Čas jen pro mě

Duševní poruchou trpí skoro třetina lidí

Evropská komise kvůli tomu dokonce označila duševní zdraví za hlavní společenskou výzvu, které aktuálně celá unie čelí. Data totiž ukazují, že duševní poruchy a poruchy chování jsou zodpovědné asi za čtyři procenta ročních úmrtí v EU a obzvlášť alarmující je také fakt, že jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí.

A Česko v oblasti nepříznivých dat není výjimkou. Podle výzkumu Národnímu ústavu duševního zdraví trpělo v loňském roce nějakou duševní poruchou 27 % lidí. Tedy víc než každý čtvrtý. Jsme na tom výrazně hůř než v roce 2017, kdy to bylo 20 %. Čísla se vztahují na celou společnost, tedy na dospělé, tak i na děti.

Jak neztratit nervy v předvánočním šílenství?

Co je to vůbec stres?

Stres, to je soubor nepříjemných fyzických a psychických obtíží objevující se při náročných situacích. Podoby může mít různé – nejčastěji jde o bušení srdce, neklid, bolest hlavy, únavu nebo zažívací obtíže. Spouštěčem stresu tzv. stresorem může být v podstatě jakékoli nepříjemná situace spojená s psychickou zátěží.

Stresová reakce v těle je ovlivněna expresí genů, které zvyšují hladiny stresových hormonů, jako jsou kortizol a adrenalin. Pro krátkodobé stresové situace je to žádaná reakce – umožní nám rychle reagovat na nebezpečné situace a připraví nás třeba k útěku a přežití.

Předpoklady ke stresu můžeme zdědit

Geny mohou určovat, jakým způsobem jedinec reaguje na stres, a to jak na úrovni fyziologické, tak i behaviorální. Existují určité genetické varianty, které mohou zvýšit citlivost jedince na stres nebo naopak poskytnout určitou míru odolnosti vůči stresovým situacím.

„Trvalý a dlouhodobý stres tzv. chronický dokonce může mít vliv na naší DNA. Pomocí epigenetických změn ovlivní to, zda jsou naše geny v určitých stresových situacích aktivní nebo neaktivní. Jednoduše řečeno, dlouhodobý stres může změnit fungování našich genů. Dobrá zpráva je, že pokud dojde ke změně životního stylu a snížení stresu, bude to mít i pozitivní vliv i na epigenetické změny,“ upozorňuje genetička Ing. et. Ing. Barbora Procházková, Ph.D., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom.

Minimálně třetina zaměstnanců zažívá symptomy syndromu vyhoření

Předvánoční shon

Předvánoční shon je často doprovázen stresem. Ten mívá obvykle negativní vliv na naši psychickou pohodu a v důsledku toho pak často může docházet například ke zhoršení koncentrace, paměti, nálady nebo dokonce až ke vzniku depresí.

Původcem stresu jsou tzv. stresory, které naše tělo vnímá jako nepříjemné podněty. V dnešní době je to většinou tlak na vyšší výkon, celkové přetížení organismu, rodinné konflikty či zdravotní a finanční problémy. Nicméně, existuje několik způsobů, jak lze stres lépe zvládat a užít si svátky klidněji. 

Syndrom vyhoření může potkat i vás

Jak nám může stres uškodit

Předvánoční období může často provázet stres z příprav, velkého úklidu, pečení cukroví nebo z výběru dokonalých dárků. Občasná nervozita je poměrně normální jev, ale dlouhodobý neklid umí být pro naše tělo velice nebezpečný. Mezi prvotní projevy stresu patří tzv. emoční symptomy. Je to často náladovost, úzkost, podrážděnost, depresivní chování nebo třeba poruchy soustředění. Kromě našich podrážděných nervů má tento stav vliv i na fyzickou funkci našeho těla. 

„V případě dlouhodobého stresu se mohou objevit takové příznaky jako bolesti hlavy, bolesti břicha, závratě, pocit vnitřního neklidu, bušení srdce, zažívací problémy, poruchy spánku nebo neustálá únava. Mezi další projevy stresu často patří i oslabení naší obranyschopnosti – imunity, což může působit větší náchylnost ke zdravotním potížím a vyšší nemocnost,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka lékáren BENU.

Pokud tyto stavy eskalují a mají tendenci se zhoršovat, je vždy vhodná návštěva lékaře! 

O svátcích je někdy nutné vyhledat pomoc psychologa

Zpomalte a najděte si čas pro sebe 

V případě psychické nepohody je důležitý odpočinek, dostatek kvalitního spánku a vyhrazení si času pro sebe. Obecně se doporučuje pravidelná meditace a přiměřená fyzická aktivita. Jóga nebo krátké procházky v přírodě mohou pomoci uvolnit stres a udržet klidnou mysl. 

Pozitivní vliv na psychiku se také přisuzuje některým bylinám, vitaminům a minerálním látkám. Ty lze na trhu najít jak ve formě volně prodejných léčivých přípravků, tak i doplňků stravy nebo bylinných čajů. 

5 tipů, jak si užít Vánoce, i když je nemáte rádi

Nemusíme vše zvládnout sami

Vždy je také dobré si uvědomit, že nemusíme zvládnout všechno sami. S předstihem si sepišme, co je třeba udělat, sestavme si harmonogram a řiďme se jím.

Zapojení rodiny do úkolů jako je předvánoční úklid, výzdoba, pečení cukroví, zdobení stromku a příprava jídla může pozitivně ovlivnit celkovou atmosféru i naši psychickou pohodu.

Nakonec to jsou chvíle strávené s rodinou a přáteli, které jsou na Vánocích nejcennější.  Nezapomeňme, že to, co dělá Vánoce skutečně svátečními, je láska a společnost našich blízkých, nikoli perfektní dárek nebo dokonale prostřený stůl. 

Zdroje informací: Chromozoom a Benu