Co o něm víme? Pórek vypadá trochu jako obří jarní cibulka. Má rovný bílý stonek, který postupně zesvětluje a přechází do tmavě modré zelené barvy horních listů. Pórek patří do stejné rodiny jako cibule a česnek, ale jeho chuť je mnohem jemnější a méně štiplavá. Obsahuje vlákninu, vitaminy A, C a K, vitaminy skupiny B, kyselinu listovou a minerály jako draslík, mangan, vápník nebo železo. Díky tomu je lehce stravitelný a oblíbený i v dietní kuchyni. Zábal s pórku přiložený na ránu působí antisepticky a rozříznutým pórkem je možné potřít ránu po hmyzím žihadle, protože neutralizuje jed a uleví od bolesti. Pórek je i mírným diuretikem.
Odkud pochází? Pórek má dlouhou historii – pěstoval se už ve starověkém Egyptě a Římě, kde byl ceněn nejen jako potravina, ale i jako posilující zelenina. Do Evropy se rozšířil velmi brzy a dodnes je typickou součástí francouzské, britské i středomořské kuchyně. U nás se mu daří hlavně na podzim a v zimě.
K čemu je vhodný? Pórek je ideální pro ty, kdo chtějí dodat jídlům chuť bez přehnané ostrosti. Skvěle se hodí do teplých pokrmů, kde se jeho chuť rozvine, ale neztratí eleganci. Zároveň je výborný jako základ jídel, protože dokáže propojit ostatní ingredience.
Jak ho využít v kuchyni? Možností je nespočet: pórková polévka, quiche, slané koláče, rizota, těstoviny i zeleninové směsi. Výborný je podušený na másle jako příloha k masu či rybám, zapékaný se sýrem nebo přidaný do omelet a slaných palačinek. Jemně nakrájený může zpestřit i saláty – stačí ho krátce spařit, aby změkl.
