako dozorce na městských hřištích nebo plavčík na místním koupališti.

Washington byl v té době stále rasově segregovaný, ale v jeho početné afroamerické komunitě bylo mnoho prosperujících a vzdělaných rodin a veřejné školy měly výbornou pověst. Charlie nebyl na střední škole žádným vynikajícím studentem. Většinu svého úsilí věnoval atletice, v níž vynikal.


Jules Verne (†77): Spisovatel a vizionář

Barva pleti překážkou

V roce 1922 odmaturoval a na základě sportovního stipendia odešel na Amherst College v Massachusetts. Jeho úspěchy v amherstském atletickém a fotbalovém týmu byly legendární. Ještě dlouho poté, co se proslavil jako lékař a průkopník krevních bank, si ho mnozí pamatovali především jako sportovce.

Díky kurzům biologie u Otto Glasera se však začal zajímat o medicínu. Aby si vydělal peníze na studium medicíny, přijal místo učitele tělocviku, biologie a chemie na Morgan College v Baltimoru. Na cestě k vysněnému studiu medicíny mu kromě nedostatku peněz stála i další překážka – barva pleti.

Některé významné lékařské fakulty, například Harvard, přijímaly každoročně několik studentů jiné než bílé pleti, ale většina Afroameričanů usilujících o lékařskou kariéru se vzdělávala na černošských institucích. Drew se rozhodl pro lékařskou fakultu McGillovy univerzity v Montrealu, která měla pověst místa s lepším přístupem k menšinám.


Albert Schweitzer: Doktor, který chtěl zachránit Afriku

Medicína ho pohltila

Studium lékařství mladého muže zcela pohltilo V roce 1933 promoval jako druhý nejlepší ze 137 studentů. Během stáže a chirurgické praxe v Montrealu úzce spolupracoval s profesorem bakteriologie Johnem Beattiem, který zkoumal způsoby léčby šoku pomocí transfuzí a jiných náhrad tekutin. Drew doufal, že si rozšíří své vzdělání o chirurgickou stáž ve Spojených státech, ale velká americká lékařská centra jen zřídka přijímala afroamerické stážisty – mimo jiné proto, že mnoho bílých pacientů v té době odmítalo být léčeno černošskými lékaři.

Nakonec se dostal na lékařskou fakultu Howard University College of Medicine, kde měli možnost rozšiřovat si lékařské vzdělávání i černoši. Charles Drew pak získal místo v newyorské Presbyteriánské nemocnici, kde už se věnoval transfúzím krve a uchováváním krve pro transfúze.


Gregor Johann Mendel (†61): Kněz, který se stal otcem genetiky

Postaral se o „bloodmobiles“

V dubnu 1939 se Drew na seznámil s o sedm let mladší Minnie Lenore Robbinsovou, profesorkou ekonomiky na Spelman College v Atlantě (vzdělávaly se na ní černošské ženy). V září téhož roku se vzali a narodily se jim čtyři děti – tři dcery a syn.

V září 1940 byl Drew povolán zpět do New Yorku, aby jako odborník řídil projekt Blood for Britain. Velká Británie, v té době napadená Německem, zoufale potřebovala krev a plazmu k léčbě vojenských a civilních obětí. Drew zavedl jednotné postupy a standardy pro odběr krve a zpracování krevní plazmy v zúčastněných nemocnicích. Když program v lednu 1941 skončil, byl Drew jmenován asistentem ředitele pilotního programu národního systému pro krevní banky, který společně sponzorovaly Národní rada pro výzkum a Americký červený kříž. Mezi jeho inovace patřily mobilní stanice pro dárcovství krve, později nazývané „bloodmobiles“.


Morgan Freeman: První roli dostal za trest

Černoch nesmí dávat krev!?

Ironií osudu ozbrojené síly zpočátku požadovaly, aby Červený kříž vyloučil z dárcovství Afroameričany. Drew, přední odborník na tuto problematiku, se tak nemohl účastnit programu, který pomáhal zavést. Politika byla brzy upravena tak, aby bylo možné přijímat dárcovství krve od černochů, ale jejich krev musela být zase jen pro černochy. Drew po celou dobu války tuto politiku kritizoval jako nevědeckou a urážející Afroameričany.

Drew zemřel 1. dubna 1950 v Burlingtonu v Severní Karolíně na následky zranění, která utrpěl při autonehodě cestou na konferenci. Navzdory rychlé a kompetentní péči, které se mu dostalo od bělošských lékařů v nedaleké nemocnici, nebyla jeho zranění slučitelná se životem.

Drewova tragická smrt vyvolala přetrvávající mýtus, že zemřel, protože ho odmítli přijmout do bělošské nemocnici nebo mu byla odepřena transfúze, ale takové historky byly opakovaně vyvráceny. Přestože Drew zemřel předčasně, zanechal po sobě významný odkaz, který se ztělesnil v jeho práci pro krevní banku a zejména pokračoval v absolventech Howard University College of Medicine.


Zdroje informací: acs.org a biography.com


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Elizabeth Arden (†84): Žena, která natřela dveře rudou barvou a prošla jimi dobýt svět

Elizabeth Arden (†84): Žena, která natřela dveře rudou barvou a prošla jimi dobýt svět

Autor: Vendula Presserová, Datum: 11. 3. 2026 0:05

Za ikonickými červenými dveřmi začal příběh dámy, která změnila svět krásy. Elizabeth Arden…

Marina Cvětajevová (†48): Poezie v čase strachu

Marina Cvětajevová (†48): Poezie v čase strachu

Autor: Jana Vavřinová, Datum: 4. 3. 2026 0:05

Někdy se zdá, že osud rozdává karty nespravedlivě. Marina Cvětajevová, jedna z největších básnířek…

Amálie Mánesová (†66): Svůj talent obětovala bratrům

Amálie Mánesová (†66): Svůj talent obětovala bratrům

Autor: Jana Vavřinová, Datum: 2. 3. 2026 0:05

Málokteré jméno je v českém umění tak uctívané jako Mánes. Zatímco Josef a Quido se hřáli na…

Maria Montessori (†81): Žena, která se věnovala cizím dětem, ale vlastního syna odložila

Maria Montessori (†81): Žena, která se věnovala cizím dětem, ale vlastního syna odložila

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 1. 3. 2026 0:05

Když dnes vyslovíme jméno Maria Montessori, zní to téměř jako synonymum pro laskavé dětství. Klid,…

Géniové od kolébky aneb 7 zázračných dětí 18. a 19. století

Géniové od kolébky aneb 7 zázračných dětí 18. a 19. století

Autor: Jana Vavřinová, Datum: 25. 2. 2026 0:05

Společnost fascinovaly děti s výjimečnými schopnostmi, jejichž talent daleko přesahoval běžné…

Stephanie von Hohenlohe (†80): Příliš blízko Hitlerovi

Stephanie von Hohenlohe (†80): Příliš blízko Hitlerovi

Autor: Jana Vavřinová, Datum: 20. 2. 2026 0:05

Byla krásná, chytrá a neuvěřitelně přizpůsobivá. A celý život balancovala na hraně, kde se osobní…

Sinclair Lewis (†65): Ostré pero, neklidná duše

Sinclair Lewis (†65): Ostré pero, neklidná duše

Autor: Jana Vavřinová, Datum: 4. 2. 2026 0:05

Na první pohled měl všechno. Úspěch, slávu, peníze i uznání, o jakém se jiným spisovatelům jen…

Sorája Esfandiárí-Bahtijárí (†69): Princezna se smutnýma očima

Sorája Esfandiárí-Bahtijárí (†69): Princezna se smutnýma očima

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 19. 1. 2026 0:05

Byla jednou z nejkrásnějších žen své doby – éterická, tichá, noblesní. Sorája Esfandiárí-Bahtijárím…

Tip šéfredaktorky

Uvízli jste na letišti bez léků? Lékárnice radí, jak si o ně říct v cizině

11. 3. 2026 13:08 autor Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz