Čas jen pro mě

Chtěla víc než „dobře se vdát“

Hillary Diane Rodham se narodila 26. října 1947 v Chicagu do rodiny, kde vládl řád, disciplína a důraz na výkon. Otec Hugh Rodham byl úspěšný obchodník, přísný a náročný, matka Dorothy spíš citově zdrženlivá. Malá Hillary se brzy naučila, že svět přeje silným – a že ona chce být slyšet.

Už jako studentka vynikala inteligencí, pílí a schopností prosadit se. Studovala na Wellesley College a později na Yale, kde potkala muže, který zásadně změnil její život – Billa Clintona.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Barbara (†92) a George (†94) Bushovi: 72 let šťastného manželství

Láska i politické spojenectví

Bill byl okouzlující, charismatický a společenský. Hillary byla analytická, cílevědomá a tvrdohlavá. Dvojice fungovala jako protiklady, a právě proto spolu zůstala. Už tehdy bylo jasné, že Hillary nebude tou, která tiše stojí v pozadí.

Když se Bill vydal na politickou dráhu, Hillary mu byla rovnocennou partnerkou. Radila, analyzovala, plánovala. A chtěla být vidět. Ne proto, že by toužila po slávě, ale protože odmítala představu, že žena má být jen „přívěskem“ úspěšného muže.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Eleanor a Franklin Rooseveltovi: Manželé jen „naoko“

Právnička, která si vydobyla respekt

Ještě dávno předtím, než se Hillary Clinton stala první dámou, budovala si respektovanou právnickou kariéru. Po studiích na Yale se specializovala na ústavní právo a práva dětí a patřila k talentům, o kterých se ve Washingtonu mluvilo s uznáním.

Po přesunu do Arkansasu, kde Bill Clinton rozjížděl politickou kariéru, se Hillary stala partnerkou ve významné právnické firmě Rose Law Firm, jedné z nejstarších a nejvlivnějších v USA. Byla jednou z mála žen na vrcholné pozici a rychle si získala pověst nekompromisní, pracovité a brilantní právničky. Opakovaně se objevovala v žebříčcích nejvlivnějších právníků v Americe.

Právě tehdy začal vznikat obraz ženy, která nechce stát opodál. Média jí vyčítala, že používala rodné příjmení Rodham, že pracuje víc než „se sluší na manželku politika“ a že se nebojí projevit vlastní názor. 

Jako první dáma vyvolávala emoce

Jako první dáma USA Hillary tehdy překročila nepsané hranice. Aktivně se zapojila do politiky, zejména do reformy zdravotnictví. Média šílela, jedni ji obdivovali, druzí jí nemohli přijít na jméno. Bulvár jí vyčítal účesy, kostýmky i „příliš chladný úsměv“.

A pak přišly nevěry Billa Clintona. Veřejné ponížení, skandál s Monicou Lewinskou a otázka, kterou si kladly ženy po celém světě: Proč s ním zůstala? Hillary na to nikdy přímo neodpověděla. Možná láska. Možná rodina. Možná politika. Pravděpodobně všechno dohromady.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Jimmy a Rosalynn Carterovi: Prezidentský pár spolu byl 77 let

Už ne „manželka někoho“

Po odchodu z Bílého domu se Hillary definitivně vydala vlastní cestou. Stala se senátorkou za stát New York, ministryní zahraničí a nakonec v roce 2016 historicky první ženou, kterou velká americká strana (demokraté) nominovala na prezidentku.

Do Bílého domu tehdy poprvé vstoupil Donald Trump. Proč nevyhrála Hillary? Možná proto, že málokdy působila spontánně. Její smích byl analyzován, úsměv zpochybňován, slzy považovány za vypočítané. V zemi, kde voliči chtějí mít pocit, že kandidáta „znají“, to byl zásadní handicap.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Ellen Wilsonová (†54): Za každým úspěšným mužem hledej ženu

Příliš silná žena (a to se neodpouští)

Paradoxně to, co by u muže bylo považováno za výhodu – ambice, chladná hlava, strategické myšlení, je u ženy často vnímáno negativně. Hillary byla od začátku označována jako „studená“, „vypočítavá“ nebo „neupřímná“.

Amerika si potrpí na emoce, úsměvy a příběhy „obyčejných lidí“. Hillary nabízela spíš fakta, analýzy a tvrdou práci.

Hillary Clinton rozbíjela představy o tom, jak má žena vypadat, mluvit a chovat se, aby byla přijímaná. Nebyla dostatečně měkká, ale ani dostatečně „mužská“. Nezapadala do žádné škatulky, a to je pro společnost často největší problém.

Ikona, nebo rozporuplná hrdinka?

Hillary Clinton není snadná osobnost. Není ani „milá holka od vedle“, ani romantická hrdinka. Je to žena, která vědomě využila manželovo jméno, ale zároveň ho dávno přerostla. Žena, která vydržela veřejné ponížení, mediální lynč i politické porážky, a přesto nikdy úplně nezmizela.

Není ale ani ženou, kterou by Amerika jednoznačně odmítala. Je spíš zrcadlem jejích rozporů. A možná právě proto ji tolik lidí nemá rádo – protože ukazuje, jak těžké je být silnou ženou ve světě, který na to stále není úplně připraven.

Ať už ji milujete, nebo nenávidíte, jedno se jí upřít nedá: Hillary Clinton si své místo na výsluní nevyvdala. Ona si ho vybojovala.