Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Lindy (41): Život podle plánu se vymkl kontrole
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Lindy (41): Život podle plánu se vymkl kontrole

datum: 30. 10. 2021 0:05 autor: podle příběhu Lindy J. napsala Alžběta Morávková
Plánovat život do detailu se nedá. Hlavně vztahy a děti. Své o tom ví naše čtenářka Linda.

V naší rodině se „jelo“ na výkon a úspěch. Ve škole jsem prostě musela být nejlepší a jiná známka než jednička pro rodiče neexistovala. Na soukromé lekce němčiny jsem docházela už od první třídy, po revoluci se přidala angličtina, později francouzština. A to nemluvím o kroužcích keramiky, oddílu plavání a hře na klavír.

Vše pod kontrolou

Zůstat jen tak doma a hrát si, to naši brali jako ztrátu času. Mohla jsem si samozřejmě číst, ale rozhodně ne pohádky a „nějaké přihlouplé vymyšlené příběhy“, jak se s pohrdáním vyjadřoval táta třeba o kačeru Donaldovi, ale i o krtečkovi. Tiše jsem záviděla spolužačkám, které mohly ty sice hloupé, ale krásné pohádky sledovat i na videu!

Nemusím asi ani zdůrazňovat, že kamarádky jsem neměla. Vyrůstala jsem jako jedináček. Zpětně naše podezírám, že jsem se narodila jen proto, abych byla správným doplňkem dokonalé rodiny. Táta primář, pak ředitel nemocnice, později majitel menší kliniky estetické medicíny. Máma inženýrka ekonomie, která několik let pracovala v zahraničním obchodě, pak založila a vedla úspěšnou firmu dovážející luxusní doplňky pro domácnost.

„Všechno lze zorganizovat, všechno můžeš mít pod kontrolou,“ zdůrazňovali neustále oba rodiče. A já jsem obdivovala, jak dokázali zkombinovat náročnou práci s normálním životem.

Vždyť nemá vysokou!

Mně se organizace vymkla z rukou až po vysoké škole. Do té doby šlo všechno jako po másle. Gymnázium střižené půlročním pobytem v USA, medicína s několika zahraničními stážemi, nástup do nemocnice na oddělení dermatologie. „Získáš praxi, potřebné atestace a můžeš se věnovat třeba neinvazivní estetické medicíně,“ plánoval táta s vidinou, že budu pracovat na jeho klinice.

Párkrát jsem se zamilovala, ale jakékoli moje známosti během studia nebrali naši vážně. Nic mi nezakazovali, do ničeho nemluvili, ale pořád opakovali, že na zásadní vztah mám čas, až budu hotová. Půl roku před státnicemi jsem se seznámila s Lubošem. Pohledný mladý muž se sportovní postavou, milý, inteligentní, galantní, zabezpečený s prosperující firmou… Měl však jednu vadu. Tedy alespoň podle rodičů: Měl „jen“ průmyslovku.

To jsem se s mámou a tátou poprvé neshodla v zásadní věci. „Ale, mami, máme s rádi!“ křičela jsem s očima plných slz. „Copak vysokoškolský titul zaručí inteligenci?“ – „Máš pravdu,“ odpověděl otec, „minimálně to svědčí o jisté povrchnosti. Pokud přece je ten mladík tak chytrý, studium na vysoké škole by mělo být samozřejmostí. A nemluvě o tom, že vysokoškolské vzdělání umožní určitý nadhled.“

Nenáviděli ho

Dokázala jsem, že Luboš byl k nám pozván na večeři. Byla to katastrofa. Táta s ním neustále chtěl konverzovat o nových lékařských objevech a o biologii, máma schválně „náhodou“ uprostřed konverzace začala mluvit francouzsky. „Zavedli jsme takový zvyk, aspoň jeden den v týdnu mluvíme anglicky, francouzsky nebo německy,“ neupřímně se usmívala, když se vrátila do češtiny.

„Lindo, oni mě nenávidí, cítím to,“ řekl mi druhý den. „Víš, máma se měla co ohánět, abych vystudoval aspoň tu průmyslovku, když táta umřel a zůstali jí na krku tři kluci. Určitě by do budoucna byl problém, že máma je jen vyučená. Asi to nemá smysl… Mám tě moc rád, ale do vaší rodiny bych nezapadl.“

Hledám na seznamkách

Věnovala jsem se práci a roky mi letěly pod rukama. Občas se našel nějaký kolega, který měl o mě zájem. Buď byl ženatý, nebo ještě nechtěl založit rodinu. A zubař David, se kterým jsem chodila dva roky a který splňoval všechna rodičovská kritéria, se se mnou rozešel se slovy: „Bude mi pětatřicet, nejvyšší čas na to skočit do chomoutu a pořídit si děti. K tomu potřebuju reprezentativní, možná i trochu hloupou a mnohem mladší ženu, která mi bude zajišťovat servis.“

Nedávno jsem viděla Luboše. Na rukách mu visely dvě děti a vedle šla taková milá sympatická žena, asi manželka.

Já jsem začala zkoušet internetové seznamky, tajně, aby to naši nevěděli. Třeba najdu ideálního partnera, nebo aspoň otce pro dítě. Jako lékařka vím, že na mateřství už je pět minut po dvanácté, ale občas otěhotní i starší…


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Kristýny (32): Máma hrála automaty!

Příběh Kristýny (32): Máma hrála automaty!

Autor: podle příběhu Kristýny A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 28. 11. 2021 0:05

„Ještě před pěti lety jsme byli úplně normální rodina,“ vzpomíná Kristýna. „Po tátově smrti se to…

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou

Autor: podle příběhu Lídy C. napsala Alžběta Morávková, Datum: 27. 11. 2021 0:05

„Nezůstalo mi skoro nic, jen oči pro pláč,“ začíná svůj smutný dopis paní Lída, která popisuje…

Příběh Karly (48): Moje máma mi řídí život

Příběh Karly (48): Moje máma mi řídí život

Autor: podle příběhu Karly J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 21. 11. 2021 0:05

„Vím, že to zní neuvěřitelně, ale já jsem se skoro v padesáti nedokázala vymanit z vlivu své mámy,“…

Příběh Lýdie (47): Hledání ztraceného bratra

Příběh Lýdie (47): Hledání ztraceného bratra

Autor: podle příběhu Lýdie k. napsala Alžběta Morávková, Datum: 14. 11. 2021 0:05

„Moje poslední vzpomínka na bratra je z dětského domova. Stojím na schodech, hystericky pláču a…

Příběh Ivety (58): Manžel je o dvanáct let mladší – no a co?

Příběh Ivety (58): Manžel je o dvanáct let mladší – no a co?

Autor: podle příběhu Ivety H. napsala Alžběta Morávkobá, Datum: 13. 11. 2021 0:05

Dneska se nikdo nedivá, když si žena najde mladšího partnera. Před dvaceti lety to ale na malém…

Příběh Venduly (56): Nezaměstnaná a nezaměstnatelná

Příběh Venduly (56): Nezaměstnaná a nezaměstnatelná

Autor: podle příběhu Venduly D. napsala Alžběta Morávková, Datum: 7. 11. 2021 0:05

„Nejhorší je ten pocit, že vás už nikdo nepotřebuje. Myslím si, že ženy kolem padesátky dobře vědí,…

Příběh Marcely (57): Babička Anička našla lásku po padesáti letech

Příběh Marcely (57): Babička Anička našla lásku po padesáti letech

Autor: podle příběhu Marcely B. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 11. 2021 0:05

Zamilovanost si nevybírá, jen se někdy zrodí ve špatnou chvíli. Přes lásku babičky Aničky se…

Příběh Alice (49): Duch mrtvé maminky mně pomohl

Příběh Alice (49): Duch mrtvé maminky mně pomohl

Autor: podle příběhu Alice Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 31. 10. 2021 0:05

„Tátu jsem nepoznala a maminka umřela, když mi bylo dvacet,“ začíná svůj dopis čtenářka Alice.…

Tip šéfredaktorky

Judy Garland (†47): Vzlety a pády královny comebacků

21. 10. 2021 0:05 autor Anna Vágnerová