Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Marie Skłodowska-Curie (†66): Žena, která rozbila atom
Wikimedia Commons
Inspirace / Osudy

Marie Skłodowska-Curie (†66): Žena, která rozbila atom

datum: 19. 8. 2019 0:05 autor: Markéta Vavřinová
V chudé rodině přitom nebyly peníze na studium a dívkám v carském Rusku, kam tehdy patřila i polská Varšava, nebylo dovoleno studovat vysokou školu. Marie Skłodowska-Curie dokázala, že úspěchy ve vědě nemusí být jen mužskou doménou.

Maňa, jak se doma Marii říkalo, se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě. Byla pátým dítětem a její rodiče Bronislawa a Wladysław pocházeli ze zchudlých šlechtických rodů. Matka brzy zemřela a otec, učitel matematiky a fyziky, zůstal na početnou rodinu sám.

Čekání na studium

Marie a její starší sestra Broňa toužily po vzdělání. Carské Rusko ženám přístup na univerzity uzavřelo, zbývala tedy možnost odejít do ciziny. Sestry spolu uzavřely smlouvu. Nejdřív odjede do Paříže studovat medicínu Broňa a Marie bude vydělávat, aby ji mohla podporovat. Pak se vystřídají.

Sedmnáctiletá dívka tak začala pracovat jako guvernantka. V té době potkala první lásku, syna svých zaměstnavatelů. Dvacetiletý Kazimierz Żorawski studoval matematiku a do půvabné Marie se zamiloval, protože měli stejné zájmy. Jakmile se rodiče o vztahu svého syna s chudou dívkou dozvěděli, začali okamžitě jednat. Rychle syna poslali zpět do Varšavy. Marie zatrpkla.

Když jí bylo skoro 24 let, Broňa dostudovala a Marie si mohla splnit svůj sen. Původně také uvažovala o studiu medicíny, nakonec zvítězila fyzika a chemie. Byla první ženou, která tyto obory na pařížské Sorbonně studovala a dokončila! Svět vědy jí učaroval tak, že pro ni neexistoval osobní život. Žila v malé podkrovní místnosti v Latinské čtvrti, peněz moc nezbývalo, některé dny se živila jen ředkvičkami. Z hladu někdy i omdlévala.

Osudové setkání

Po ukončení univerzity začala pracovat v laboratoři známého fyzika Henriho Becquerela, vědce, který se zabýval radioaktivitou. Tam se připravoval na doktorát o osm let starší Pierre Curie.

Pokud platí slova Antoina de Saint-Exupéryho, že „Milovat znamená dívat se jedním směrem,“ nikde to nemohlo platit víc než u těchto dvou lidí. Sotva si vyměnili první slova, pochopili, že se dívají stejným směrem – k tajemstvím, která příroda skrývala a která chtěli společně vyřešit.

V červenci 1885 se vzali. Ateista Pierre a nábožensky vlažná Marie měli občanský sňatek. To nemohla přenést přes srdce její rodina v bigotně katolickém Polsku a na dlouhou dobu s ní přerušili kontakt. Po dvou letech se mladým vědcům narodila dcera Irène, za dalších sedm pak Ève.

Marie a Pierre Currieovi se vrhli na výzkum radioaktivity a objevili dva do té doby dosud neznámé chemické prvky – radium a polonium. Pracovali ve spartánských podmínkách a vzájemně se doplňovali a pomáhali si. Laboratoř byla pro Marii vším a Pierre ani neočekával, že by se jeho žena proměnila v hospodyňku. Dobře vařit se nikdy nenaučila a Pierre žádné gastronomické a kulinární umění nepotřeboval.

Vycházeli ze zásady, že věda má sloužit všem, proto si nenechali své objevy patentovat a neměli z nich žádný zisk!

Jejich úsilí bylo odměněno v roce 1903, kdy obdrželi spolu s Henrim Becqurelem Nobelovu cenu! Pro Marii prý byl problém vyměnit laboratorní plášť za večerní šaty. Na rozdíl od dam, které byly na ceremoniálu přítomny jako doprovod svých mužů, laureátka Nobelovy ceny Marie vypadala „skromně“ – zdobil ji jen slabý zlatý řetízek.

Život s vědou

Rodinné štěstí skončilo 19. dubna 1906, kdy roztržitý vědec Pierre vstoupil na vozovku ve chvíli, kdy tam projížděl koňský povoz, který neopatrného muže srazil a usmrtil.

Marie se uzavřela do sebe, na první pohled netrpěla depresemi a neplakala. O to víc se vrhla do práce. Stránkami bulváru proběhla informace o romantickém vztahu s o čtyři roky mladším a ženatým fyzikem Paulem Langevinem. Opustil prý kvůli Marii rodinu. Jejich poměr trval rok. Marie vydala do tisku krátké prohlášení, že do jejího soukromého života nikomu nic není.

Druhá Nobelova cena přišla v roce 1911, a to za objev radia a polonia. To už se o práci v laboratoři začala zajímat i starší dcera Irène.

Marie se zabývala také využitím radiologie v medicíně a používáním rentgenového záření v nemocnicích. Až do konce života si psala deníky, v nichž „reportovala“ svému bývalému manželovi.

Práce (a s ní spojené neustále ozařování) jí přinesla smrt. Zemřela 4. července 1934 na anémii. Podobný osud potkal i dceru Irène, která v práci rodičů pokračovala, a to také s manželem Frédéricem Joliotem. I jí se práce s radiaktivitou stala osudnou – zemřela na leukémii v pouhých 58 letech. To mladší Ève původně studovala hudbu. Pak se stala novinářkou a dožila se úctyhodných 102 let!

Další zajímavosti 

⇒ Byla jednou z prvních žen, které získaly řidičský průkaz.

⇒ Milovala sport. Ráda plavala, jezdila na kole a provozovala vysokohorskou turistiku a horolezectví. 

⇒ Je po ní pojmenován kráter na Měsíci.

⇒ Až do konce života přemýslela v rodné polštině a výsledky svých prací publikovala současně v polštině a francouzštině.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Císař Rudolf II.: Nespoutaný erotik, šílenec a otec brutálního vraha

Císař Rudolf II.: Nespoutaný erotik, šílenec a otec brutálního vraha

Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 17. 9. 2019 0:05
Jane Seymour: Všichni muži krásné doktorky Quinnové

Jane Seymour: Všichni muži krásné doktorky Quinnové

Autor: Jana Vavřinová, Datum: 12. 9. 2019 0:05
13 zajímavostí ze života Coco Chanel

13 zajímavostí ze života Coco Chanel

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 9. 9. 2019 0:05
Audrey Hepburn (†63): Hvězda, která nenáviděla jídlo

Audrey Hepburn (†63): Hvězda, která nenáviděla jídlo

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 5. 9. 2019 0:13
Tip šéfredaktorky

Princezna Diana (†36): Byla její smrt „jen“ nešťastnou náhodou?

31. 8. 2019 0:05 autor Jana Vavřinová