Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Ivety (48): Restart vztahu
Freepik, freepik
Příběhy ze života

Příběh Ivety (48): Restart vztahu

datum: 6. 1. 2024 0:05 autor: podle příběhu Ivety J. napsala Alžběta Morávková
„Vždycky jsem si představovala, že můj život bude podobný tomu mých rodičů. Tedy vdám se z lásky, budu mít děti a s mužem budeme pomalu společně stárnout,“ napsala nám Iveta. „Jenže se to trochu zamotalo.“

Začátek se nepovedl

Trochu už se pokazil začátek. Honzu jsem znala krátce, teprve dva měsíce, když jsem otěhotněla. Zatímco já jsem už druhý rok pracovala jako učitelka ve škole, o téměř čtyři roky mladší Honza měl před sebou skoro dva roky studia. Byt a domácnost jsem táhla já. Honza se buď učil nebo chodil s kamarády popíjet. Když jsem nadhodila svatbu, pokaždé řekl: „Ivetko, až dostuduju a najdu si místo, vystrojíme obrovskou svatbu, vždyť nám nic neuteče!“

Moji rodiče z toho nadšeni nebyli. Honza už měl jen maminku, která jeho chování nedokázala pochopit. Pak se narodila Johanka, měl z ní radost, ale pořád se choval nedospěle a s ničím mi nepomáhal. Když nastupovala Johanka do školky a já se vracela do práce, Honza dokončil techniku. „Teď bude všechno jinak, začnu vydělávat. Třeba si pořídíme vlastní byt… Nebo raději dům,“ plánoval.


Příběh Heleny (59): Pravda je někdy úplně jiná

Každý zvlášť

Byt jsem si pořídila sama s pomocí rodičů a hypotéky. Honza si našel práci v IT firmě, odjel na stáž do USA, kde nakonec zůstal několik let. Manželé jsme nebyli, rozvod jsme řešit nemuseli, na Johanku posílal peníze, občas dorazil balík s hračkami. Později s ní byl občas v kontaktu přes Skype.

Během těch čtyř let, co byl v zahraničí, se událo hodně věcí. Honza se nijak netajil s tím, že si tam našel přítelkyni. Nejdřív jsem to obrečela, ale život šel dál. Pár známostí jsem měla, ale z mé strany to nikdy žádná velká láska nebyla.

Pak Honza získal dobře placené místo v pražské pobočce zahraniční firmy. Vrátil se bez americké přítelkyně. Párkrát jsme se sešli a Honza si začal hledat cestu k Johance. Ta mu to moc neusnadňovala. Brala ho jako kamaráda, ne jako tátu.

Honza postupoval po kariérním žebříčku firmy, až se z něj stal regionální ředitel pro střední a východní Evropu. Občas mi zavolal, někdy jsme si vyšli i s Johankou ve třech na oběd.

Pak se zapletl se svou asistentkou a narodila se mu další dcera – Linda. Johance v té době bylo třináct a těžce to nesla.


Příběh Ilony (46): Nebojte se jít za láskou

Vezmeš si mě?

„Ivet, je to zvláštní, ale pořád mě to táhne k tobě,“ řekl mi jednou do telefonu. Já jsem vlastně cítila totéž. Honza je prostě moje osudová láska. S maminkou malé Lindy mu to neklapalo, táhlo jí na čtyřicet a chtěla hlavně dítě.

Tak jsme spolu znovu začali chodit. „Uvidíš, mami, zase se na tebe vykašle,“ komentovala to tehdy čtrnáctiletá Johanka. „Já bych tátovi nevěřila,“ uzavřela to. Jenže srdci neporučíš. Po pár měsících přišel s obrovským pugétem. „Ivetko, vím, že jsi to čekala dřív… ale chtěl bych tě požádat o ruku? Vezmeš mi mě?“


Příběh Andrey (43): Můj syn vyrůstá bez táty

Dvakrát do stejné řeky

Jsme spolu skoro sedm let. Dvakrát do měsíce máme doma i malou Lindu – je to přece Honzovo dítě, za nic nemůže a já nechci, aby si tátu užila tak málo jako Johanka. Ta dlouho trucovala, pak žárlila na Lindu. No, její puberta byla dost divoká. Ale teď už si všichni našli k sobě cestu.

Johanka už dva roky bydlí sama a my s Honzou si užíváme úplně normální obyčejný život. „Kdybych tak všechno mohl vzít zpátky,“ řekl mi nedávno. „Teprve teď si uvědomuji, že jsem přišel o Johančino dětství, o tebe…“

Ne každý dokáže vstoupit do stejné řeky a ne každému se restart vztahu povede. Nechci předbíhat, ale nám se to podařilo. Konečně jsem začala věřit, že spolu zestárneme.


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Šárky (38): Nedobrovolně venkovankou

Příběh Šárky (38): Nedobrovolně venkovankou

Autor: podle příběhu Šárky P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 26. 4. 2024 0:05

„Narodila jsem se v Praze, studovala v Praze a třicet let nežila nikde jinde,“ svěřuje se v dopise…

Příběh Hanky (59): Nakonec jsem mu tu lež odpustila

Příběh Hanky (59): Nakonec jsem mu tu lež odpustila

Autor: podle příběhu Hany J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 3. 2024 0:05

Prodloužený víkend v Římě nebo v Paříži, dovolené po celém světě, cestování třeba jen tak… To, co…

Příběh Petra (44): Byl jsem závislý na automatech

Příběh Petra (44): Byl jsem závislý na automatech

Autor: podle příběhu Petra N. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 2. 2024 0:05

Petr nyní žije spokojeným životem, nebylo tomu tak ale vždycky. Měl skvělou práci, ve které byl…

Příběh Olgy (52): Dceřin přítel na nás parazitoval

Příběh Olgy (52): Dceřin přítel na nás parazitoval

Autor: podle příběhu Olgy S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 2. 2024 0:05

Děti si někdy přivedou partnery, které rodiče zrovna „nemusí“. To je případ i naší čtenářky Olgy,…

Příběh Hanky (49): Můj přítel „Skrblík“

Příběh Hanky (49): Můj přítel „Skrblík“

Autor: podle příběhu Hanky M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 2. 2024 0:05

Nikdo už dnes nečeká, že bude muž všechno platit. Ale přece jen se trochu předpokládá, že na víno…

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Autor: podle příběhu Alice M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 2. 2024 0:05

Euforii z narození vytouženého dítěte může zkomplikovat poporodní deprese. Moc se o ní nemluví,…

Příběh Kateřiny (59): Se ztrátou nevlastního vnuka se nemohu smířit

Příběh Kateřiny (59): Se ztrátou nevlastního vnuka se nemohu smířit

Autor: podle příběhu Kateřiny T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 2. 2024 0:05

Malý Miky se na několik let stal součástí rodiny naší čtenářky Kateřiny. Příběh, který nám poslala,…

Příběh Kláry (43): Za všechno si mohu sama

Příběh Kláry (43): Za všechno si mohu sama

Autor: podle příběhu Kláry W. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 2. 2024 0:05

„Kdo vybírá, přebere,“ říká jedno známé české přísloví. O jeho pravdivosti se přesvědčila naše…

Tip šéfredaktorky

SOUTĚŽTE o 3 balíčky Miniverse od MGA

30. 5. 2024 17:20 autor -mav-