S postupujícím věkem se složení mikrobioty mění – dochází k poklesu její rozmanitosti, což může mít negativní dopad na zdraví střev.
K narušení rovnováhy mikrobioty mohou přispívat různé faktory, které s věkem souvisí, jako například zvýšená konzumace léčiv (zejména pokud jde o antibiotika), změny stravovacích návyků (monotónnější strava, více průmyslově zpracovaných potravin, méně vlákniny), pokles fyzické aktivity a podobně.
Roli hraje také střevní peristaltika, která se ve stáří přirozeně zpomaluje. U starších lidí pak může dysbióza vést ke vzniku zánětlivých procesů a nástupu onemocnění typických pro vyšší věk.
Negativní změny v zažívání dle aktuálního průzkumu STADA registruje 60 % lidí starších 50 let. Až 20 % žen a 12 % mužů nad 50 let dokonce uvádí, že jejich obtíže jsou velmi časté.
U téměř poloviny dotazovaných mají tyto změny přímý negativní vliv na kvalitu života – třetina vnímá omezení při určitých aktivitách nebo činnostech a 13 % se cítí limitováno ve svém každodenním fungování.
Téměř polovina z nich (48 %) se snaží zvýšit svůj denní příjem tekutin, 39 % se vyhýbá určitým druhům potravin či jejich kombinaci, téměř třetina se více hýbe a 26 % volí nižší porce jídla. Někteří užívají volně dostupné léky nebo doplňky stravy (23 %), následují rady lékaře (7 %) nebo drží diety (2 %). 16 % dotazovaných svůj stav nijak neřeší a přijímá ho s věkem tak, jak je.
Při zpomalení zažívání lidé často volí také projímadla, která mohou poskytnout úlevu v případě akutních obtíží. Jejich užívání se však nedoporučuje, protože může vést ke snížení diverzity střevní mikrobioty.
Základ fungující mikrobioty představuje primárně zdravý životní styl. Podstatná je pravidelná fyzická aktivita, která udržuje tělo ve formě a pomáhá rozpohybovat činnost střev a podpořit tak správné trávení.
Pozitivní vliv má také pobyt venku na čerstvém vzduchu, minimalizace stresu a kvalitní spánkový režim. Ten umožní organismu, potažmo trávicímu systému si odpočinout, aby nedocházelo k jeho přetížení a oslabení.
Stěžejním faktorem je pak pestrá a vyvážená strava, která by měla obsahovat potraviny bohaté na vlákninu jako je zelenina, ovoce, luštěniny a obiloviny. Vhodné jsou též fermentované potraviny obsahující tělu prospěšné mikroorganismy, např. kysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, tempeh a zdravější zdroje tuků.
Nevhodná je naopak přílišná konzumace průmyslově zpracovaných potravin. Ty postrádají potřebné živiny, a naopak obsahují aditiva včetně nezdravého tuku a přemíry cukru, které tělu neprospívají. Ideální pro střeva není ani příliš častá konzumace bílého pečiva.
Vhodnou součástí péče o střevní mikrobiotu, je doplňování probiotik a prebiotik formou doplňků stravy, například značky Biopron.
Probiotické doplňky stravy se doporučují při užívání antibiotik, která mimo jiné snižují rozmanitost přátelských bakterií ve střevech.
Aktuálně to však dle průzkumu STADA dělá pouze 47 % lidí. Dále se probiotika doporučuje užívat v období zvýšené nemocnosti (typicky podzim, zima) či při cestování, kdy je organismus vystavován řadě změn.
Zdroje informací: Výzkumy agentury STEMMARK z března 2023 a března 2024.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Podzim je nejen časem slábnoucí intenzity slunečních paprsků a zlátnoucího listí, ale také dobou,…
Keltové věřili, že v noci 31. října se hranice mezi světem živých a světem lidí stírá, a proto…
Na otázky čtenářů odpovídá Hana Haráková, zakladatelka a předsedkyně správní rady Nadačního fondu…
Drobná blondýnka Ursula von Layenová, předsedkyně Evropské komise, nosí velikost 34, maso jí…
Barvy mají magickou moc ovlivnit naši náladu a sebevědomí. Dokážou o nás také mnohé napovědět. Bílá…
Zákazníci McDonald’s mohou i letos vykouzlit úsměv na tvářích členů rodin s vážně nemocnými dětmi.…
Houbařská sezona je v plném proudu, a patříte-li k těm, které dráždí každá fotka s košíkem plným…
Tak jako o každé technologické novince, i kolem online podpisů koluje ve společnosti řada mýtů.…