Když při jednom návratu z námořní výpravy otec zjistil, že Mary umí jen trochu číst v bibli, vzal její vzdělávání do vlastních rukou. Rozhodně nebyl žádný liberál, který by podporoval studium žen. Myslel si ale, že i dívka by měla dobře číst a psát a počítat, aby doma mohla vést účty.
Desetiletá Mary putovala na rok do internátní školy v Musselburghu, kde se kromě jiného naučila základy počítání a anglické i francouzské gramatiky.
Po návratu domů ji nadchla otcova bohatá knihovna. Přestože matka dál trvala na plnění domácích povinností, jakmile měla chvíli volno, ponořila se do čtení knih.
Teta Janet, příbuzná z otcovy strany, která s rodinou žila, se podivovala tomu, že jí to Margaret trpí. „Nechápu, proč necháváš Mary ztrácet čas čtením, stejně nemůže dokázat tolik, jako kdyby byla muž.“
A tak byla Mary poslána do venkovské školy, kde se měla hlavně naučit vyšívat. To se jí velice dotklo. Později k tomu řekla:
„Když žena touží po vzdělání, má právo jej získat stejně jako muž. Ve škole učitelům stačilo, že dívky uměly číst v bibli. Jen málokterá z nich se naučila i psát. To jsem považovala za nespravedlivé.“
Nadané dívky si povšiml ředitel školy a začal ji soukromě dovzdělávat. Mary tak zvládla latinu a pustila se do čtení knih i v latině.
Rodiče částečně ustoupili po vědomostech toužící dceři a dovolili, aby se v Edinburghu zdokonalovala v anglické gramatice a naučila se základům aritmetiky. Pro Mary to ale pořád bylo málo. Když doprovázela příbuzné na letní byt do Burntislandu, zaujala ji strýcova knihovna – především publikace o algebře a geometrii, ale i učebnice staré řečtiny.
Na jednu stranu plnila úlohy dívky „z dobré rodiny“, tedy uměla se chovat ve společnosti, duchaplně konverzovat, hrát na klavír a malovat, zvládala domácí práce. Ve volných chvílích ale studovala matematické učebnice.
Rodiče si mysleli, že až se Mary vdá, přestane s „divnými“ zálibami. V roce 1804 ji seznámili se Samuelem Greigem, vzdáleným bratrancem, který byl poručíkem u námořnictva. Ještě téhož roku byla svatba.
Nebylo to však šťastné manželství. Samuel jako tradiční konzervativní muž rozhodně nepodporoval Mary v jejích zájmech. Ona ostatně neměla na nic čas. Vždyť v průběhu tří let porodila dvě děti! Samuel Greig zemřel v roce 1807 a mladé vdově zanechal menší dědictví. Ta si za ně nakoupila spoustu vědeckých knih.
Způsob života mladé ženy vadil jejím rodičům. Brzy ji donutili k druhému sňatku – opět s bratrancem. Lékař William Somerville byl naštěstí úplně jiný než první manžel. Pohledný a kultivovaný muž s vytříbenými způsoby neměl žádný problém s pro ostatní „podivínskými“ zájmy své ženy. Naopak ji povzbuzoval a představil ji mnoha významným vědcům tehdejší doby.
Mary se konečně mohla věnovat vědě a začít i publikovat vědecké články a publikace, přestože byla samouk bez formálního vzdělání.
Je zajímavé, že například její práce O souvislosti fyzikálních věd, v níž se pokusila hledat souvislosti mezi astronomií, mechanikou a dalšími oblastmi tehdejšího vědeckého výzkumu, byla dokonce vydána ve vyšším nákladu než Newtonova Principia. Mary totiž dokázala psát velice srozumitelným a čtivým jazykem.
Její knihy byly uznávány jako učebnice na vysokých školách. Přestože získala velkou popularitu, mnoho mužských kolegů její práci přehlíželo a podceňovalo.
Když začal mít William zdravotní problémy a jeho stav vyžadoval teplejší klima, neváhala ani na chvíli. Roku 1833 se společně přestěhovali do Itálie, kterou si Mary okamžitě zamilovala a kde zůstala i po Williamově smrti v roce 1860. Bylo však pro ni nemyslitelné dál žít ve Florencii, kde jí všechno připomínalo milovaného manžela. Přestěhovala se tedy do Neapole.
I v Itálii po celou dobu udržovala korespondenci s velkým počtem kolegů a na dálku s nimi řešila různé teorie. V Itálii se seznámila s mnoha předními vědci své doby a pokračovala ve své práci a zajímala se o nejnovější objevy v astronomii.
Sommervillovi často cestovali a jak tehdy bylo zvykem, děti svěřovali do rukou chův a později o ně pečovala německá guvernantka.
Z prvního manželství jí zůstal jen jeden syn, Woronzow Greig, který se stal úspěšným londýnským právníkem. Zemřel v roce 1865 bezdětný.
Ze čtyř dětí z druhého manželství se dospělosti dožily dvě dcery Martha a Marie, které se nevdaly a žily s matkou.
Poslední knihu Molekulární a mikroskopická věda Mary vydala dva roky před smrtí, ve svých 89 letech.
V roce 1868 aktivně bojovala za volební právo pro ženy. Ve své autobiografii popsala překážky, které celý život musela jako žena překonávat. Otevřeně kritizovala britské zákony, protože jsou nepříznivé pro ženy.
Angličtinu obohatila o slovo „scientist“, vědec. Do té doby se říkalo jen „man of science,“ tedy muž vědy. S ženami se jaksi nepočítalo.
Zemřela pokojně ve spánku poté, co poslední večer svého života strávila studiem kvaternionů (uspořádané čtveřice reálných čísel se speciálně definovanými operacemi sčítání a násobení).
Mary Fairfax Somerville (26. prosince 1780–28. listopadu 1872) byla britská vědkyně a spisovatelka. Pocházela ze Skotska. Zabývala se matematikou, geometrií, geografií, algebrou a astronomií. Podporovala právo žen na vzdělání. Je autorkou několika odborných publikací. V knize O souvislosti fyzikálních věd se pokusila hledat souvislosti mezi astronomií, mechanikou a dalšími oblastmi tehdejšího výzkumu. Ze dvou manželství měla celkem šest dětí, dospělosti se dožili jen syn a dvě dcery.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
I britská královna byla někdy „jen“ obyčejná žena a matka. Snachu Dianu přivítala do rodiny s…
Muž, jehož nápady jsou jako z jiného světa, generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk (53) se…
Jsou zosobněním amerického snu. Potomci chudých irských přistěhovalců, kteří se dostali mezi…
Byl poslední listopadový den roku 1881. Na univerzitě ve švýcarském Bernu probíhaly promoce. Diplom…
Před více než sto lety byli lidé zvyklí jezdit na kolech s dřevěnými koly, často s ocelovými ráfky,…
Génius módního průmyslu Karl Lagerfeld celý život soupeřil s Yvesem Saint Laurentem a jejich…
Odvážný muž, výborný navigátor a bojovník s korupcí, ale také dobyvatel a kolonizátor. To všechno…
Keltové věřili, že v noci 31. října se hranice mezi světem živých a světem lidí stírá, a proto…