Čas jen pro mě

Slavný vojevůdce

Byl mužem, který měl všechno. Moc, peníze, slávu – a nakonec i osud, který se stal legendou. Albrecht z Valdštejna, slavný vojevůdce císařských vojsk za třicetileté války, byl symbolem neuvěřitelného vzestupu i pádu. Ale za leskem brnění, armádami a honosnými paláci se skrýval také složitý člověk – ctižádostivý, nedůvěřivý, někdy chladný, jindy vášnivý.

A také to byl pragmatik, který se narodil do evangelické rodiny, nicméně konvertoval ke katolictví a otevřel si tak dveře ke kariéře u císařského dvora.

Jaký byl Valdštejn v soukromí, mezi ženami, rodinou a majetky, které mu záviděla celá Evropa?

Co by vás ještě mohlo zajímat

Byl Napoleon Bonaparte otráven? Záhadná smrt ve vyhnanství

Z chudého šlechtice nejbohatším mužem monarchie

Albrecht pocházel z původně chudého, ale starobylého rodu. Dětství prožil bez rodičů, osiřel brzy a vzdělání získal u jezuitů. Už tehdy se v něm formovala železná vůle a výjimečná schopnost řídit lidi. Do dějin ale vstoupil hlavně svým obrovským majetkem – v době největší slávy vlastnil přes 120 panství po celé zemi.

Když byl po roce 1621 císaři věrný, štědře ho za to odměnili. Zabavené majetky českých nekatolických pánů šly do jeho rukou. Koupil Frýdlant, Jičín, Mnichovo Hradiště, Cheb a desítky dalších míst a vytvořil z nich vlastní „stát ve státě“. Říkalo se, že když jel Valdštejn na cesty, trvalo celé dny, než projel jen svými pozemky.

Měl vlastní mincovnu, přístavy i manufaktury. A i když byl generál, myslel jako podnikatel: zakládal sklárny, pivovary, textilky. Jeho sídlo v Jičíně mělo být srdcem nové říše, které vévoda říkal „Frýdlantské knížectví“.

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (24. 9. 1583–25. 2.1634) ● Vojevůdce, politik, vévoda frýdlantský a meklenburský se narodil v Heřmanicích u Jičína. ● Studoval latinské gymnázium ve slezském Goldbergu a matematiku a astrologii v Itálii. ● Po návratu sloužil v armádě a podílel se na potlačení stavovského povstání. Roku 1625 se Valdštejn ujal velení císařských vojsk, byl jmenován generalissimem a sklízel úspěchy ve válce falcké, dánské a švédské. ● Velké jmění vydělal ražbou mincí i nákupem konfiskátů. ● Měl vlastní armádu o desítkách tisíc mužů a patřil k nejbohatším lidem Evropy své doby. Jen v Čechách a na Moravě vlastnil než 120 panství. ● S vědomím císaře Ferdinanda II., který se bál Vadštejnovy vzrůstající moci, byl Albrecht z Valdštejna zavražděn v Chebu.

Nejdřív si vzal si bohatou vdovu

K získání peněz mu nechyběla strategie. To se ukázalo v jeho prvním manželství. Lucrezia Nekšovna z Landeka byla bohatá moravská vdova. Měla peníze, které on tehdy zoufale potřeboval.

Ona do manželství vstupovala s jistým šarmem a zkušeností, on s ambicí a energií. Manželství trvalo krátce. Lucrezia zemřela po několika letech, ale po sobě zanechala značné jmění. Předtím však Albrecht šikovně dokázal ze závěti vyšachovat rodinu jejího prvního manžela. Valdštejn se tak z muže na hraně chudoby stal jedním z nejbohatších šlechticů v zemi. 

Co by vás ještě mohlo zajímat

František Palacký (†77): Dvě velké lásky „otce národa“

Syn zemřel krátce po narození

Jeho druhou ženou byla Isabella Kateřina z Harrachu, krásná, mladá, z významného rodu. Sňatek měl upevnit Valdštejnovu pozici u císařského dvora. Isabella ho milovala, on ji prý spíš respektoval. Jeho život naplňovaly povinnosti, armáda a politika, ne manželská něha. Přesto o ni pečoval a nechal pro ni vybudovat nádherné rezidence včetně paláce na Malé Straně v Praze.

Isabella mu porodila dceru Marii Alžbětu (1625–1662) a o tři roky později se dočkal syna Albrechta Karla, který však zemřel jen pár týdnů po narození zřejmě na následky vrozené syfilis. Tu mu v genech „předal“ Albrecht, nakazil se během tažení do Uher.

Bál se ho i císař Ferdinand II.

Jeho vztah k životu byl podobný jako jeho vztah k ženám – chtěl mít všechno pod kontrolou. Vždyť se říkalo, že by se rád posadil na český trůn. Na hostinách pil málo, dával přednost rybám, zelenině a jednoduchým jídlům, prý kvůli zdraví i sebekázni.

Ale čím víc se blížil moci, tím víc se odcizoval lidem. Dvůr v Jičíně byl přepychový, ale i neosobní. Věřil v astrologii a své kroky konzultoval s hvězdáři.

Valdštejn dbal na etiketou sešněrovaný pořádek, mluvil jen s vyvolenými, kolem sebe měl kromě astrologů i věštce a dvorní umělce. Měl rád koně a sám osobně kontroloval jejich chov.

Jeho moc a bohatství byly trnem v oku jiným vlivným šlechticům i samotnému císaři Ferdinandu II., který mu dlužil spoustu peněz. Spiknutí proti němu vyvrcholilo 25. února 1634 v Chebu vraždou Valdštejna. Atentát provedla skupina irských žoldnéřů pod velením plukovníka jezdectva Waltera Butlera, přímým Valdštejnovým vrahem byl pak irský setník Walter Deveroux.

Zdroje informací: cnn.iprima.cz;  kudyznudy.cz;  historickaslechta.cz a cesky-raj.info