Alfred Roberts byl přirozeně inteligentní, ale na vzdělání nebyly peníze, s chytrou a zvídavou ctižádostivou dcerou si proto rozuměl a podporoval ji.
„Nedělej něco jen proto, že to dělají ostatní,“ často prý jí říkával.
Byla vychovávaná ke skromnosti, nikdy zbytečně neplýtvala a oblečení nosila až doslova „do roztrhání“.
Robertsovi žili ve spartánském prostředí, byt byl malý, záchod venku a voda jen studená. Byla vážná, později jí vyčítali, že nemá smysl pro humor. Nebyla to tak úplně pravda, ale dlouhý smích prý jí připadal zbytečný a lehkomyslný.
Malé Maggie bylo dvanáct, když poprvé navštívila Londýn. Rušná metropole se tolik lišila od klidného venkova! Ohromila ji a v koutku duše si přála tam jednou žít.
Zatímco pro Muriel bylo samozřejmé se co nejdřív vdát, mít děti a starat se o rodinu, Margaret chtěla studovat. Muriel se brzy vdala za farmáře Williama Culleho z Norfolku. Říkalo se, že původně se mu líbila Margaret a chvíli s ní chodil, jenže pak se zakoukal do Muriel, která měla větší smysl pro domácnost a neunavovala ho dlouhými politickými hovory.
Vybrala si nejprve chemii na Oxfordu a po jejím absolvování nějakou dobu pracovala jako výzkumný pracovník v laboratoři v Essexu. Už na studiích se angažovala v Oxfordské univerzitní konzervativní asociaci.
V Essexu pak vstoupila mladá dívka aktivně do politiky – stala se nejmladší kandidátkou ve volbách v roce 1950. Sice prohrála, ale upoutala pozornost médií.
Během jedné formální večeře pořádané v únoru 1949 Konzervativní stranou se potkala s Denisem Thatcherem. O deset let starší, úspěšný a bohatý obchodník ji podporoval v politické kariéře a financoval její další studium, tentokrát práv. Vzali se v prosinci 1951.
Pragmatická Margaret měla vše dokonale naplánované – začátkem roku 1953 složila advokátské zkoušky a o pár měsíců později, 15. srpna, porodila předčasně dvojčata Carola a Marka. Později kolovaly vtipy, že si to tak určitě naplánovala – dvě děti najednou, aby se nezdržovala.
Rodiče vztah s rozvedeným mužem neschvalovali a po svatbě jejich vztahy ochladly. Děti prý své prarodiče skoro neznaly.
Denis byl ale pro ni ideálním manželem, který neměl komplexy z úspěšné ženy a ve všem ji podporoval. Jejich vztah byl po celou dobu plný lásky a přátelství.
„S Denisem jsem nikdy nebyla sama. Je to úžasný člověk, úžasný manžel i kamarád.“
Byla nesmírně pracovitá a řídila se heslem svého otce „Nikdy neztrácet zbytečně ani minutu“. Úspěšně se prodírala britskou politikou, krok za krokem postupovala po žebříčku Konzervativní strany. V roce 1959 se stala členkou Dolní sněmovny, od roku 1970 vedla po čtyři roky ministerstvo školství a vědy.
Jako předsedkyně Konzervativní strany (od roku 1975) se v roce 1979 jako první žena v historii Velké Británie stala premiérkou a Downing Street 10 tak jejím domovem po tři volební období – na dlouhých 11 let.
Politickou kariérou trpěly děti, kterým se víc věnoval Denis. Carol to později okomentovala:
„Všechny mé vzpomínky z dětství na mou matku jsou jako na superženu. Vždycky všechno dělala naplno, nikdy se neuvolnila a neodpočívala, domácí práce pokaždé udělala co nejrychleji, aby se mohla vrátit k parlamentní korespondenci a přípravě projevů.“
Do své první politické kampaně tehdy šestileté děti zapojila, účastnily se televizního natáčení. Carol se stala novinářkou, nikdy se nevdala a nemá děti. S rodiči měla vždy dost komplikovaný vztah.
Vrásky jim přidělal i Mark, který podnikal se zbraněmi, pak se odstěhoval z Británie a v Jihoafrické republice dostal roku 2005 čtyřletý podmíněný trest za spolufinancování pokusu o převrat v Rovníkové Guiney.
Nebylo tajemstvím, že s královnou Alžbětou II. se zrovna „nemusely“. Alžběty se mj. dotkl Margaretin návrh, aby koordinovaly, co si vezmou na sebe. K tomu došlo poté, kdy se na jedné recepci setkaly v podobných šatech. Alžběta II. však Margaret respektovala a v roce 1992 ji povýšila do šlechtického stavu.
Začátkem nového tisíciletí začala mít Margaret zdravotní problémy a lékaři jí doporučili, aby se vzdala veřejného života. Když 26. června 2003 zemřel Denis na rakovinu slinivky, těžce to nesla. O rok později se navzdory doporučení lékařů zúčastnila pohřbu amerického prezidenta Ronalda Reagana.
Její zdraví se stále zhoršovalo a teprve později Carol přiznala to, co se už dávno šuškalo – že od roku 2005 se Margaret potýkala s Alzheimerovou chorobou. Dokonce zapomněla, že její milovaný Denis už nežije…
Zemřela 8. dubna 2013 v apartmá hotelu Ritz, kde poslední roky žila. Jak jí bylo vlastní, scénář pohřbu, který se konal 17. dubna, si dlouho dopředu naplánovala. Účastnila se ho i královna Alžběta II. s manželem. Podruhé za dobu své vlády šla na pohřeb některému z předsedů vlády, poprvé udělala výjimku, když umřel Churchill.
Tento svět navždy opustila tvrdohlavá žena, která byla první ženou a nejdéle sloužící premiérkou Velké Británie, zároveň nejvíce nenáviděnou i nejvíce glorifikovanou političkou druhé poloviny 20. století.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Z médií i sociálních sítí denně nasáváme inspiraci, jak se starat o pokožku. Kdy ale s péčí začít,…
Mít svůj záměr nebo vizi, kam chci směřovat svůj život. Ať již v pracovní nebo osobní rovině. Někdo…
Její osud je smutný. Zůstala ve stínu slavného manžela, přestože se významně podílela na jeho…
Lidé s tělesným postižením mají možnost zapojit se do pracovního procesu i do společnosti. Své o…
V dnešním rychle se měnícím světě už tradiční kariéra není jenom lineární. Pro Helenu, která přešla…
Autor proslulých dezertů a laskomin, který své zkušenosti získával mimo jiné i v luxusním…
Hélène Dutrieu toho stihla tolik, že by to vydalo na několik životů. Do historie se zapsala jako…
Fungující a efektivní komunikace je klíčovým pilířem pro úspěšné vzdělávání. To neplatí jen pro…