Čas jen pro mě

V jeho románech najdeme podrobnosti o zbraních hromadného ničení, ale i popis moderního města plného mrakodrapů, kde lidé komunikují prostřednictvím videohovorů a sledují televizi. Z odpalovací rampy na Floridě vyslal muže na Měsíc. A kapitán Nemo v ponorce Nautilus klesal až do hloubky deset tisíc metrů.

Své futuristické vize si mohl dovolit i díky osudovému setkání s jeho pozdějším vydavatelem Pierrem-Julesem Hetzelem. Dobrodružný román Pět neděl v balóně odstartoval jejich dlouhou spolupráci.

Dobrodružství v genech

Rušné námořní přístavní město Nantes, kde se 8. února 1828 Jules Verne narodil, mělo určitě vliv na jeho pozdější lásku k cestování a dobrodružství. Lodě, které v přístavu pozoroval, jitřily jeho představivost.

A bylo to i trochu v genech, protože matka Sophia pocházela z rodiny stavitelů lodí. Touhu po dobrodružství určitě podnítila i madame Sambin, chlapcova první učitelka. Teprve šestiletý Jules hltal vyprávění o tom, jak její manžel, námořní kapitán, před více než třiceti lety ztroskotal, a ona byla přesvědčena, že dosud žije jako Robinson na opuštěném ostrově.

Pierre Verne byl právník a nejstarší syn Jules měl v jeho kariéře pokračovat. Prvním stupínkem ve vzdělání pak byla katolická internátní škola, následovala právnická fakulta v Paříži. Studia zvládal bez problémů, ale také bez zvláštního nadšení. Už tehdy se pokoušel psát poezii a povídky.

Nechce být právníkem

Paříž mu otevřela dveře do světa umění. Přitahovala ho literatura i divadlo a začal navštěvovat slavné pařížské literární salóny. Spřátelil se s tehdejšími známými umělci, mezi něž patřil například Alexander Dumas a jeho syn. Studium práv dokončil v roce 1849. Vzdoroval nátlaku otce, který chtěl, aby zahájil advokátní praxi u něj v Nantes.

Místo toho se pustil na nejistou dráhu spisovatele. První divadelní hru – jednoaktovku Zlomená křídla napsal v roce 1850. Psal libreta a divadelní hry, ale bez nějakého většího ohlasu. Aby se uživil, přijal skromně placenou práci sekretáře v divadle Théâtre-Lyrique.

Tři osudové lásky

Jeho první velkou láskou byla sestřenice Caroline, ta se však provdala za mnohem staršího muže, kterému v průběhu let porodila pět dětí.

Během prázdnin, které po prvním ročníku vysoké školy trávil doma v Nantes, se seznámil s Rose Herminií. Zamilovaný student jí věnoval víc než třicet básní. Dívka jeho city chvíli opětovala. Pak se do toho vložili její rodiče.

Představa, že by se dcera provdala za o rok mladšího studenta s nejistou budoucností, je donutila rychle jednat. Brzy bylo oznámeno zasnoubení Rose Herminie s bohatým vlastníkem půdy.

Na svatbě jednoho ze svých přátel se Verne seznámil s Honorine de Viane, mladou vdovou se dvěma malými dcerkami, a okamžitě se do ní zamiloval. V roce 1857 se vzali. Jediný syn Michel přišel na svět za čtyři roky.

Bylo jasné, že rodinu z platu sekretáře v divadle neuživí, proto mladý muž začal pracovat jako makléř. Stále však psal. První vydanou knihou byl Salon 1857, do nedávna neznámý historický román. Verne se o něm nikdy nezmínil. Objeven byl v jeho pozůstalosti až v roce 2006.

Vášeň pro cestování

S manželkou ho spojovala vášeň pro cestování. Krátce po svatbě absolvovali první z celkem dvaceti cest, a to po Anglii a Skotsku. Později navštívil, ať už sám nebo Honorine, mj. USA, Portugalsko, Maroko, Alžírsko nebo Maltu.

V roce 1862 vydal svůj první úspěšný román Pět neděl v balóně a s vydavatelem Hetzelem podepsal smlouvu, v níž se zavázal každý rok publikovat jednu dobrodružnou knihu. To byl začátek úspěšného pracovního partnerství, které oběma mužům přinášelo slávu i peníze.

Knihy Cesta do středu země, Dvacet tisíc mil pod mořem, Děti kapitána Granta nebo Cesta kolem světa za osmdesát dní a mnoho dalších si rychle získávaly své čtenáře a byla překládány i do dalších jazyků.

Poslal syna do polepšovny

Verne si nesmírně užíval svých profesionálních úspěchů. Doma se však začaly kupit problémy se synem. Michel byl nesmírně tvrdohlavý a odmítal se učit.

Neustálé stížnosti ze školy na nezdárného synka Julese Verna natolik rozčílily, že poslal Michela v patnácti letech do polepšovny. Tam se Michel pokusil o sebevraždu.

Otec ho tedy vzal zpátky a poslal jako pomocného navigátora na loď plující do Indie. Právě v této době spatřil světlo světa román Patnáctiletý kapitán – údajně jako povzbuzení pro neposlušného syna.

Konflikty s Michelem ale pokračovaly. Michel udržoval vztah s nezletilou dívkou, se kterou měl dvě děti. Pak se oženil se starší herečkou Clémence, kterou po pár měsících opustil. To vše Jules Verne těžce nesl.

Když v roce 1886 duševně nemocný synovec Gaston postřelil Julese Verna do nohy, byl konec s cestováním. Spisovatel měl po vážném zranění do konce života problémy s chůzí. Právě tehdy se začaly obrušovat hrany napětí mezi Julesem a jeho synem Michelem. Verne vycítil, že syn má talent k psaní. Proto mu pomohl získat místo v novinách.

Psal, či nepsal?

Dodnes se vedou spory o to, jestli všechny romány opravdu napsal Jules Verne sám. Není tajemstvím, že některé knihy jsou dílem Verneova současníka André Laurina. Verne je pouze redigoval a z komerčních důvodů pak byly vydány pod jeho jménem. Na posledních románech se autorsky podílel Michel.

Ke konci života se spisovatel potýkal se zdravotními problémy. Onemocněl cukrovkou a šedý zákal mu způsobil částečné oslepnutí. Vizionář a spisovatel Jules Verne zemřel 24. března 1905 v Amiens.

Za svůj život napsal víc než 60 knih, desítky her, povídek a libret. Vytvořil stovky nezapomenutelných postav. Po Agathě Christie je druhým nejpřekládanějším spisovatelem všech dob.