Čas jen pro mě

Otec spáchal sebevraždu

Svého otce a následníka rakousko-uherského trůnu malá Erzsi ztratila, když jí bylo necelých šest let, s matkou měla celoživotně napjaté vztahy. Erzsi, oficiálně Alžběta Marie,  se narodila 2. září 1883 jako jediná dcera habsburského korunního prince Rudolfa a jeho ženy Štěpánky, dcery belgického krále Leopolda II.

Ačkoli Rudolf byl nejprve z narození dcery zklamaný, protože si přál syna, chytrá a bystrá dívenka si ho omotala kolem prstu. Navíc bylo jasné, že další potomci už nebudou, protože po narození dcery Rudolf nakazil manželku kapavkou a ta zůstala neplodná.

Když psychicky labilní korunní princ spáchal sebevraždu se svou milenkou Mary Vetserovou, holčičce se radikálně změnil život.

Následník Rudolf: Spáchal sebevraždu s „double“ milenkou

Rozmazlená vnučka císaře Františka Josefa I.

Po roce se její matka znovu provdala, Erzsi zůstala u dědečka Františka Josefa II. a s matkou téměř ztratila kontakt. Později celou tragédii dávala za vinu své matce, zato na otce vzpomínala v dobrém.

Stařičký císař František Josef II. měl malou Erzsi rád a dost ji rozmazloval. Údajně přemýšlel, že by se pokusil pro ni prosadit nástupnictví na trůn. Ovšem svéhlavá dívka ho postavila před hotovou věc, když mu oznámila, že se provdá za pro budoucí císařovnu společensky nevhodného důstojníka Otu Windisch-Grätze. Po svatbě v roce 1902 se tedy musela vzdát případných nároků na trůn. Císař poté Otu povýšil do knížecího stavu.

„Erotoman“ Franz Josef

Manžel ji brzy omrzel

Manželé měli čtyři děti, tři syny Františka, Arnošta, Rudolfa a dceru Štěpánku. Ani ty však nezachránily jejich pomalu upadající vztah.

Erzsi se nudila a vyhledávala milence a aféry nijak netajila. Rozvod se vlekl, protože Oto dělal potíže. Nad chytrou Erzsi však nemohl zvítězit. Rozvod byl ovšem dokončen až v roce 1948 – Erzsi ale už od roku 1921 žila s učitelem a sociálně-demokratickým politikem Leopoldem Petznekem. Ten byl v době jejich seznámení také ženatý.

Žofie Chotková a František Ferdinand d´Este: Příběh lásky

Rudá Erzsi

Pod jeho vlivem v roce 1925 vstoupila dcera korunního prince a vnučka rakousko-uherského císaře do Sociálně demokratické strany Rakouska. Už předtím si však získala srdce obyvatel městečka Schönau, kde žila s dětmi. Po první světové válce podporovala místní drobnými peněžními dary a potravinami.

Erzsi nebyla žádnou pasivní členkou strany, například na 1. máje 1925 lidem rozdávala rudé karafiáty.

Ve 30. letech proti ní vystupovali národní socialisté a fašisté, pak uvěznili Leopolda Petzeka, který později skončil v koncentračním táboře Dachau. V roce 1945 se vrátil jako nemocný muž. Vilu v Hütteldorfu, kde partneři žili, nejdřív vykradli a zpustošili Rusové, po nich Francouzi a vila byla vyvlastněna.

Napoleon a Joséphine: Bouřlivý milostný příběh

Životní lásku si vzala až na sklonku života

Muže svého života si Erzsi vzala až 4. května 1948, kdy bylo konečně definitivně uzavřeno její manželství s Windisch-Grätzem. Leopold byl v té době předsedou rakouského Nejvyššího kontrolního úřadu. Dva staří a nemocní lidé se pokoušeli získat zpátky vilu v Hütteldorfu. To se podařilo až v roce 1955, kdy byla úplně zchátralá a čekala ji rekonstrukce. Leopold si ji moc neužil, protože rok poté zemřel.

Ačkoli „rudá arcivévodkyně“ byla členkou sociální demokracie, neustále zdůrazňovala svůj císařský původ a k služebnictvu se chovala panovačně.

Erzsi přežila Leopolda o sedm let, zemřela 16. března 1963. Údajně byla osamocená a její vlastí děti ji nenavštěvovaly. Čas od času se ukázal pouze Leopoldův syn Oto. Společnost jí většinou dělali jen psi.

Tak neslavně skončila dědička rakousko-uherského trůnu.

Zdroje informací: Sigrid-Marisa Grössingová: O trůn a lásku. Moc dějin a wikipedia.org