Margaret byla šestým dítětem Anne a Michaela Higginsových. Narodila se 14. září 1879 v americkém Corningu. Rodina měla irské kořeny a byla silně katolická, i když otec Michael se později pod vlivem své dcery stal ateistou. Pracoval jako kameník a měl problém početnou rodinu uživit. Navíc raději vysedával s přáteli u piva a řešil politiku místo toho, aby sháněl práci.
Margaret se od malička musela starat o mladší sourozence a pomáhat v domácnosti. Starší sestry pak podporovaly Margaret v její touze po vzdělání. Navštěvovala newyorskou internátní školu Claverack College a ve 21 letech začala pracovat jako zdravotní sestra v jedné místní nemocnici.
Když jí cestu zkřížil o šest let starší architekt William Sanger, který ji požádal o ruku, souhlasila. Vzali se roku 1902, usadili v newyorském Greenwich Village a postupně se jim narodily tři děti. Margaret se ale role ženy v domácnosti moc nezamlouvala. Její manžel se angažoval v politice a ona se k němu brzy přidala. Připojila se k ženskému výboru newyorských socialistů a znovu začala pracovat jako zdravotní sestra.
Mezi jejími pacientkami bylo mnoho chudých žen, které byly neustále těhotné a občas si „pomáhaly“ domácími potraty. To Margaret inspirovalo k hledání informací o možnostech bránění nechtěného početí. Zjistila, že veřejné knihovny nemají žádné publikace, kde by se ženy mohly o možnosti ochrany před nežádoucím otěhotněním dočíst.
Jako správná žena činu napsala a uveřejnila v socialistickém časopise New York Call dva zásadní články o sexuální výchově „Co by měla vědět každá matka“ a „Co by měla vědět každá dívka“. I z dnešního úhlu pohledu byly velice otevřené a mnoho čtenářů pobouřily, jiní je naopak ocenili.
Margaret se vrhla na osvětu žen. Byla první osobou, která začala používat termín antikoncepce (anglicky contraception). V měsíčníku Tho Woman Rebel (Žena Rebel), který začala vydávat, nabádala ženy, aby převzaly kontrolu nad svým tělem a bránily se nechtěnému těhotenství. Narazila však na tehdy platný zákon o zákazu obchodu s „obscénními a nemorálními materiály“, na základě kterého čelila trestnímu stíhání. V roce 1915 se dokonce na čas skrývala v Evropě.
V roce 1916 otevřela v Brooklynu Kliniku pro plánováné rodičovství a kontrolu početí. Šlo o první instituci tohoto druhu v USA. Devět dní po otevření byla zatčena a odsouzena na 30 dní nucených prací.
Na tehdejší dobu Margaret i „nemorálně“ žila. S manželem žili od roku 1913 odděleně a ona měla postupně několik milenců – patřil mezi ně například H. G. Wells nebo anglický lékař Havelock Ellis, a to ještě před formálním rozvodem v roce 1921. O rok později se provdala za ropného magnáta Jamese Noaha Slee, s nímž žila až do jeho smrti v roce 1943.
V roce 1921 založila Americkou ligu pro kontrolu porodnosti a postupně získávala další příznivce, teď už nejen z řad chudších vrstev, ale i ze střední třídy. A významným sponzorem jejích aktivit se stal sám John Rockefeller Jr.
Margaret jezdila po Státech a přednášela – v kostelech, divadlech, ženských klubech. Zároveň neúnavně lobbovala za prosazení zákonů týkajících se antikoncepce.
Bohužel ji tehdy uchvátila i eugenika: věda, která seczabývala zušlechťováním lidského genofondu. Tedy teorie, o kterou se mj. opírala i Hitlerova propaganda. Na přednášce pro Ku Klux Klan v New Jersey se kromě antikoncepce zabývala i nadřazeností bílé rasy.
Dostala se tak do pasti vlastních názorů. Na jedné straně ji napadali konzervativci – odpůrci antikoncepce, na druhé proti ní vystupovali antifašisté a demokraté, kteří souhlasili s plánovaným rodičovstvím, ale odsuzovali její rasistické teorie.
Její vnuk Alexander Sanger, předseda Mezinárodní federace plánovaného rodičovství ji později hájil:
„Věřila, že právě ženy jsou těmi přirozenými vyznavačkami eugemismu a že chtějí, aby jejich děti byly zdravé a nevyrůstaly v chudobě. Antikoncepce, která by mohla omezit počet dětí a zlepšit jejich kvalitu života, byl podle ní všelék.“
Také odpůrci potratů často zneužívali její výroky. Ona sama potraty odsuzovala, protože byla přesvědčená, že antikoncepce je nadobro vymaže.
S druhým manželem se odstěhovala do Tusconu v Arizoně a omezila své aktivity. Stále prosazovala dostupnou a bezpečnou antikoncepci pro ženy a stála u zrodu Mezinárodní federace plánovaného rodičovství. Podporovala výzkum, který by vedl k vývoji „magické“ pilulky – tedy hormonální antikoncepce.
Na sklonku života se dožila uvedení antikoncepční pilulky Anovlar na evropský trh (1961) a pár měsíců před svou smrtí se dočkala i legalizace antikoncepce ve Spojených státech. Zemřela na srdeční selhání 6. září 1965 v pečovatelském domě v Tusconu.
Zdroje: biografia.com, Wikipedie
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Longevity. Asi už jste to slovo zahlédli na sociálních sítích nebo v médiích. Jde o vědní…
Když se před desítkami let narodilo první dítě ze zkumavky, považovala to veřejnost za medicínský…
„Mým cílem je nabídnout zákazníkům kosmetiku, která je nejen účinná, ale zároveň respektuje…
Kroky mnoha lidí, kteří vycházejí ze dveří pavilonů Nemocnice Slaný, vedou do lékárny v areálu, aby…
Její život byl plný rozporů. Na jedné straně západní univerzitní vzdělání, na druhé síla východních…
Spisovatel Jiří Maršálek patří k mladé generaci nadějných autorů. O svém literárním talentu…
Legenda české divadelní scény Taťjana Medvecká má kumšt v genech. Už její prababička totiž tíhla k…
Po léta žije poblíž anglickém Oxfordu, kde založila literární agenturu. U nás je spisovatelka Hana…