Nechodila do školy Královna Alžběta II. se narodila 21. dubna 1926 v Londýně jako princezna Elizabeth Alexandra Mary princi Albertovi, vévodovi z Yorku (později známému jako král Jiří VI.), a Elizabeth Bowes-Lyonové. Královnou se stala 6. února 1952 a korunována byla 2. června 1953. Alžbětu a její mladší sestru Margaret vzdělávali domácí učitelé. Vyučování zahrnovalo francouzštinu, matematiku a dějepis, spolu s hodinami tance, zpěvu a umění. Alžběta II. nemá žádné formální vzdělání, tedy ani maturitu.
Za druhé světové války byla mechaničkou V roce 1945 vstoupila Alžběta do Pomocné teritoriální služby, aby pomáhala ve složitém válečném období. Po boku dalších britských žen se vycvičila na řidičku a mechaničku. Její dobrovolná práce trvala jen několik měsíců, ale Alžbětě umožnila nahlédnout do jiného, nekrálovského světa. Další živý zážitek mimo monarchii získala, když jí a Margaret bylo dovoleno vmísit se anonymně mezi občany oslavující Den vítězství v Evropě.
Princ Filip se na ni zlobil kvůli příjmení dětí Alžběta se provdala za svého vzdáleného bratrance Filipa Mountbattena (příjmení převzal z matčiny strany) 20. listopadu 1947 v londýnském Westminsterském opatství. Rodina přijala příjmení Windsor, což prosadila Alžbětina matka a premiér Winston Churchill. Toto rozhodnutí však vyvolalo napětí mezi královnou a jejím manželem. V roce 1960 Alžběta II. toto nařízení zmírnila a vydala rozhodnutí, že její potomci, kteří nenesou královské tituly (nebo potřebují příjmení pro právní účely, například svatby), budou používat příjmení Mountbatten-Windsor.
Nesmí se veřejně vyjadřovat k politickému dění Jako konstituční panovnice se Alžběta nevyjadřuje k politickým záležitostem, ani nedává najevo své politické názory. Pravidelně se však radí se svými premiéry. Alžběta za dobu své vlády dosadila do úřadu 14 premiérů, přičemž královna a premiér se každý týden důvěrně setkávají. Vztahy s každým z nich jsou ale odlišné. S ikonickým Winstonem Churchillem měla vztah jako s otcem a později se dokázala trochu uvolnit a chovat se poněkud neformálně k vůdcům labouristů Haroldu Wilsonovi a Jamesi Callaghanovi. Naproti tomu s Margaret Thatcherovou měla velmi formální a odtažitý vztah, přičemž premiérka měla tendenci královnu v různých otázkách mrzutě poučovat. Tony Blair považoval některé koncepty týkající se monarchie za poněkud zastaralé. Později si vřelý vztah s královnou užíval předseda konzervativců David Cameron, který je Alžbětiným bratrancem z pátého kolena. O Therese Mayové se říkalo, že o plánech na odchod z Evropské unie v souvislosti s brexitem mlčí, přičemž kolovala fáma, že Alžbětu rozrušilo, že není informována o budoucích strategiích odchodu.
Britské impérium se za její vlády zmenšilo Když se Alžběta stala královnou, měla poválečná Británie ještě značné impérium, dominia a závislá území. Během 50. a 60. let 20. století však mnoho z těchto držav získalo nezávislost a britské impérium se vyvinulo v Commonwealth (Společenství národů).
Dříve hodně cestovala Alžběta II. tak jako hlava Společenství národů a představitelka Velké Británie uskutečnila návštěvy mnoha zemí včetně průlomové cesty do Německa v roce 1965. Stala se první britskou panovnicí, která tam byla na státní návštěvě po více než pěti desetiletích. V roce 1973 se zúčastnila konference Společenství národů v kanadské Ottawě a v roce 1976 odcestovala do Spojených států na oslavy 200. výročí nezávislosti Ameriky na Velké Británii. O více než týden později byla v kanadském Montrealu, kde zahajovala letní olympijské hry. V roce 1979 podnikla cestu do Kuvajtu, Bahrajnu, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů a Ománu, čímž si získala mezinárodní pozornost a široký respekt.
Teroristé zabili Filipova strýce Během svého života byla královna svědkem útoků na monarchii. Kdysi vážená instituce přečkala řadu bouří, včetně výhrůžek smrtí královské rodině. V roce 1979 utrpěla Alžběta velkou osobní ztrátu, když při teroristickém útoku zemřel lord Mountbatten, strýc jejího manžela, se kterým měla i ona hezké vztahy. Mountbatten a několik členů jeho rodiny byli 27. srpna na palubě jeho lodi u západního pobřeží Irska, když plavidlo explodovalo. On a tři další lidé, včetně jednoho z jeho vnuků, zahynuli. Odpovědnost za útok převzala IRA (Irská republikánská armáda), která vystupovala proti britské vládě v Severním Irsku.
Na přehlídce po ní vystřel muž V červnu 1981 se Elizabeth sama setkala s nebezpečím. Jela na slavnostní vojenské přehlídce Trooping the Colour, která se konala u příležitosti jejích oficiálních narozenin, když na ni jeden muž z davu namířil zbraň. Vystřelil, ale zbraň byla naštěstí nabitá slepými náboji. Kromě pořádného leknutí nebyla královna zraněna.
Až do její ložnice v paláci se dostal šílenec Mnohem horší situaci zažila Alžběta následujícího roku, kdy se do Buckinghamského paláce vloupal psychicky nemocný muž a dostal se až do její ložnice. Když se tisk dozvěděl, že princ Filip nebyl po incidentu delší dobu nikde k vidění, spekuloval o stavu královského manželství.
Alžběta má naspořeno V listopadu 2017 média informovala, že královna má na zahraničních účtech investováno přibližně 13 milionů dolarů. Tato zpráva přišla po úniku takzvaných „Paradise Papers“ do německých novin, které se o dokumenty podělily s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů. Lancasterské vévodství, které spravuje majetek královny, potvrdilo, že některé z jejích investic jsou na zahraničních účtech, ale trvá na tom, že všechny jsou legitimní.