Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet
Freepik, yanalya
Příběhy ze života

Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet

datum: 9. 9. 2023 0:05 autor: podle příběhu Lucie K. napsala Alžběta Morávková
Méně je někdy více. Nemá cenu se obětovat pro všechny za cenu vlastního zdraví. O tom ví své naše čtenářka Lucie, která se s námi podělila o svůj příběh.

Práci i rodinu přece zvládnu!

Naši mě vychovávali k tomu, že mám ostatním pomáhat. Od malička jsem neměla problém s žádnou prací v domácnosti nebo na zahradě a kolem domu. A po svatbě jsem si dobrovolně nahrnula na záda celou naši domácnost. A můj manžel Tomáš to tak nějak úplně samozřejmě přijal.

Vystudovala jsem angličtinu a francouzštinu, rok jsem učila na gymplu, pak se nám narodil dneska šestnáctiletý Honza. Na mateřské jsem začala překládat, občas doučovat děti a našli se i zájemci o soukromé hodiny. Nechtěla jsem nikoho odmítat, protože peníze přišly vhod.

Tomáš měl potíže najít si práci. Ten problém tedy byl spíše v něm, protože o lidi, kteří vystudovali marketing, byl a je zájem. Jenže buď byla firma moc daleko. „Luci, vždyť musím vstávat už v šest, abych tam včas dojel.“ – Nebo byl malý plat. „Za ty peníze to nestojí, to raději pár měsíců vydržím na pracáku.“ – A taky „divný“ šéf. „Vůbec tomu nerozumí a pořád mě buzeruje.“


Příběh Šárky (38): Nedobrovolně venkovankou

Tři děti a vysněný dům

Doma Tom taky nic nedělal, jenže to byla moje chyba, já ho do ničeho nenutila, a jeho to nenapadlo. Táta byl ale úžasný. Hrál si ale s Honzíkem, vyráželi spolu do lesa, na ryby, hráli fotbal a hokej, chodili na tenis. Zatímco tedy Tomáš pracoval tak nějak občas, já si toho nabírala víc a víc. Do toho přišlo druhé těhotenství a pět let po Honzíkovi se narodila dvojčata Klárka a Katka.

Náš 2+kk nám byl malý už dřív, ale s třemi dětmi to fakt nešlo. Dohodli jsme se, že pořídíme starší dům, který budeme „za provozu“ opravovat. S hypotékou byl trochu problém, ale naštěstí měl v té době Tom práci už celý rok. Krátce po získání hypotéky a nastěhování se do vysněného domečku dostal výpověď.


Příběh Ivy (56): Mám skvělou rodinu i práci, ale spokojená nejsem

Druhá směna pozdě večer

Já jsem se bála odříkat práci. Starala jsem se o dům, sháněla řemeslníky na různé úpravy a opravy, měnila kuchyň, předělávala koupelny… A Tom si hrál s dětmi, takže k nám mohli chodit zájemci o lekce angličtiny a francouzštiny.

Když šli večer všichni spát, zasedla jsem k počítači a překládala – různé firmy si mě najímaly i na odborné překlady, musela jsem tedy hledat i technické výrazy. Do postele jsem se dostala tak kolem půl druhé. V noci mě občas vzbudily holky, které byly ještě malé. A ráno bylo potřeba vypravit Honzu do školy.

Já jsem nastartovala den silným kafem a čekala, než vstane Tom, kterého „ty děti úplně zničily“. Pokud měl zrovna práci, dělala jsem mu po ránu snídani.


Příběh Lýdie (47): Hledání ztraceného bratra

Co mi vlastně je?

Takhle jsem to táhla skoro deset let. Jednou ráno jsem se vzbudila s příšerným brněním prstů, celý den to nepřestalo. Další den se přidaly úporné bolesti hlavy. Doktor mě poslal na různá vyšetření – nic se nenašlo. Jenže ruce brněly, hlava bolela dál, k tomu ještě bolest břicha a nechutenství. Přes půl roku jsem chodila po doktorech.

„Teď vás pošlu na psychiatrii,“ nekompromisně mi oznámil můj praktický lékař. – „Ale já přece nejsem blázen!“ reagovala jsem. – „To taky netvrdím. Slyšela jste někdy o syndromu vyhoření? Podle mě jste přetažená a organismus řekl dost. Všechno začíná v hlavě.“

Měl pravdu. Happyend se zatím nekoná. Terapie a prášky mě vracejí zpět. Ale pomalu. Tomáš se konečně chytil jako šéf marketingu velké firmy, vydělává slušné peníze. Já se doslova plácám jen v domácnosti. Nejsem schopná se soustředit na práci.

Jak to bude dál? Vždyť příští rok mi teprve bude pětačtyřicet! Přece se někdy vyléčím!?


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Martina: Závislost se neptá, mně vzala všechno, až na šanci začít znovu

Příběh Martina: Závislost se neptá, mně vzala všechno, až na šanci začít znovu

Autor: podle příběhu Martina A. připravila Alžběta Morávková, Datum: 9. 6. 2025 0:05

Martin v sobě cítil prázdno, které se snažil zaplnit hazardními hrami. Nikdy by ho ale nenapadlo,…

Příběh Karly (45): Sestřička a doktor

Příběh Karly (45): Sestřička a doktor

Autor: podle příběhu Karly A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 1. 6. 2025 0:05

Znáte ta banální klišé o sestřičkách a doktorech? Mně takový vztah přinesl velké zklamání. A…

Příběh Ivany (53): Máme smůlu na chlapy, kteří se nechají živit

Příběh Ivany (53): Máme smůlu na chlapy, kteří se nechají živit

Autor: podle příběhu Ivany K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 31. 5. 2025 0:05

Rodinné prokletí? Jak tomu jinak říkat? Já jsem svého otce nepoznala, otčím se nechal živit od mámy…

Příběh Ivany (55): Můj syn spáchal sebevraždu

Příběh Ivany (55): Můj syn spáchal sebevraždu

Autor: podle příběhu Ivany Č. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 5. 2025 0:05

Byli jsme taková úplně normální obyčejná rodina. Máma, táta, syn a dcera. Aspoň mi to tak vždycky…

Příběh Evy (52): Kamarádka mě okradla

Příběh Evy (52): Kamarádka mě okradla

Autor: podle příběhu Evy L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 5. 2025 0:05

Kamarádky člověk tak nějak „sbírá“ v průběhu života. Lenu jsem potkala zhruba před deseti lety.…

Příběh Martiny (36): Řekla jsem kamarádce o nevěře jejího muže

Příběh Martiny (36): Řekla jsem kamarádce o nevěře jejího muže

Autor: podle příběhu Martiny V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 5. 2025 0:05

Neuvědomila jsem si, že někteří lidé nechtějí slyšet pravdu. Přišla jsem tak o nejlepší kamarádku.…

Příběh Ludmily (62): Jak jen můj syn mohl povolit adopci své dcery?

Příběh Ludmily (62): Jak jen můj syn mohl povolit adopci své dcery?

Autor: podle příběhu Ludmily Ž. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 5. 2025 0:05

„Liduško, neprohlížej pořád ty fotky, jen se zbytečně trápíš,“ říká mi tiše můj muž a já vidím…

Příběh Dáši (41): Zbabělý kamarád nechtěl, abych se vdala

Příběh Dáši (41): Zbabělý kamarád nechtěl, abych se vdala

Autor: podle příběhu Dagmar F. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 5. 2025 0:05

S Robertem se známe odjakživa. Naše mámy s námi trávily čas na stejném pískovišti a my s Robertem…

Tip šéfredaktorky

5 zajímavostí o medu, které jste (ne)věděli

13. 6. 2025 15:40 autor redakce ve spolupráci s Kamilou Horníčkovou, Lékárna.cz