Čas jen pro mě

Kdo byl autor Odysseových příběhů

Řecký hrdina Odysseus strávil dlouhých deset let snahou o návrat domů po trojské válce. Příběhy o tom, jak oklamal jednookého Kyklopa, vyhnul se masožravým Laistrygonům a odolal vábení Sirén, když se snažil dosáhnout Ithaky, patří k těm nejpamátnějším v Homérově eposu Odyssea. Tyto příběhy mohou být smyšlené, jejich autorem je údajně řecký básník Homér.

Řecký epický básník, kterému se připisují příběhy Ilias a Odyssea, je tak trochu záhadou. O jeho životě vlastně nic nevíme. Někteří literární historikové věří, že je byl jeden muž; jiní si myslí, že tyto ikonické příběhy vytvořilo několik umělců. 

Byl to muž? Byl Homér žena? Romanopisec z konce 19. století Samuel Butler byl přesvědčen, že alespoň autorem Odyssey je žena. Pro většinu lidí ve starověku však byly tyto dva eposy produktem muže.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Z historie cestování: První byli staří Římané

Sedm měst tvrdí, že se v nich Homér narodil

Již ve starověku o životě tohoto spisovatele nebylo známo nic určitého. Jako Homérovo rodiště se uvádělo mnoho míst, nejčastěji město Smyrna v Malé Asii nebo ostrov Chios. Legendu o Homérově životě zaznamenal v 5. století př. n. l. Hérodotos.

Celkem sedm měst si nárokuje Homéra jako svého rodného syna.

Některá z těchto tvrzení však mají určitý základ. Dialekt, ve kterém jsou Ilias a Odyssea napsány, je považován za asijskou řečtinu, konkrétně iónskou. Tato skutečnost, spojená s častými zmínkami o místních jevech, jako jsou silné větry vanoucí ze severozápadu ze směru od Thrákie, naznačuje podle učenců obeznámenost s tímto regionem, což mohlo znamenat pouze to, že odtamtud pochází Homér.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

5 slavných mořeplavců, jejichž objevy změnily svět (1)

Nemaželský syn?

Narodil se údajně jako nemanželské dítě u řeky Meles nedaleko Smyrny a jeho původní jméno bylo Melésigenés (narozený u Melesu). Zemřel prý na ostrově Íos. Většina pramenů se shoduje, že se jeho matka jmenovala Kreitheis, údaje o otci se rozcházejí.

Odhady data narození se pohybují od roku 750 př. n. l. až do roku 1 200 př. n. l., a to i proto, že Ilias zahrnuje příběh trojské války, takže někteří učenci považovali za vhodné uvést básníka a kronikáře blíže k době této skutečné události. Jiní se však domnívají, že poetický styl jeho díla naznačuje mnohem pozdější období.

Řecký historik Hérodotos (asi 484–425 př. n. l.), často nazývaný otcem historie, umístil Homéra několik století před sebe, kolem roku 850 př. n. l.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

9 faktů o královně Boudice

Slepý stařec?

Všechna starověká vyobrazení jsou idealistická, na základě domnělého významu jeho jména jej představují většinou jako slepého starce. Pokud vůbec jde o historickou osobu, zřejmě působil mezi léty 1200 až 700 př. n. l. Obvykle se ovšem uvádí počátek osmého století jako nejzazší hranice jeho života. Dřívější datum udává jen několik badatelů.

Přes množství údajů, ovšem často si protiřečících, není dodnes jasné, zda osoba tohoto jména skutečně žila. Proti obvyklé představě Homéra jako slepého a chudého putujícího pěvce mluví důkladná znalost horní aristokratické vrstvy jeho děl, kterou takový putující básník nemohl mít.

Narodil se dříve než kalendář

Část problému spočívá v tom, že Homér žil předtím, než byl zaveden chronologický datovací systém. Olympijské hry klasického Řecka znamenaly epochu s rokem 776 př. n. l. jako výchozím bodem pro měření čtyřletých období pro událost. Zkrátka, je těžké někomu dát datum narození, když se narodil dříve, než byl kalendář.

Ilias a Odyssea jsou konvenčně datovány do konce 8. nebo počátku 7. století před naším letopočtem. Do této doby se používání písma v Řecku rozšířilo a zdá se, že básně byly také poprvé uvedeny. Ale je jasné, že básně obsahují rysy zachované z doby před používáním písma.

Ilias a Odyssea

Dvě nejzámější Homérovy epické básně se staly archetypálními cestovními mapami světové mytologie. Příběhy poskytují důležitý vhled do rané lidské společnosti. I když Ilias sama o sobě není tak známá, příběh o obléhání Tróje, trojské válce a únosu Heleny, nejkrásnější ženy světa, jsou známé postavy. Někteří vědci tak trvají na tom, že Homér byl osobně obeznámen s problematikou trojské války, a to kvůli geografické přesnosti.

Ovšem, kdo ví...

Zdroje informací: biography.com a britishmuseum.org