Alfred Roberts byl přirozeně inteligentní, ale na vzdělání nebyly peníze, s chytrou a zvídavou ctižádostivou dcerou si proto rozuměl a podporoval ji.
„Nedělej něco jen proto, že to dělají ostatní,“ často prý jí říkával.
Byla vychovávaná ke skromnosti, nikdy zbytečně neplýtvala a oblečení nosila až doslova „do roztrhání“.
Robertsovi žili ve spartánském prostředí, byt byl malý, záchod venku a voda jen studená. Byla vážná, později jí vyčítali, že nemá smysl pro humor. Nebyla to tak úplně pravda, ale dlouhý smích prý jí připadal zbytečný a lehkomyslný.
Malé Maggie bylo dvanáct, když poprvé navštívila Londýn. Rušná metropole se tolik lišila od klidného venkova! Ohromila ji a v koutku duše si přála tam jednou žít.
Zatímco pro Muriel bylo samozřejmé se co nejdřív vdát, mít děti a starat se o rodinu, Margaret chtěla studovat. Muriel se brzy vdala za farmáře Williama Culleho z Norfolku. Říkalo se, že původně se mu líbila Margaret a chvíli s ní chodil, jenže pak se zakoukal do Muriel, která měla větší smysl pro domácnost a neunavovala ho dlouhými politickými hovory.
Vybrala si nejprve chemii na Oxfordu a po jejím absolvování nějakou dobu pracovala jako výzkumný pracovník v laboratoři v Essexu. Už na studiích se angažovala v Oxfordské univerzitní konzervativní asociaci.
V Essexu pak vstoupila mladá dívka aktivně do politiky – stala se nejmladší kandidátkou ve volbách v roce 1950. Sice prohrála, ale upoutala pozornost médií.
Během jedné formální večeře pořádané v únoru 1949 Konzervativní stranou se potkala s Denisem Thatcherem. O deset let starší, úspěšný a bohatý obchodník ji podporoval v politické kariéře a financoval její další studium, tentokrát práv. Vzali se v prosinci 1951.
Pragmatická Margaret měla vše dokonale naplánované – začátkem roku 1953 složila advokátské zkoušky a o pár měsíců později, 15. srpna, porodila předčasně dvojčata Carola a Marka. Později kolovaly vtipy, že si to tak určitě naplánovala – dvě děti najednou, aby se nezdržovala.
Rodiče vztah s rozvedeným mužem neschvalovali a po svatbě jejich vztahy ochladly. Děti prý své prarodiče skoro neznaly.
Denis byl ale pro ni ideálním manželem, který neměl komplexy z úspěšné ženy a ve všem ji podporoval. Jejich vztah byl po celou dobu plný lásky a přátelství.
„S Denisem jsem nikdy nebyla sama. Je to úžasný člověk, úžasný manžel i kamarád.“
Byla nesmírně pracovitá a řídila se heslem svého otce „Nikdy neztrácet zbytečně ani minutu“. Úspěšně se prodírala britskou politikou, krok za krokem postupovala po žebříčku Konzervativní strany. V roce 1959 se stala členkou Dolní sněmovny, od roku 1970 vedla po čtyři roky ministerstvo školství a vědy.
Jako předsedkyně Konzervativní strany (od roku 1975) se v roce 1979 jako první žena v historii Velké Británie stala premiérkou a Downing Street 10 tak jejím domovem po tři volební období – na dlouhých 11 let.
Politickou kariérou trpěly děti, kterým se víc věnoval Denis. Carol to později okomentovala:
„Všechny mé vzpomínky z dětství na mou matku jsou jako na superženu. Vždycky všechno dělala naplno, nikdy se neuvolnila a neodpočívala, domácí práce pokaždé udělala co nejrychleji, aby se mohla vrátit k parlamentní korespondenci a přípravě projevů.“
Do své první politické kampaně tehdy šestileté děti zapojila, účastnily se televizního natáčení. Carol se stala novinářkou, nikdy se nevdala a nemá děti. S rodiči měla vždy dost komplikovaný vztah.
Vrásky jim přidělal i Mark, který podnikal se zbraněmi, pak se odstěhoval z Británie a v Jihoafrické republice dostal roku 2005 čtyřletý podmíněný trest za spolufinancování pokusu o převrat v Rovníkové Guiney.
Nebylo tajemstvím, že s královnou Alžbětou II. se zrovna „nemusely“. Alžběty se mj. dotkl Margaretin návrh, aby koordinovaly, co si vezmou na sebe. K tomu došlo poté, kdy se na jedné recepci setkaly v podobných šatech. Alžběta II. však Margaret respektovala a v roce 1992 ji povýšila do šlechtického stavu.
Začátkem nového tisíciletí začala mít Margaret zdravotní problémy a lékaři jí doporučili, aby se vzdala veřejného života. Když 26. června 2003 zemřel Denis na rakovinu slinivky, těžce to nesla. O rok později se navzdory doporučení lékařů zúčastnila pohřbu amerického prezidenta Ronalda Reagana.
Její zdraví se stále zhoršovalo a teprve později Carol přiznala to, co se už dávno šuškalo – že od roku 2005 se Margaret potýkala s Alzheimerovou chorobou. Dokonce zapomněla, že její milovaný Denis už nežije…
Zemřela 8. dubna 2013 v apartmá hotelu Ritz, kde poslední roky žila. Jak jí bylo vlastní, scénář pohřbu, který se konal 17. dubna, si dlouho dopředu naplánovala. Účastnila se ho i královna Alžběta II. s manželem. Podruhé za dobu své vlády šla na pohřeb některému z předsedů vlády, poprvé udělala výjimku, když umřel Churchill.
Tento svět navždy opustila tvrdohlavá žena, která byla první ženou a nejdéle sloužící premiérkou Velké Británie, zároveň nejvíce nenáviděnou i nejvíce glorifikovanou političkou druhé poloviny 20. století.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Longevity. Asi už jste to slovo zahlédli na sociálních sítích nebo v médiích. Jde o vědní…
Když se před desítkami let narodilo první dítě ze zkumavky, považovala to veřejnost za medicínský…
„Mým cílem je nabídnout zákazníkům kosmetiku, která je nejen účinná, ale zároveň respektuje…
Kroky mnoha lidí, kteří vycházejí ze dveří pavilonů Nemocnice Slaný, vedou do lékárny v areálu, aby…
Její život byl plný rozporů. Na jedné straně západní univerzitní vzdělání, na druhé síla východních…
Spisovatel Jiří Maršálek patří k mladé generaci nadějných autorů. O svém literárním talentu…
Legenda české divadelní scény Taťjana Medvecká má kumšt v genech. Už její prababička totiž tíhla k…
Pro Američany je dodnes jednou z nejkontroverznějších žen jejich historie. Margaret Sanger…