Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Ilony (46): Nebojte se jít za láskou
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Ilony (46): Nebojte se jít za láskou

datum: 26. 12. 2021 0:05 autor: podle příběhu Ilony G. napsala Alžběta Morávková
Cesty osudu jsou někdy klikaté. Přes protesty rodičů, kteří mému vztahu nedávali žádnou šanci a byli přesvědčeni, že můj manžel mě chce jen jako chůvu a hospodyni, mám čtvrt století šťastné manželství.

Člověk se nikdy nesmí vzdát a musí jít za svým snem. I když si všichni kolem ťukají významně na čelo a myslí si, že se řítíte do pekla.

Odjíždím do Skotska!

Bylo mi krásných dvacet, za sebou maturitu na hotelové škole a před sebou celý život! Na vysokou jsem nepomýšlela, nebyla jsem studijní typ. Nastoupila jsem do hotelové recepce u nás ve městě, ale pořád jsem měla dojem, že to není ono, že bych se měla rozlétnout a poohlédnout, jak to chodí ve světě. Po dvou letech jsem se navíc rozešla s Martinem, hodným klukem, který se chtěl ženit. Připadala jsem si na rodinný život ještě moc mladá.

„Odjíždím na rok do Skotska,“ oznámila jsem překvapeným rodičům a ukázala jim, jak jsem si na dálku vyřídila práci servírky v hotelu na okraji Edinburghu. – „Ilonko, co když ti seberou pas a donutí tě dělat…. no, víš, co….,“ lomila rukama máma. – „Naši děvenku pálí dobré bydlo,“ rozčiloval se táta. „Jen jeď, do měsíce tu budeš zpátky. A s brekem!“

Tvrdá práce

Dneska už chápu, jak velký šok to pro ně byl. Z našeho města na jižní Moravě vytáhli paty jen výjimečně. O rok starší sestra Iva se vyučila kadeřnicí a po roce vdala za kluka, se kterým chodila snad od základky. Podle nich to tak mělo být.

Odletěla jsem sice s malou dušičkou, ale velkým odhodláním. Práce byla dost drsná, aspoň první týdny. Dvanáct hodin na place, často jsem špatně rozuměla objednávce. Měla jsem ale štěstí na majitele restaurace. Peter a Evelyn, starší bezdětní manželé, kteří byli nesmírně trpěliví a zkraje přehlíželi mé chyby.

Víkendové obědy

Nejvíc mi dávaly zabrat víkendové obědy. To se k nám sjížděly rodiny z celého okolí na výtečné obědy a proslulé Evelyniny moučníky. Od půl dvanácté jsem se nezastavila až do večera. Brzy jsem už ale dobře znala jménem všechny děti i jejich rodiče.

Pravidelným návštěvníkem byl i Michel, asi pětatřicetiletý Francouz s laskavýma očima. S ním chodily dvě malé děti – Nicolas a Nathalie. Zatímco Michel byl celkem zamlklý, ti dva špunti brebentili pořád. Bez problémů přecházeli z francouzštiny do angličtiny a naopak.

Já jsem zamilovaná...

„Michel je tu služebně třetím rokem,“ prozradila mi jednou večer po zavíračce Evelyn. „To byl ještě s manželkou,“ pokračovala, „jenže ta mu utekla po několika měsících s jedním Američanem. O děti se přestala zajímat,“ povzdechla. „Chápeš to? Odletěla někam do Texasu a už má prý další dítě. A Nathalii a Nicolasovi občas pošle pohled… No, nic, půjdeme spát,“ ukončila Evelyn vyprávění.

Nevím, kdo si koho začal víc všímat. Michel si mě dodnes dobírá, že jsem se na něj začala usmívat. Já ale dobře vím, že se snažil se mnou konverzovat. Prostě jsme spolu začali chodit. Zamilovala jsem se silou dvaceti let. Imponoval mi o čtrnáct let starší muž – vzdělaný, galantní a hodný. Čtyřletou Nathy a tříletého Nica jsem tak nějak automaticky přidala do svého srdce.

Ani jedni rodiče nejásali

Vím, bylo to všechno tak rychlé. Když mě Michel po půl roce požádal o ruku, kývla jsem. Michel se měl za několik měsíců vracet do Francie a chtěl, abych s ním jela už jako manželka.

„To snad není pravda,“ láteřil táta do telefonu, „zná toho chlapa půl roku a plánuje si ho vzít. A přitom se nedávno rozešla s Martinem, protože se chtěl ženit. Takový to je hodný kluk! A tenhle? Ani o fotbale si s ním nepokecám.“

„Ilonko, co když tě potřebuje jen jako hospodyni a chůvu?“ plakala máma. „Pořádně ho neznáš, neznáš jeho rodinu.“

Na svatbu nepřijeli. Rodinu „zastupovali“ Evelyn a Peter. Michelovi rodiče sice dorazili, ale ti se zase tvářili odtažitě na holku z východu – určitě chce jen získat trvalý pobyt.

Nikdy jsem nelitovala

S tím jsme tedy vstupovali do manželství! Nějakou dobu trvalo, než se hrany obrousily. První prolomila ledy moje tchyně. Asi po roce mi řekla: „Dobře víš, že jsem tomu manželství nevěřila. Teď už vím, že jste se pro sebe narodili. Děti neumějí předstírat lásku, a ty naše tě milují!“

Naši „trucovali“ ještě dva roky. Do doby, než se nám narodila Kristinka. Ta mluví úplně stejně dobře česky i francouzsky, starší děti taky leccos pochytily, tak se zbourala jazyková bariéra.

Nedávno jsme oslavili stříbrnou svatbu a pořád se milujeme. Nikdy jsem toho možná ukvapeného kroku nelitovala. A všem radím – nebraňte se lásce, když cítíte, že to je ta pravá!


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Kláry (59): Dostala jsem se na samé dno

Příběh Kláry (59): Dostala jsem se na samé dno

Autor: podle příběhu Kláry K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 11. 2023 0:05

Svou závislost na lécích se naše čtenářka Klára naučila dobře maskovat. S manželem se rozvedli,…

Příběh Edity (42): Tajemné tanečnice

Příběh Edity (42): Tajemné tanečnice

Autor: podle příběhu Edity T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 21. 11. 2023 0:05

Viděla naše čtenářka opravdu tančit nadpřirozené bytosti, nebo to byl jen živý sen?

Příběh Gábiny (46): Všechno, co kartářka předpověděla, se vyplnilo

Příběh Gábiny (46): Všechno, co kartářka předpověděla, se vyplnilo

Autor: podle příběhu Gabriely L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 20. 11. 2023 0:05

„Horoskopy, věštění budoucnosti a čtení z karet, to jsem dlouho považovala za někdy menší, jindy…

Příběh Heleny (59): Pravda je někdy úplně jiná

Příběh Heleny (59): Pravda je někdy úplně jiná

Autor: podle příběhu Heleny K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 12. 11. 2023 0:05

„Když jsem ráno prohlížela zprávy na internetu, všimla jsem si rozhovoru k poslední knize známé…

Příběh Ireny (43): Život s gamblerem

Příběh Ireny (43): Život s gamblerem

Autor: podle příběhu Ireny P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 29. 10. 2023 7:36

Padnout až na dno a pak se odrazit je těžké. Nejhorší však je stáhnout s sebou ty nejbližší, kteří…

Příběh Martiny (39): Jak jsem málem naletěla podvodníkovi

Příběh Martiny (39): Jak jsem málem naletěla podvodníkovi

Autor: podle příběhu Martiny J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 21. 10. 2023 17:40

„Vždycky jsem byla samostatná nezávislá ženská,“ začíná svůj dopis do redakce naše čtenářka Martina…

Příběh Slávky (51): Je můj syn nemocný, nebo jen zlý?

Příběh Slávky (51): Je můj syn nemocný, nebo jen zlý?

Autor: podle příběhu Slávky Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 30. 9. 2023 0:05

„Těžko se o tom mluví. Mám dva syny a jako každá máma je miluji oba. Jenže u jednoho je to úplně…

Příběh Jolany (42): Láska bez papíru

Příběh Jolany (42): Láska bez papíru

Autor: podle příběhu Jolany P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 9. 2023 0:05

Většina dívek si od dětství představuje, jak kráčí svatební uličkou v nádherných dlouhých šatech s…

Tip šéfredaktorky

SOUTĚŽ o 3 balíčky doplňků stravy na podporu imunity, každý za 900 Kč

23. 11. 2023 19:58 autor -mav-