T. G. Masaryk (†87) v číslech: Pět dětí, čtyři zvolení a láska v osmasedmdesáti

Inspirace / Retro

T. G. Masaryk (†87) v číslech: Pět dětí, čtyři zvolení a láska v osmasedmdesáti

datum: 28. 10. 2026 0:05 autor: Markéta Vavřinová

K osmadvacátému říjnu neodmyslitelně patří vzpomínka na Tomáše Garrigue Masaryka. Za důstojným portrétem prvního prezidenta se však skrývá příběh chudého chlapce, oddaného manžela, zkoušeného otce i zamilovaného vdovce. Projděte si jeho život prostřednictvím čísel.

1. prezident Československé republiky

Když 28. října 1918 vzniklo Československo, Masaryk ještě pobýval v zahraničí. Prvním prezidentem jej Revoluční národní shromáždění zvolilo až 14. listopadu, dokonce bez jeho přítomnosti. Bylo mu osmašedesát. Domů se vrátil v prosinci po čtyřech letech zahraničního odboje. Muž, který před válkou zastupoval malou politickou stranu, přijížděl jako oslavovaný zakladatel státu.

4krát byl prezidentem

Prezidentem byl zvolen v letech 1918, 1920, 1927 a 1934: zahájil tedy čtyři funkční období, poslední však nedokončil. Kvůli zdraví abdikoval 14. prosince 1935.

Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850, Hodonín – 14. 9. 1937, Lány) byl filozof, sociolog, pedagog, politik a první československý prezident (1918–1935). ● Narodil se v Hodoníně jako syn kočího Josefa Masaryka a kuchařky Terezie, rozené Kropáčkové. ● Studoval gymnázia v Brně a ve Vídni, roku 1876 získal doktorát filozofie na vídeňské univerzitě; později působil jako profesor české univerzity v Praze. ● Roku 1878 se oženil s Američankou Charlottou Garrigue, jejíž příjmení přijal. Měli pět dětí: Alici, Herberta, Jana, Eleanor a Olgu; Eleanor zemřela jako kojenec. ● Za první světové války vedl zahraniční odboj proti Rakousku-Uhersku a spolu s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem se zásadně zasloužil o vznik Československa.

5 dětí

Mezi lety 1879 a 1891 se manželům Charlottě a Janovi Masarykovým narodili Alice, Herbert, Jan, Eleanor a Olga. Nejstarší Alice spojila život se sociální prací a Československým červeným křížem, později zastávala také reprezentační povinnosti po boku otce. Herbert byl malíř, který roku 1915 podlehl tyfu. Jan se proslavil jako diplomat a ministr zahraničí. Eleanor zemřela roku 1890 v pouhých čtyřech měsících. Nejmladší Olga otci pomáhala v zahraničním odboji a později žila ve Švýcarsku. Za obrazem úspěšné rodiny se tak skrývaly i těžké ztráty.

9 cizích jazyků

Už během studií se Masaryk intenzivně věnoval jazykům. Vedle češtiny se u něj obvykle uvádí devět dalších: němčina, angličtina, francouzština, ruština, italština, polština, srbochorvatština, latina a řečtina. Neznamená to ovšem, že všemi stejně plynně konverzoval. Jejich znalost měla různou úroveň a zahrnovala také četbu. Němčina mu byla blízká od dětství; jazykové schopnosti později zúročil při zahraničních jednáních.

45 let manželství

V květnu 1923 zemřela jeho žena Charlotta. Za sebou měla válečné odloučení, rodinné tragédie i vážné zdravotní potíže. Jejich manželství trvalo pětačtyřicet let. Masaryk přišel o ženu, s níž sdílel soukromí, názory i politické zápasy. Její vliv přitom otevřeně uznával.

78 let

Roku 1928 se ovdovělý osmasedmdesátiletý prezident sblížil se spisovatelkou Oldrou Sedlmayerovou, mladší o čtyřiatřicet let, která byla vdaná. Jejich vztah dokládají důvěrné dopisy, v nichž důstojný státník odkládá zdrženlivost. Scházeli se také v pražských hotelích či bytech přátel. Oldra mu zároveň pomáhala s texty. Pod prezidentskou autoritou zůstával muž, který toužil po něze a blízkosti.

1850: Rok narození

V Hodoníně se 7. března narodil syn kočího Josefa Masaryka a bývalé kuchařky Terezie Kropáčkové. Budoucí státník rozhodně nevyrůstal ve společnosti knihoven a diplomatů. Krátce se učil zámečníkem ve Vídni, potom pracoval v kovárně v Čejči. Díky nadání, podpoře příznivců a vlastní houževnatosti se dostal na gymnázium a později na univerzitu. Z kovářského učně se stal doktor filozofie.

1877: Setkání s Charlottou

V Lipsku poznal Charlottu Garrigue, vzdělanou dceru newyorského podnikatele. Zaujala ho jako žena i jako přemýšlivá partnerka. Už v srpnu se zasnoubili a v březnu 1878 následovala svatba v New Yorku. Masaryk přijal její příjmení Garrigue jako součást svého jména. Na tehdejší poměry neobvyklé gesto vyjadřovalo úctu k ženě, kterou považoval za rovnocennou společnici.