Čas jen pro mě

U námořních zkoušek propadl

Manet se narodil v Paříži 23. ledna 1832 a byl synem Augusta Maneta, vysoce postaveného soudce, a Eugénie-Desirée Fournier, dcery diplomata a kmotřenky švédského korunního prince. Zámožní manželé doufali, že si jejich syn vybere slušnou kariéru, nejlépe právnickou.

Vincent van Gogh (†37): Šílený génius nesl jméno mrtvého bratra

Mladého Édouarda ovšem už v dětství uchvátilo malování. V touze stát se malířem ho výrazně podporoval strýc Edmond Fournier, který s ním rád navštěvoval Louvre. Jeho otec August, který se neustále bál, že prestiž jeho rodiny bude pošramocena, nadále předkládal synovii „vhodnější“ možnosti uplatnění.

Když se roku 1848 Édouard Manet nalodil na loď námořnictva směřující do Brazílie, August doufal, že by se mohl věnovat kariéře námořního důstojníka. Mladík však po návratu propadl u námořních zkoušek. A protože se to několikrát opakovalo, rodiče nakonec ustoupili a podpořili jeho sen studovat umění.

Amedeo Modigliani (†35): Bohém a génius, kterému osud dopřál jen krátký život

Porota věhlasného Salonu ho odmítla

V 18 letech začal Manet studovat u Thomase Couturea, kde se učil základy kresby a malby. Spoustu času pak trávil v Louvru opisováním děl starých mistrů. Od roku 1853 do roku 1856 cestoval po Itálii, Německu a Holandsku, aby se inspiroval díly několika obdivovaných malířů, zejména Franse Halse, Diega Velázqueze a Francisca José de Goyi.

Po šesti letech jako student si Manet v roce 1856 otevřel vlastní ateliér a přihlásil do Salonu (umělecká organizace, která v Paříži pořádala výstavy obrazů) svůj první obraz - Piják absintu. Přestože ho porota odmítla, mladý umělec se nevzdával.   

Piják abstintu. (zdroj: Wikimedia Commons, zwG8nxV1nz8icQ at Google Cultural Institute, Public Domain)

Nekonvenční tvorba

Bavil ho volnější styl. Pomocí širokých tahů štětce si za objekty vybíral obyčejné lidi, kteří se zabývají každodenními úkoly. Jeho plátna zalidňovali zpěváci, pouliční lidé, cikáni a žebráci. Toto nekonvenční zaměření v kombinaci se zralými znalostmi starých mistrů některé zaskočilo a na jiné udělalo dojem.

Při tvorbě obrazu „Hudba v zahradách Tuileries“ si Manet postavil svůj stojan pod širým nebem a zatímco tvořil, kolem chodily davy místních.

Hudba v zahradách Tuileries. (zdroj: Wikimedia Commons, National Gallery, London, Public Domain)

Zastal se ho Napoleon III.

Jeho snad nejslavnějším obrazem je „Snídaně v trávě“, který dokončil a vystavil v roce 1863. Scéna dvou mladých mužů oblečených a sedících vedle ženského aktu vyděsila několik členů poroty, kteří vybírali obrazy na výroční pařížský Salon a kvůli „neslušnosti“ ho odmítli vystavit.

Manet však nebyl sám, protože ten rok porota neschválila obrazů mnohem více. V reakci na to sám císař Napoleon III. založil tzv. Salon odmítnutých, aby vystavil některá z těch odmítnutých děl, včetně Manetova obrazu.

Snídaně v trávě. (zdroj: Wikimeda Commons, twELHYoc3ID_VA at Google Cultural Institute, Public Domain)

Nadčasový umělec ale našel zastání například v osobě spisovatele Emila Zoly, básníka Charlese Baudelaira či malířských kolegů Degase, Renoira a Moneta. Uznání se mu dostalo i od tehdy známého uměleckého kritika Louise-Edmonda Durantyho.

Claude Monet (†86): Milenka pečovala o nemocnou manželku

Syn, nebo bratr?

O tři roky starší Suzanne Leenhoff se objevila v životě Maneta v roce 1851. Tehdy dvaadvacetiletou klavíristku narozenou v Holandsku najal Édouardův otec August jako učitelku klavíru pro Édouardovy bratry. Rok poté porodila Suzanne syna Léona, v jehož rodném listě byl jako otec uvedený muž s příjmením „Koëlla“. Nikdy nikdo ho ovšem neviděl a nic se o něm neví. V pařížských měšťanských kuloárech se špitalo, že otcem je August Manet.

Asi o rok později začal tajný vztah mezi mladým malířem a Suzanne, který trval deset let. Vzali se až po smrti Augusta v roce 1863. A vzhledem k tomu, že Édouard chlapce nikdy neuznal jako svého syna, přestože s ním velice dobře vycházel a měl ho rád, nahrává to spekulacím, že šlo o jeho mladšího bratra.

Suzanne Leenhoff-Manet. (zdroj: Wikimedia Commnos, The Yorck Project, Public Domain)

Zemřel v Léonově náručí

Suzanne a Édouard spolu jako manželé prožili dvacet let. Jejich vztah byl někdy dost bouřlivý a malíř například špatně nesl, že si Suzanne portrétoval kolega Degas.

V dubnu 1883 mu byla amputována levá noha kvůli gangréně způsobené komplikacemi po onemocnění syfilidou, kterou se nakazil v mládí během cesty do Brazílie. Krátce po amputaci zemřel v náručí Léona. Ve své poslední vůli ustanovil dědičkou celého svého majetku svou manželku Suzanne s přáním, aby po své smrti vše odkázala Léonovi.

V roce 1975 Denis Rouart a Daniel Wildenstein zkatalogizovali jeho tvorbu, která celkem zahrnuje 430 olejomaleb, 89 pastelů a více než 400 kreseb.

Zdroje informací: Biography.com, manet.org a Wikipedia.org