Rita Levi-Montalcini (†103): Slavná lékařka a „matka“ neurologie nebyla nikdy zamilovaná
Život plný překážek
Rita Levi-Montalcini je známá jako jedna z největších osobností neurovědy a biologie, jejíž práce nejenže přinesla zásadní vědecké objevy, ale také inspirovala generace mladých vědců a vědkyň. Její život byl plný překážek, ale také neuvěřitelných úspěchů, které formovaly moderní vědu.
Narodila se 22. dubna 1909 v Turíně v Itálii do intelektuální židovské rodiny. Její otec byl inženýr a matematik, zatímco matka byla talentovaná malířka. Navzdory tehdejšímu očekávání, že ženy by se měly věnovat pouze domácím pracím, Rita se rozhodla studovat medicínu. Vystudovala na Turínské univerzitě pod vedením profesora Giuseppe Leviho, což byl první krok k její pozdější kariéře.
„Ženy, které změnily svět, nebyly nikdy nutně ty, které potřebovaly ukázat svaly, ale ty, které měly odvahu používat svůj mozek.“
Od diskriminace k Nobelově ceně
Rita byla během fašistického režimu v Itálii nucena čelit diskriminaci kvůli svému židovskému původu. V roce 1938 byly zavedeny rasové zákony, které jí zakázaly pracovat na univerzitě. Navzdory těmto omezením se nevzdala. Přeměnila svůj domov na provizorní laboratoř, kde pokračovala ve svém výzkumu nervových buněk.
Po druhé světové válce odešla do USA, kde spolupracovala s americkým biologem Stanleyem Cohenem. Často zdůrazňovala, že „mozek stárne pomaleji než tělo“ a že stárnutí není překážkou intelektuální aktivity. Od roku 1947 pracovala v USA, konkrétně na Washington University v St. Louis, kde prováděla klíčový výzkum, který vedl k objevu nervového růstového faktoru (NGF). Za tento objev získala v roce 1986 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství (spolu se Stanleyem Cohenem).
Co by vás ještě mohlo zajímat

Bertha von Suttner (†71): První nositelka Nobelovy ceny za mír pocházela z Prahy
Asketička, která nikdy nepoznala lásku
Rita Levi-Montalcini byla známá svou asketickou a disciplinovanou životosprávou. Žila velmi střídmě a většinu svého času věnovala vědě, čtení a psaní.
Byla vegetariánka a věřila v jednoduchý, zdravý životní styl jako prostředek k duševní svěžesti i ve vysokém věku. Zajímala se o filozofii, literaturu a umění – zejména malířství, což souviselo i s uměleckým zázemím její rodiny.
„Nikdy jsem nebyla zamilovaná. Měla jsem jiný cíl – objevovat.“
Rita se rozhodla soustředit výhradně na svou vědeckou práci a vzdělávání. Svůj život zasvětila výzkumu v oblasti neurověd a přispěla k mnoha objevům. Toto rozhodnutí ji vedlo k tomu, že neměla vlastní rodinu ani děti.
Vysvětlovala to tím, že se chtěla zcela věnovat vědě a že si zvolila život bez manželství i rodiny, aby mohla svobodně rozvíjet své intelektuální schopnosti a výzkum.
Co by vás ještě mohlo zajímat

Gertrude Belle Elion (†81): Od majonézy k Nobelově ceně
Žila se sestrou
Měla řadu kontaktů mezi vědci, umělci a intelektuály v Itálii i v zahraničí, ale nebyla známá jako někdo, kdo by vyhledával společenské večírky. Dala přednost hlubokým intelektuálním diskusím a klidnému prostředí.
Udržovala blízký vztah se svou sestrou, malířkou Paolou Levi-Montalcini, s níž žila i v pokročilém věku. Paola byla její nejbližší důvěrnicí.
V roce 1956 se rozhodla založit laboratoř i v Itálii, a od té doby střídala pobyt mezi Římem a St. Louis.
Co by vás ještě mohlo zajímat

Marie Skłodowska-Curie (†66): Žena, která rozbila atom
První žena v italském senátu
Trvale se usadila v Itálii v 70. letech, kdy začala hrát aktivní roli i ve veřejné sféře. Kromě své vědecké kariéry se Rita Levi-Montalcini zajímala o politiku a sociální otázky.
Po druhé světové válce se aktivně zapojila do kampaní za vzdělávání žen v rozvojových zemích. Založila nadaci, která podporovala mladé vědkyně a vědce z Afriky.
„Vzdělání je nejsilnější zbraní proti nerovnosti.“
V roce 2001 byla Rita jmenována doživotní senátorkou italského parlamentu.
Rita Levi-Montalcini se dožila až do úctyhodného věku 103 let, zemřela 30. prosince 2012. I v pozdním věku byla stále aktivní a nadšená pro vědeckou práci. Inspirovala mnoho žen, které čelili diskriminaci nebo jiným problémům. Její příběh je důkazem síly lidského ducha a neochvějného odhodlání.
Zdroje informací: nobelprize.org, whatisbiotechnology.org a en.wikipedia.org
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
James Cook (†50): Každý námořník měl nárok na čtyři a půl litru piva denně
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 19. 11. 2025 0:05Nikdo nezměnil geografii tohoto světa tolik jako mořeplavec James Cook. V druhé polovině 18.…
Galileo Galilei (†77): Sestrojil dalekohled, kterým pozoroval planety, ale slavnou větu asi neřekl
Autor: Hana Lorencová, Datum: 18. 11. 2025 0:05„A přece se točí,“ údajně pronesl italský matematik a fyzik Galileo Galilei, když odcházel od…
Albrecht z Valdštejna (†50): Muž, který chtěl vlastnit celý svět
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 12. 11. 2025 0:05Kdyby žil dnes, Albrecht z Valdštena by byl oblíbencem společenských rubrik. Budoval by impérium,…
Charles de Gaulle (†79): Jeho žena směla objímat děti jen na narozeniny a na Silvestra
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 10. 11. 2025 0:05V listopadu se narodil a v listopadu i zemřel. Od úmrtí francouzského prezidenta Charlese de Gaulla…
Karel Jaromír Erben (†59): Básník, sběratel příběhů, kterého formovaly ženy
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 6. 11. 2025 0:05Letos si připomeneme 155 let od jeho smrti. Muž, jehož jméno známe především díky Kytici, bývá…
10 zajímavostí o Julii Roberts (58) aneb Co (ne)víte o královně úsměvů
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 3. 11. 2025 0:05Julia Roberts je žena s přirozeným šarmem, která i po padesátce dokazuje, že charisma nestárne.…
Hemingwayovo prokletí: Jak duševní nemoc sužovala spisovatele a jeho rodinu
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 22. 10. 2025 0:05Spisovatel Ernest Hemingway, který ve svých 61 letech spáchal sebevraždu, se často potýkal s…
Jane Goodall (†91): Šimpanzí máma a její dva manželé
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 13. 10. 2025 0:05Jane Goodall zemřela upostřed práce. 1. října 2025 během přednáškového turné v kalifornském Los…