Čas jen pro mě

Láska, která trvala celý život

Charles André Joseph Marie de Gaulle se narodil 22. listopadu 1890 v Lille do katolické a vlastenecké rodiny učitele historie. Už od mládí snil o vojenské kariéře. Po absolvování elitní vojenské školy Saint-Cyr vstoupil do armády a bojoval v první světové válce, kde byl několikrát raněn a zajat.

Za drsnou tváří generála stála žena, která ho dokázala zklidnit – o devět let mladší Yvonne Vendroux. Potkali se v roce 1920 a o rok později se vzali. Jejich první setkání proběhlo v salonu v Grand Palais, kde si de Gaulle si při čaji nevšiml, že jí vylil šálek na šaty… „...vzali jsme to s humorem,“ vzpomínala. 

Yvonne byla elegantní, hluboce věřící žena z rodiny výrobců sušenek. Veřejnost ji později znala jako zdrženlivou, nenápadnou „Madame de Gaulle“, která se záměrně držela mimo svět reflektorů. Byla ale pro svého manžela kotvou. Jejich manželství trvalo téměř padesát let – do jeho smrti.

„Bez ní bych nikdy neunesl tíhu světa,“ napsal později ve svých pamětech.

Charles de Gaulle (22. 11. 1890–9.11. 1970) ● Francouzský státník a voják byl absolventem prestižní Vojenské akademie Saint Cyr. Sloužil v první světové válce, za druhé světové války byl hlavním představitelem francouzské exilové vlády v Anglii. ● V srpnu 1944 se vrátil do Paříže a stal se předsedou vlády. Kvůli neshodám s parlamentními stranami v roce 1946 rezignoval. ● Zasloužil se o prosazení větších pravomocí pro prezidenta republiky. Prezidentem Francie byl zvolen v září 1958 v době, kdy pro Francii byla charakteristická politická i vládní nestabilita. Charles de Gaulle posílil mezinárodní postavení Francie a podporoval evropskou integraci. ● Abdikoval v dubnu 1969, jeho autoritou otřásly studentské nepokoje v květnu 1968.

Nenápadná první dáma

Yvonne de Gaulle nebyla „první dámou“ v moderním smyslu slova. Nenavštěvovala večírky ani módní přehlídky, místo toho se věnovala charitě a péči o postižené děti.

Přesto měla na manžela obrovský vliv. Byla jeho morálním svědomím a neústupnou partnerkou v zákulisí politiky. Její konzervativní názory i upřímnost mu často připomínaly, že moc je pomíjivá.

„Prezidentství trvá pár let, manželství celý život,“ říkávala s úsměvem.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Clementine (†92) a Winston (†90) Churchillovi: Britský ministerský předseda byl pod pantoflem

Dcera s Downovým syndromem

Yvonne porodila tři děti. Jediný syn Philippe byl námořním důstojníkem se později stal senátorem. Élisabeth absolvovala kurz pro zdravotní sestry, později se ale věnovala rodině. Nejmladší Anne se narodila s Downovým syndromem.

Pro Charlese de Gaulleho byla Anne něčím mimořádným. I když byl pověstný svou rezervovaností, v přítomnosti Anne byl jiný – dokázal s ní zpívat, tancovat, hrát si s ní.

Anne umřela ve 20 letech na bronchopneumonii. Její táta prý po smrti pronesl: „Teď je konečně jako ostatní.“

Rodina pak na její památku založila nadaci Fondation Anne‑de‑Gaulle na podporu dětí s postižení.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Eleanor a Franklin Rooseveltovi: Manželé jen „naoko“

Disciplína a zvláštní výchova

Charles de Gaulle bývá často popisován jako chladný a nepřístupný muž. Ale doma to byl člověk, který se dokázal rozesmát při dětské hře, který nosil v peněžence fotografii své dcery Anne a který se po letech na výsluní těšil na obyčejné chvíle – večerní procházku, modlitbu, šachy se synem.

Domovem de Gaullových se stal venkovský statek La Boisserie. Tam se generál proměnil z politika v otce rodiny – byť stále přísného. Ráno začínalo modlitbou, jídlo se podávalo přesně na čas a každý měl své povinnosti.

Sám de Gaulle každý den vstával v 6:30, modlil se a po snídani se procházel po zahradě. Oběd byl posvátný – nikdo nesměl přijít pozdě. Po večeři si četl nebo hrál šachy. Televizi neměli rádi, považovali ji za „nepřítele klidu“.

Rodinný život de Gaullů rozhodně nevypadal jako romantický film. Například Yvonne směla objímat děti jen na narozeniny a na Silvestra. 

Co by vás ještě mohlo zajímat

Barbara (†92) a George (†94) Bushovi: 72 let šťastného manželství

Soukromí de Gaullových

Yvonne dbala na jednoduchost – na stole nesmělo chybět čerstvé pečivo, polévka, často tradiční hovězí dušené na víně a na závěr sýr. De Gaulle měl rád domácí kuchyni, hlavně regionální jídla z Burgundska, a nikdy nepil více než jednu skleničku vína.

Vánoce rodina slavila v úzkém kruhu, bez okázalosti. Stromek zdobili sami, Yvonne pekla perníčky a Charles předčítal pasáže z Bible. Dárky se rozdávaly až po půlnoci, vždy s modlitbou.

Oba dodržovali přísnou katolickou disciplínu – nedělní mši nevynechali nikdy, ani na cestách.

Skromný náhrobek

Charles de Gaulle zemřel 9. listopadu 1970 v Colombey-les-Deux-Églises, dva týdny před svými osmdesátými narozeninami.

Francie truchlila pro státníka, ale jeho žena Yvonne si chtěla jen skromný pohřeb bez pompéznosti – tak, jak by si to přál on.

Na náhrobku stojí prostě:„Charles de Gaulle, 1890–1970.“ Bez titulů, bez funkce. Jen jméno muže, který miloval svou vlast – a svou rodinu.

Yvonne ho přežila o devět let, také se dožila 79 let a zemřela také v listopadu – 8. listopadu 1979.

Zdroje informací: biography.com; elysee.fr; pressenza.com a citizen.co