S učením nikdy problémy neměla, v Oxfordu studovala filozofii, politiku a ekonomii. V době studií se aktivně angažovala ve straně Liberálních demokratů a byla členkou i národního výboru liberálně demokratické mládeže. Tehdy intenzivně podporovala legalizaci konopí a zrušení monarchie.
„Nevěříme, že lidé jsou zrozeni k tomu, aby vládli,“ řekla ve svých 19 letech na stranické konferenci.
Rok 1996 byl pro Liz ve znamení velkých změn. Nastoupila jako obchodní manažerka do firmy Shell a od liberálů přešla ke konzervativcům. Okamžitě za Konzervativní stranu kandidovala do Dolní sněmovny. Neúspěšně.
To ale ambiciózní dívku neodradilo. Když se totiž do něčeho pustila, bylo to naplno. Nakonec byla v roce 2006 zvolena do zastupitelstva londýnské části Greenwich.
Po kariérním žebříčku stoupala i v zaměstnání. Z Shell přešla k telefonnímu operátorovi Cable&Wireless, kde to dotáhla na finanční ředitelku, následovala pozice zástupkyně ředitele finanční společnosti Reform.
Politika jí přinesla manžela. S Hughem O´Learym se seznámila na konferenci Konzervativní strany v roce 1997. Na prvním rande šli bruslit a Hugh si vymkl kotník.
Hugh je o rok starší než Liz a pochází z Liverpoolu. S Liz mají mnoho společného. Otec John je právník, ale také učil na vysoké škole jako ten Lizin. A matka Suzan je zdravotní sestra, ta Lizina také. Hugh má dva mladší bratry, Liz tři.
V roce 2000 se Liz za Hugha provdala. Zatěžkávací zkouškou prošel jejich vztah už o čtyři roky později, kdy se Liz zamilovala do stranického kolegy a poslance Marka Fielda. Jejich románek trval rok a půl. O devět let starší Field se dokonce rozvedl. To Liz se v polovině roku 2005 vrátila k manželovi, který jí odpustil. V březnu 2006 přivítali na svět dceru Frances a v listopadu 2008 druhou Liberty.
Rodina žije v Greenwichi, mají ale další nemovitosti na různých místech Spojeného království.
Do další kapitoly politického života Liz vstoupila roku 2016, kdy se stala ministryní spravedlnosti a první ženou v čele tohoto úřadu v historii. Pak působila na ministerstvu financí a premiér Boris Johnson ji jmenoval předsedkyní Rady pro obchod. Stala se terčem kritiky, protože podporovala vývoz britských zbraní do Saudské Arábie.
Zajímavé je, že v době hlasování o setrvání či odchodu Británie z Evropské unie, Liz nepodporovala brexit. O pár let později opět změnila názor. Když v roce 2021 nastoupila do křesla ministryně zahraničí, stala se hlavní vyjednávačkou britské vlády s Evropskou unií o odchodu Spojeného království z unie.
Po rezignaci Borise Johnsona ve vnitrostranických volbách porazila Rishiho Sunaka a stala se předsedkyní Konzervativní strany a premiérkou. Byla posledním britským premiérem, kterého jmenovala královna Alžběta II., ta zemřela dva dny po nástupu Trussové do funkce. V pořadí třetí žena (po Margaret Thatcherové a Therese Mayové) vedla britskou vládu pouze od 6. září 2022 do 25. října 2022.
Během této doby uskutečnila dvě zahraniční cesty, a to do New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN, a do Prahy na setkání Evropského politického společenství.
Ačkoli se snažila napodobit především Margaret Thatcherovou, o její způsobilosti vést britský kabinet pochybovali političtí souputníci i kolegové. Bývalá poslankyně Anna Soubryová, která s Liz spolupracovala, uvedla:
„Byla tou nejambicióznější osobou, s jakou jsem se setkala… Její ambice jsou nepochybně podstatně větší než její schopnosti,“ řekla podle deníku The Guardian Soubryová.
Liz Trussová proslula zmatečnou vládní politikou. Oznámila snížení daní, aniž vysvětlila, jak bude tento výpadek veřejných financí nahrazen. Důsledkem byla ztráta důvěry investorů a masivní prodej britských státních dluhopisů a oslabení libry. Odpor proti Trussové narůstal i v její straně.
Trussová oznámila svou rezignaci 20. října 2022, 44 dnů po uvedení do funkce. Její vláda ukončila činnost o pět dnů později, tedy po 49 dnech.
Od svého odchodu se drží mimo pozornost veřejnosti. Údajně podle její kamarádky a kolegyně Theresy Coffeyové tráví čas s rodinou a odpočívá. Zůstává až do příštích parlamentních voleb poslankyní Dolní sněmovny.
Na pozici poslankyně pobírá roční plat 84 144 liber a jako každý expremiér má nárok na doživotní roční příspěvek ve výši 115 000 liber. Výše jejího majetku se odhaduje na 8,4 milionu liber.
Vzhledem k tomu, že ma ambiciózní teprve sedmačtyřicetiletá politička do důchodu daleko, je možné, že o ní ještě uslyšíme. I když kvůli penězům to asi nebude.
Zdroje informací: biography.com, tatler.com, theguardian.com
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Pro Američany je dodnes jednou z nejkontroverznějších žen jejich historie. Margaret Sanger…
17 zajímavostí ze života 40. prezidenta USA, béčkového herce, který pomohl zbořit zeď mezi Západem…
Víte, že třiačtyřicetiletý J. F. Kennedy nebyl nejmladším mužem, který kdy převzal americký…
Americký vynálezce, designér a podnikatel, spoluzakladatel, generální ředitel a předseda…
I britská královna byla někdy „jen“ obyčejná žena a matka. Snachu Dianu přivítala do rodiny s…
Muž, jehož nápady jsou jako z jiného světa, generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk (53) se…
Jsou zosobněním amerického snu. Potomci chudých irských přistěhovalců, kteří se dostali mezi…
Byl poslední listopadový den roku 1881. Na univerzitě ve švýcarském Bernu probíhaly promoce. Diplom…