
Hedy Lamarr: Nahá hvězda filmového snímku Extáze, bez níž by nefungoval mobil a internet
Svět divadla jí učaroval
Jediné dítě bankéře Emila Kieslera a jeho ženy, klavíristky Gertrude, Hedwig Eva Maria se narodila 9. listopadu 1914 ve Vídni.
Brzy jí učaroval svět divadla a filmu. V šestnácti odešla z domova a podařilo se jí dostat role několika filmech. Poprask v prudérní Evropě způsobil film Extáze (1933), kde podle námětu Vítězslava Nezvala a pod režijní taktovkou českého režiséra Gustava Machatého ztvárnila roli mladé ženy, která prožije vášnivý románek s milencem. Krásná Heda se na filmovém plátně ukázala několik minut nahá a navíc předstírala orgasmus! Extáze je označována za první erotický snímek a Heda byla první ženou, která se svlékla pro film! Snímek byl řadě zemí zakázán a promítán až po vystřižení choulostivých scén.
Rychle pod čepec!
Její rodiče nadšení diváků nesdíleli a snažili se nezdárnou dceru rychle provdat. Donutili ji k sňatku s o třináct let starším rakouským milionářem Friedrichem Mandlem. O lásce se nedalo mluvit ani z jedné strany. Manželství s ambiciózním obchodníkem se zbrojními systémy rozhodně nebylo šťastné. Krásná manželka bylo pro Mandla stejným doplňkem jako drahé auto nebo plnokrevný kůň. Přitom na Hedu žárlil a snažil se koupit všechny kopie skandálního filmu!
Hedy byla příliš chytrá na to, aby přijala roli krásné ženy ve zlaté kleci. Mandel se rád chlubil půvabnou manželkou před obchodními partnery. Ta na obchodních obědech a večeřích pozorně naslouchala jejich hovorům o zbrojních systémech a z nedostatku jiné zábavy se začala zajímat o elektrotechniku.
Útěk od manžela a hollywoodský úspěch
Vadilo jí, že manžel, který stejně jako ona byl židovského původu, obchodoval s nacisty. Propast mezi nimi se prohlubovala. Rozvod jí Mandel nechtěl povolit a domácí personál měl za úkol Hedu hlídat a donášet mu, do dělá. Nasypala proto hospodyni do kafe prášek na spaní a utekla zadním vchodem v přestrojení za služku. Nechtěla trvale zůstat v Evropě, protože si dobře uvědomovala hrozbu blížící se války. Krátce pobývala v Londýně, kde nastoupila na loď Normandie směr New York. Když doplula na americkou půdu, měla už s sebou smlouvu se zakladatelem studia Metro-Goldwyn-Meyer, Louisem Meyerem.
Hollywood jí otevřel své dveře a mladá žena do nového života vstoupila s novým jménem Hedy Lamarr. Filmové role se jen hrnuly a s nimi i neuvěřitelně vysoké honoráře. Měla spoustu fanoušků a obdivovatelů, mezi její milence patřili kolegové Charlie Chaplin nebo Marlon Brando. Jejím půvabům propadl spisovatel Erich Maria Remarque, románek měla i s J. F. Kennedym!
Od herectví k vynálezům
Osudovým se stalo její seznámení s hudebním skladatelem Georgem Antheilem. Vyprávěl jí, jak skládá hudbu pro mechanická piana, k jejichž synchronizaci používá papírovou děrovanou pásku. Díky tomu mohlo při představení hrát samo od sebe a zcela synchronně 16 klavírů.
Hedy v době manželství s Mandlem pochytila spoustu informací o bezdrátovém přenosu zvuku. Okamžitě ji napadlo, že by se stejný princip mohl použít při řešení problému s odposloucháváním a rušením rádiových signálů při navádění torpéd. Společně s Antheilem navrhli technické řešení, jehož podstatou bylo přelaďování vysílače a přijímače pomocí děrné pásky.
Vynález si nechali v roce 1942 patentovat pod číslem 2 292 387 a bezplatně jej nabídli americkému námořnictvu, neboť se domnívali, že by mohl sloužit k navádění torpéd. Vedení amerického námořnictva bylo k patentu skeptické. Vojensky se tento systém využil až během karibské krize počátkem 60. let.
V polovině 80. let Pentagon odtajnil řadu patentů a zpřístupil je pro civilní použití. Mezi nimi i vynález číslo 2 292 387. Modifikovaný princip pak slavil úspěch v době mobilních telefonů, navigací a WI-FI!
Nevydělala na tom ani cent
Oba vynálezci ze svého patentu neměli ani cent. George zemřel už v roce 1959. Roku 1997 bylo Hedy Lamarrové, jako jediné herečce v historii, uděleno v USA čestné uznání za zásluhy o rozvoj elektrotechniky. V roce 2004 byla už posmrtně slavnostně uvedena do americké Národní síně slávy vynálezců.
Hollywoodská diva byla celkem šestkrát vdaná a porodila tři děti. Hereckých příležitostí s věkem ubývalo, Hedy postupně přišla o peníze, vztahy s dětmi neměla ideální. Žena, bez níž by nemohly létat vojenské družice a nefungovaly by mobilní telefony, se dožila pětaosmdesáti let a zemřela v domově seniorů na Floridě 19. ledna 2000.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky

Michael Douglas (80): Charismatická hollywoodská legenda se slabostí pro ženy
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 7. 7. 2025 0:05Slavný herec, který je hostem letošního Karlovarského filmového festivalu, má vztah k Česku.…

Rita Levi-Montalcini (†103): Slavná lékařka a „matka“ neurologie nebyla nikdy zamilovaná
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 26. 6. 2025 0:05Do historie Rita Levi-Montalcini vstoupila jako významná neuroložka a nositelka Nobelovy ceny za…

Miguel de Cervantes (†68): Otec Dona Quijota čtyřikrát unikl popravě
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 24. 6. 2025 0:05Neuvěřitelný příběh autora prvního literárního bestselleru na světě připomíná hrdiny romantických…

9 zajímavostí o Leonardovi DiCapriovi
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 23. 6. 2025 14:31Leonardo DiCaprio, ikonický herec a environmentální aktivista, patří mezi nejrespektovanější…

Elizabeth Blackwell (†89): První americká žena-lékařka
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 18. 6. 2025 0:05Všechny významnější lékařské fakulty ji odmítly přijmout ke studiu. Několikrát si musela…

Rita Hayworth (†68): Smutný osud holywoodské princezny
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 10. 6. 2025 0:05Přestože tato výjimečná herečka a hollywoodská femme fatale byla pětkrát vdaná a měla nespočet…

Christian Dior (†52): Symbol luxusní ženské módy byl pověrčivý
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 2. 6. 2025 0:05Neustále při sobě nosil amulety a talismany. Datum každé módní přehlídky Christian Dior definitivně…

Emil Škoda (†60): Rytíř, který mlátil zaměstnance holí
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 26. 5. 2025 0:05Patřil mezi naše nejvýznamnější podnikatele 19. století. V něm se Emil Škoda narodil, v něm zemřel…