Stejně jako mnoho jiných královských rodů se i členové ptolemaiovské dynastie často ženili v rámci rodiny, aby si zachovali čistotu svého rodu. Více než tucet Kleopatřiných předků uzavíralo sňatky s bratranci nebo sourozenci a je pravděpodobné, že její vlastní rodiče byli bratr a sestra.
V souladu s tímto zvykem se Kleopatra nakonec postupně provdala za oba své dospívající bratry, z nichž každý v různých obdobích její vlády byl spoluvládcem.
Římská propaganda vykreslovala Kleopatru jako zhýralou svůdnici, která využívala svůj sex-appeal jako politickou zbraň. Je ale pravděpodobné, že proslula spíše svým intelektem než vzhledem.
Hovořila až tuctem jazyků, byla vzdělaná v matematice, filozofii, řečnictví a astronomii a egyptské prameny ji později popisovaly jako vládkyni, která „povyšovala řady učenců a těšila se z jejich společnosti“.
Mince s jejím portrétem ji zobrazují s mužnými rysy a velkým orlím nosem, ačkoli někteří historici tvrdí, že to neodpovídalo skutečnosti, jen chtěla zdůraznit svou sílu.
Uchvácení mocí a vražedné intriky patřily k ptolemaiovské tradici stejně jako rodinné sňatky a Kleopatra a její sourozenci se v tom nijak nelišili.
Její první sourozenec-manžel Ptolemaios XIII. ji vyhnal z Egypta poté, co se pokusila zmocnit se trůnu jako jediná, a později se oba střetli v občanské válce. Kleopatra znovu získala převahu spojením s Juliem Caesarem a Ptolemaios se po porážce v bitvě utopil v řece Nil.
Po válce se Kleopatra znovu provdala za svého mladšího bratra Ptolemaia XIV., ale předpokládá se, že ho nechala zavraždit ve snaze učinit svého syna spoluvládcem. V roce 41 př. n. l. také zosnovala popravu své sestry Arsinoe, kterou považovala za konkurentku v boji o trůn.
Známý příklad jejího smyslu pro dramatičnost se odehrál v roce 48 př. n. l., kdy Julius Caesar přijel do Alexandrie během jejího sporu s bratrem Ptolemaiem XIII. Nechala se zabalit do koberce a propašovat do osobních komnat římského vojevůdce. Caesar byl pohledem na mladou královnu v královském oděvu oslněn a brzy se z nich stali spojenci a milenci.
Podobné divadlo později použila Kleopatra při setkání s Markem Antoniem v roce 41 př. n. l. Když byla předvolána na schůzku s římským triumvirem do Tarsu, přijela prý na zlaté bárce ozdobené purpurovými plachtami a se stříbrnými vesly.
Nalíčená jako bohyně Afrodita seděla pod pozlaceným baldachýnem. Antonius, který se považoval za ztělesnění řeckého boha Dionýsa, byl okamžitě okouzlen.
Kleopatra přicestovala za Caesarem do Říma v roku 46 př. n. l. a její přítomnost vyvolala značný rozruch. Caesar se netajil tím, že je jeho milenkou – vždyť do města přišla s jejich společným synem Caesarionem. Poté, co byl Caesar v roce 44 př. n. l. v římském senátu ubodán k smrti, Kleopatra byla nucena uprchnout z Říma.
Zajímavé je, že se výrazně zapsala do životního stylu místních žen. Její exotický účes a perlové šperky se staly módním trendem a „Kleopatřinu image“ si osvojilo tolik římských žen, že jejich sochy byly často mylně považovány za Kleopatru samotnou.
Legendární milostný vztah s římským vojevůdcem Markem Antoniem Kleopatra navázala v roce 41 př. n. l. Svazek to byl trošku pragmatický. Kleopatra potřebovala Antonia, aby chránil její korunu a udržel nezávislost Egypta, zatímco Antonius potřeboval přístup k egyptskému bohatství a zdrojům. Rozhodně oba rádi pobývali ve společnosti toho druhého.
Podle starověkých pramenů strávili zimu v letech 41–40 př. n. l. v Egyptě rozmařilým životem a dokonce si vytvořili vlastní „pijáckou“ společnost. Tato skupina se účastnila nočních večírků, kde víno teklo proudem. Jednou z Antoniových a Kleopatřiných oblíbených činností údajně bylo potulování se ulicemi Alexandrie v přestrojení, kdy si tropili žertíkůy z místních obyvatel.
Kleopatra se za Marka Antonia nakonec provdala a měla s ním tři děti. Jejich vztah vyvolal v Římě obrovský skandál. Antoniův rival Oktavián ho vykreslil jako zrádce, který je pod vlivem intrikánské svůdkyně, a roku 32 př. n. l. vyhlásil římský senát Kleopatře válku.
Konflikt vyvrcholil následujícího roku ve slavné námořní bitvě u Akcia. Kleopatra osobně vedla několik desítek egyptských válečných lodí do boje po boku Antoniovy flotily, ale ty se Octavianovu loďstvu nemohly rovnat. Antoniova flotila bohužel utrpěla brzy porážku a Kleopatra s Antoniem byli nuceni uprchnout do Egypta.
Kleopatra a Antonius si vzali život v roce 30 př. n. l. poté, co je Octavianovi vojáci pronásledovali do Alexandrie. Zatímco Antonius se údajně smrtelně bodl do břicha, Kleopatřin způsob sebevraždy stále vyvoválá otazníky.
Podle legendy se nechala uštknout kobrou. Už starověký kronikář Plútarchos připouští, že „nikdo neví, jak to bylo doopravdy“. Kleopatra podle něj ukrývala smrtelný jed v jednom ze svých hřebenů. Mnozí badatelé jsou převědčeni, že použila špendlík namočený v silném jedu.
Zdroj informací: history.com
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Více než 7 milionů jejích fanoušků na Instagramu obdivovalo na přelomu roku fotografii jordánské…
Díky sňatku s Charlesem v roce 1981 byla princezna Diana vnímána jako skutečná pohádková hrdinka.…
S vlivnou, mocnou a poživačnou římskou císařovnou 1. stolení našeho letopočtu spojovala Kateřinu…
Krásná a nejen obyvateli britských ostrovů obdivovaná Kate, manželka prince Williama, důstojně…
V den, kdy zemřela princezna Diana, se Camilla Parker-Bowles stala nejvíce nenáviděnou ženou ve…
Britská královská rodina ji slušně řečeno „nemusela“. Wallis Simpsonová natolik okouzlila…
Na první pohled příběh jako z pohádky o tisíci a jedné noci ve skutečnosti asi tak pohádkový nebyl.…
Už dvě desítky let tvoří britský korunní princ William pár s Catherine, dříve Kate Middletonovou,…
Komentáře