Čas jen pro mě

Měl šlechtický původ?

Hans Christian Andersen se narodil 2. dubna 1805 v dánském městě Odense. Jeho rodiče se vzali 2. února 1805 v Odense – dva měsíce před narozením Hanse. Otec Hans Andersen byl dvaadvacetiletý švec, matka o dvanáct let starší pradlena Anne Marie Andersdatter, která na sklonku svého života propadla alkoholu. Ta již měla z předchozího vztahu dceru Karen Marii, která žila u své babičky a později se zřejmě stala prostitutkou.

Když bylo Hansovi jedenáct let, jeho otec zemřel. Přestože Andersenovi nebyli bohatí, mladý Hans získal vzdělání v internátních školách pro privilegované. Okolnosti Andersenova vzdělání podnítily spekulace, že byl nelegitimním členem dánské královské rodiny. Tyto fámy nebyly nikdy podloženy.

V roce 1819 Andersen odcestoval do Kodaně, kde byl podporován patronem Jonasem Collinem. V tomto období začal na Collinovo naléhání psát.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Charles Dickens (†58): Nekonvenční život autora knihy Kronika Pickwickova klubu

Začínající spisovatel

Andersen poprvé získal uznání v roce 1829 po vydání povídky s názvem „Pěší cesta od Holmenova kanálu do východního bodu Amager“. Na to navázal divadelní hrou, knihou poezie a cestopisem. Nadějný mladý autor získal od krále grant, který mu umožnil cestovat po Evropě a dále rozvíjet své dílo. Román o jeho pobytu v Itálii, The Improvisatore, vyšel v roce 1835. Ve stejném roce začal Andersen psát pohádky.

Navzdory svému dosavadnímu spisovatelskému úspěchu Andersen zpočátku nepřitahoval pozornost svým psaním pro děti. Během následujících desetiletí pokračoval v psaní pro děti i dospělé, napsal několik autobiografií, cestopisných vyprávění a poezie vychvalující ctnosti skandinávského lidu. Mezitím kritici a čtenáři dostali do rukou knihy včetně dnes již klasických příběhů Malá mořská víla a Císařovy nové šaty.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Jack Henry Abbott: Vraždící spisovatel

Zájem ze zahraničí

V roce 1845 si anglické překlady Andersenových lidových pohádek a příběhů začaly získávat pozornost zahraničního publika. Andersen navázal přátelství s uznávaným britským romanopiscem Charlesem Dickensem, kterého navštívil v Anglii v roce 1847 a znovu o deset let později.

Jeho příběhy se staly klasikou i v angličtině a měly silný vliv na britské autory, píšící pro děti. Postupem času objevilo Andersenovy příběhy konečně i skandinávské publikum a čtenáři po celém světě.

Co by vás ještě mohlo zajímat

„Tulák po hvězdách“ Jack London (†40): Proč se zabil slavný spisovatel?

Ženy...

Přestože se Andersen mnohokrát zamiloval, nikdy se neoženil. Svou neopětovanou náklonnost směřoval k mužům i ženám, a to včetně slavné zpěvačky Jenny Lind a dánského tanečníka Haralda Scharffa. Andersenův osobní život podnítil spekulace o homoerotických tématech v jeho díle.

Nejslavnější z jeho lásek byla operní pěvkyně Jenny Lind. Jedna z jeho pohádek, Skřivan (Nattergalen, 1843), byla napsána jako výraz vášně k Jenny a dala také za vznik její přezdívce – „švédský skřivan“. Andersen byl ve společnosti žen často stydlivý, což mu ztěžovalo přístup k nim. Jenny ho považovala spíš za svého sourozence, a tak z tohoto vztahu nic nevzešlo.

Dívka jménem Riborg Voigt byla další neopětovanou láskou. Když Andersen zemřel, měl na své hrudi malý sáček s dlouhým dopisem právě od ní. Jiné zklamání z lásky zažil se Sophií Ørsted, dcerou slavného fyzika Hanse Christiana Ørsteda, dále pak s Louisou Collinovou, nejmladší dcerou Andersenova mecenáše Jonase Collina.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Ken Follett: Muž, který rád vypráví příběhy

...nebo snad muži?

Stejný neúspěch, jaký měl u žen, měl i u mužů. Například Edvardu Collinovi napsal: „Umírám tohou po tobě stejně jako touhou po kalábrijském děvčeti… mé city k tobě jsou stejné jako k ženě. Ženskost mé povahy a naše přátelství musí zůstat tajemstvím.“

Collin, který mužům náklonnost neprojevoval, napsal do svých pamětí: „Nemohl jsem opětovat tuto lásku, čímž spisovatel velmi trpěl.“

Ani z jednostranné lásky ke Carlu Alexandrovi, vévodovi von Sachsen-Weimar-Eisenach, nic nevzešlo. Čtyři z jeho dopisů Carlovi jsou publikovány v antalogii Rictora Nortona.

Soukromé deníky z Andersenova mládí obsahují jeho odmítání sexuálních vztahů.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Čingiz Ajtmatov (†79): Spisovatel, na kterého se zapomnělo

Možná to bylo jinak

Ve svých soukromých zápiscích odmítal jakýkoli sexuální vztah, ať se ženou, nebo mužem. Z dnešních hledisek by mohl být považován za asexuála. Otázkou ovšem je, do jaké míry byla tato jeho asexualita dobrovolná a zda mu nebyla vnucena jen jeho přehnanou ostýchavostí a společenskými konvencemi té doby.

Podle Andersenova vlastního svědectví se mu tělesná láska zhnusila v dětství, kdy spal v posteli s vlastními rodiči. Jejich soulož, kterou mnohokrát viděl, ho děsila a učinila mu sex navždy odporným. Ve svých denících nicméně pečlivě zaznamenal každou svou masturbaci, dosti četnou.

Vyskytly se spekulace, zda slavný spisovatel nakonec nebyl skrytým pedofilem...?

Co by vás ještě mohlo zajímat

Jules Verne (†77): Spisovatel a vizionář

Vážné zranění

Andersen utrpěl vážné zranění v roce 1872 poté, co spadl z postele ve svém domě v Kodani. Jeho poslední publikace, sbírka povídek, vyšla ve stejném roce.

Přibližně v této době začal vykazovat známky rakoviny jater, která by ho připravila o život. Dánská vláda začala připomínat Andersenův život a dílo před jeho smrtí. Rozběhly se plány na postavení sochy autora, kterému vláda vyplatila stipendium „národního pokladu“. Andersen zemřel 4. srpna 1875 v Kodani.

Zdroje informací: biography. com, Wikipedia.org a skandinavskydum.cz