Čas jen pro mě

Pátý z dvanácti dětí

Na svět přišel 14. června 1798 v Hodslavicích na východě Moravy. František byl pátý z celkem dvanácti dětí, které se narodily manželům Anně a Jiřímu Palackých. Uživit tak velkou rodinu nebylo lehké. Otec byl evangelický kněz, který zároveň učil na místní škole a přivydělával si i jako obecní písař.

Základy vzdělání dostal stejně jako sourozenci u svého otce, pak František putoval na dva roky do školy v Kunvaldu (dnešní Kunín) u Nového Jičína, kde převážně žilo německy mluvící obyvatelstvo. Tam se učil německy. Následovalo nižší evangelické gymnázium v Trenčíně a pak evangelické lyceum v dnešní Bratislavě (tehdy Prešpurk). Na obou školách byla vyučovacím jazykem latina.

Julius Zeyer (†59): Geniální estét si žil i „trpěl“ ve vlastním snovém světě

Krásná a chytrá šlechtična

Na studium si mladý Francl, jak mu říkali doma, přivydělával kondicemi v rodinách místní uherské šlechty. V rodině Baloghyů se seznámil se čtyřicetiletou Annou Zerdahelyovou. O osmnáct let starší šlechtična si nechala říkat Nina. Byla sice provdaná za statkáře z Viesky na Žitavou, ale o manželství z lásky zřejmě nešlo. Dvě dcery, které se jim narodily, bohužel předčasně zemřely. Proto krásná Nina zanechala manžela doma a vypravila se do Prešpurku, kde se starala o děti svých příbuzných. A manžel měl na starosti syna.

Aristokratka Nina byla nejen krásná a elegantní, ale také sečtělá, což mladému Palackému nesmírně imponovalo. Zajímala ji literatura, filozofie i estetika. Není divu, že se Francl do chytré Niny zamiloval! A když mu po ukončení lycea otec našel místo evangelického pastora v Bielsku, odmítl! Přitom jako člověk jiného než katolického vyznání měl v rakousko-uherské monarchii dost omezené možnosti uplatnění, například do státní služby by ho nevzali ani náhodou.

Eliška Krásnohorská (†79): Na ženy orientovaná feministka si dala romantické jméno podle „šlechtického“ tatínka

Konec po smrti manžela

Kvůli své lásce zůstal Palacký v Prešpurku a živil se jako domácí učitel v šlechtických rodinách. Nina ho uvedla do vyšší společnosti, finančně ho podporovala a doporučovala jako učitele dětem svých přátel. Idylka skončila v roce 1821, kdy Nině zemřel manžel a zanechal po sobě dluhy. Nina se musela postarat o statek, řešit s věřiteli dluhy a věnovat se svému synovi Zsigmondovi. František Palacký svou první velkou lásku naposledy viděl v lednu 1823.

Františka v Prešpurku už nic nedrželo. Protože během studia ho zaujaly české dějiny, rozhodl se historii věnovat i nadále. Napsal Josefu Jungmannovi a Josefu Dobrovskému a požádal je o zasvěcení do metodiky práce historika. V dubnu 1823 přijel Palacký do Prahy a zapojil se do činnosti vlasteneckých kruhů.

Josef Kajetán Tyl (†48): Bohém, osobitý erotoman a bigamista

Mladá a nemocná Terezka

O několik let později přišla druhá velká láska. Terezie Měchurová byla o devět let mladší. Její otec, bohatý advokát a velkostatkář Jan Měchura (příjmení si změnil na Miechura) z nápadníka své dcery žádnou radost neměl. Nemajetný evangelík se mu jako budoucí zeť příliš nezamlouval. Terezka od narození trpěla nevyléčitelnou srdeční vadou, a tak možná proto jí nedokázal nic odepřít.

František Palacký a Terezie Měchurová se vzali v roce 1827. Ačkoli zlí jazykové tvrdili, že si ji Palacký vzal jen pro peníze, aby mohl v klidu psát, Palacký Terezii miloval, pečoval o ni a dopřával jí pobyty v lázních a u moře. Je pravda, že Tereziin otec mladému páru dal k dispozici byt a dceru podporoval, na druhou stranu ale manželé měli oddělené finance!

Terezie porodila syna Jana, který se později stal uznávaných přírodovědcem, a dceru Marii. Ta se provdala za politika Františka Ladislava Riegera. 

Nemocné srdce Terezie Palacké dotlouklo v roce 1860. František ji přežil o šestnáct let. Zemřel 26. května 1876.

Náš tip na zajímavou knihu

František Palacký (1798–1876) je vnímán jako Otec národa, politik a zakladatel české moderní historiografie, ale za touto oficiální fasádou se skrývá nevšední člověk, který zažil nejen slávu a ocenění, ale i nezdary a osobní utrpení. Jeho fascinující životní příběh přibližuje román Hany Whitton odehrávající se na barvitém pozadí obrozenecké společnosti a převratných událostí, jimiž procházela česká společnost v polovině 19. století. (Vydává nakladatelství Ikar.)

Zdroje informací: kniha Stanislava Jarolímková: Slavní Češi a jejich blízcí a Velká prešpurská láska Františka Palackého