Střeva jsou „druhý mozek“
Střevní rovnováha jako základ vitality, silné imunity i psychické pohody
Věděli jste, že váš „druhý mozek“ sídlí v břiše? Právě tak se dnes mluví o střevech – orgánu, který má překvapivě rozsáhlý vliv na zdraví celého těla.
Kromě trávení ovlivňují imunitní reakce, náladu, kvalitu spánku i hladinu energie. Klíčovou roli v tom hraje střevní mikrobiom, neviditelné společenství přibližně 100 bilionů mikroorganismů.
Když jsou střeva v rovnováze, cítíme se dobře a plní elánu, pokud však dojde k narušení, problémy na sebe nenechají dlouho čekat. Dobrou zprávou je, že i oslabenému střevnímu prostředí lze pomoci, stačí jen vědět jak!
Co by vás ještě mohlo zajímat
Střeva jsou branou k fyzickému i psychickému zdraví
Ekosystém s vlastním nervovým systémem
Střeva představují zásadní část trávicího systému, kde kromě trávení potravy dochází k celé řadě dalších důležitých procesů, jež jsou pro naši kondici a vitalitu naprosto zásadní.
Chrání organismus před průnikem škodlivých patogenů, podílí se na vodní a elektrolytové rovnováze, zajišťují vstřebávání živin do krevního oběhu a hrají klíčovou roli v imunitním systému. Tyto mechanismy z velké části zajišťuje tzv. střevní mikrobiom – komplexní společenství přibližně 100 bilionů mikroorganismů, jako jsou bakterie, kvasinky, houby, viry či prvoci, které trvale osidlují střevní prostředí.
Ovlivňují psychickou pohodu
V těle může tento ekosystém vážit až 2 kg. Ještě pozoruhodnější je jeho genetická výbava, která je v porovnání s lidským genomem zhruba 150krát rozsáhlejší.
Kromě již zmiňovaných funkcí se mikrobiom podílí také na produkci některých hormonů a neurotransmiterů. Jde například o serotonin, známý jako hormon štěstí, jenž ovlivňuje náladu, spánek a psychickou pohodu. Střeva tedy představují klíčový prvek také v rámci našeho duševního zdraví.
Co by vás ještě mohlo zajímat
60 procent Čechů nad 50 let přiznává problémy se zažíváním
Střeva by měla pracovat správně
„Druhý mozek lidského těla“ – i tak je možné střeva pojmenovat. Důvod je velmi jednoduchý.
Střevní prostředí je protkané přibližně 500 miliony neuronů, které nejenže prostřednictvím tzv. bloudivého nervu (nervus vagus) přímo komunikují s mozkem, toto propojení se obecně nazývá osa mozek-střevo, zároveň jde o samostatný systém (enteropatický nervový systém), který dokáže fungovat nezávisle na mozku a jeho přímých pokynech.
Přestože je pro naše zdraví klíčové, aby střeva pracovala správně a mikrobiom byl v rovnováze, realita tomu často neodpovídá. Různé faktory totiž mohou střevní prostředí narušit a vést ke vzniku celé řady potíží – od zažívacích problémů až po vážnější chronické poruchy.
Co je důvodem špatného trávení i nadměrné únavy?
Střevní prostředí je možné narušit velmi jednoduše, často i vlastní vinou. Příčinou je především nezdravý životní styl.
Až už jde o nevyvážený jídelníček zaměřený na polotovary a cukry, vysoce zpracované potraviny a jídla postrádající vlákninu, nedostatečný pitný režim, nadměrné pití alkoholu, kouření nebo třeba příliš časté užívání léků v podobě analgetik nebo antibiotik, jež plošně hubí vše, co se ve střevech nachází, střeva trpí a ztrácí potřebnou rovnováhu.
Svou roli navíc hraje také nedostatek spánku a zvýšená hladina stresu.
Syndrom dráždivého tračníku
Mezi častá onemocnění pramenící z nadmíry stresu, špatné regenerace a nevhodně zvolené stravy patří například syndrom dráždivého tračníku, zkráceně IBS, jenž postihuje především aktivní a zaneprázdněné ženy.
Problémy se však nemusí nutně týkat pouze trávení. Příznaky narušeného střevního prostředí se projevují i v podobě podrážděné pokožky, nadměrné únavy, zhoršeného psychického stavu či nedostatečné spánkové hygieny.
Za tyto návyky vám střeva poděkují!
Není divu, že základním pilířem zdravého střevního prostředí je vyvážená a pestrá strava.
Jídelníček by měl vždy obsahovat dostatek vlákniny, která představuje potravu pro prospěšné bakterie, a fermentovaných potravin jako zdroj dalších druhů důležitých mikroorganismů.
Mezi přínosné mikronutrienty, jež střeva především ocení, patří například selen, zinek, hořčík, omega-3 mastné kyseliny, ale i vitaminy A, B a D. Klíčový je také dostatečný pitný režim.
Náš tip
Pro lidi trpící zmiňovaným IBS na trhu existují řešení, která vám od nepříjemných příznaků syndromu mohou alespoň částečně pomoct. Jedním z nich je zdravotnický prostředek PROIBS, který povrch střev pokrývá gelovým filmem, čímž efektivně přispívá k lepší funkci jeho ochranné bariéry.
Zdroje informací: bowelresearchuk.org a my.clevelandclinic.org
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
7 jarních nástrah pro oči
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 16. 4. 2026 0:05Prodlužující se dny, první teplé paprsky a probouzející se příroda – to vše nás táhne ven. Ať už…
Přijímáme moc soli, nejčastěji z potravin, které nechutnají slaně
Autor: Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz, Datum: 13. 4. 2026 8:00Většina soli se do jídelníčku dostává skrytě, v potravinách, které ani nechutnají slaně. Lidé dnes…
Po padesátce své plíce hýčkejte
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 2. 4. 2026 8:00Padesátka je věkem, kdy si začínáme více uvědomovat hodnotu vlastního zdraví a vitality. Zatímco…
Víte, že odpolední káva může prohloubit únavu?
Autor: redakce ve spolupráci s PharmDr. Kamilou Horníčkovou, Lékárna.cz, Datum: 31. 3. 2026 8:00Změna času na letní každoročně zhoršuje únavu a řada lidí ji řeší způsobem, který ji ještě…
Klíšťata už útočí!
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 26. 3. 2026 10:00Kvůli mírným zimám a oteplování klimatu se klíšťata probouzejí už při teplotách nad 5–7 °C. To v…
Znáte „telefonní číslo“ zdravého srdce?
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 19. 3. 2026 15:07Kardiovaskulární onemocnění zůstávají hlavní příčinou úmrtí v Česku. Přestože se daří snižovat…
Co stojí za křečemi v břiše a kdy zpozornět?
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 18. 3. 2026 11:34Bolest břicha patří mezi nejčastější zdravotní potíže, se kterými se člověk během života setká.…
Jak vrátit tváři svěžest a zbavit ji únavy?
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 13. 3. 2026 8:00Na dotazy čtenářů odpovídá doc. Martin Molitor, plastický chirurg ze sítě Multi-klinika v Praze.

