Čas jen pro mě

Antibiotická rezistence je nebezpečná

Antibiotická rezistence může být za pár let nejčastější příčinou smrti. Podle odborníků by mohlo v roce 2050 umírat zhruba 10 milionů jedinců po celém světě právě na následky rezistence bakterií. U nás tento negativní jev ročně zabije více lidí než autonehody.

„Rezistence znamená odolnost bakterií vůči léčivým účinkům antibiotik. Vzniká kvůli nadměrnému užívání antibiotik, zejména vybraných širokospektrálních skupin. Následkem toho si na ně bakterie zvyknou. Léky na ně přestanou účinkovat a ony se dál budou množit také v jejich přítomnosti. V praxi to znamená, že i když budete antibiotika užívat, váš zdravotní stav se nezlepší,“ stručně objasňuje princip antibiotické rezistence doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz, který byl zahájen v listopadu 2021.

Antibiotika v létě? Raději ne!

Nefungování antibiotik

Jak ukazují statistiky z jiných zemí, kde proběhla podobná kampaň, vzdělávání veřejnosti je pro zodpovědné nakládání s antibiotiky zásadní. V České republice to potvrdil průzkum agentur Engage Hill a Remmark. Probíhal v rámci projektu a sloužil jako zpětná vazba poskytující informace o efektivitě kampaně. Byl realizován ve 2 etapách: první se uskutečnila ještě před spuštěním projektu (07/2021) a druhá v samotném závěru kampaně (04/2023).

V posledních 12 měsících se 58 % veřejnosti setkalo s informací o tom, že se antibiotika nemají užívat zbytečně, např. na nachlazení. Je to o 23 % více než v roce 2021, což je úžasný výsledek. Se samotným termínem antibiotická rezistence se setkalo 61,5 % respondentů. I to je oproti 43 % z roku 2021 zásadní skok. 

6 mýtů o antibiotikách

Nelichotivá data Češi vs. antibiotika 

Jaké by Češi měli povědomí o antibioticích a jak by s nimi zacházeli, kdyby u nás neprobíhal osvětový projekt Antibiotickarezistence.cz?

„Před realizací kampaně jsme byli nemile překvapeni, když jsme se z průzkumu dozvěděli, že téměř 40 % respondentů žádá aktivně lékaře o antibiotika i přesto, že jejich onemocnění může mít například virový původ, kdy tyto léky nepomáhají. Celých 37 % si mylně myslelo, že léčba pomocí antibiotik zkrátí třeba léčbu nachlazení. Také nás zarazilo, že třetina dotazovaných měla v lékárničce antibiotika pro cpřípad nouze, což je samozřejmě chyba, protože o indikaci antibiotik by měl rozhodovat jedině lékař na základě vyšetření,“ vysvětluje Filip Brodan z agentury Engage Hill.

Alexander Fleming (†73): Pan „Penicilin“

Zásadní dopady působení kampaně podle průzkumu z jara r. 2023

• Jen 5,6 % respondentů uvedlo, že antibiotika působí proti nachlazení. Oproti r. 2021 jde o pokles o 5%.
• 30,6 % lidí zmínilo, že léčba antibiotiky zkrátí dobu léčby nachlazení - o 6 % méně než v r. 2021. Nejvýraznější nárůst znalostí je u skupiny mužů ve věku 16-24 let (12 %) a mužů 35 let a více (8-10 %).
• 74,9 % populace nyní ví, že příčinou antibiotické rezistence je nesprávné užívání antibiotik - o 9 % více než v roce 2021.
• 29,3 % spotřebitelů uvádí, že má v lékárničce přípravek obsahující antibiotika pro případ urgentní potřeby - o 4 % méně oproti 2021.
• Svého lékaře o předepsání antibiotik žádalo 34,4 % spotřebitelů - o 5 % méně než v r. 2021.

„Mám opravdu radost z tak výrazného pokroku v informovanosti lidí o nebezpečí antibiotické rezistence i z toho, že si stále více z nich uvědomuje, jak důležitý je zodpovědný přístup každého z nás k antibiotikům, lékům zachraňujícím životy. Všem, kteří se zajímají o takto závažná témata a jsou ochotni naslouchat faktům, i jako lékařka velice děkuji za jejich přístup,“ uvedla ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková.

Antibiotika mohou být hrozbou

Češi důvěřují lékařům

Aktuální výzkum ukázal, že 96 % respondentů projevuje důvěru ve svého lékaře stejně tak jako v průzkumu realizovaném v roce 2021. Zajímavým zjištěním je, že 25 % pacientů si před samotnou návštěvou lékaře stanovuje chybnou diagnózu, z nich se 20 % domnívá, že je třeba nasadit antibiotika.

Pacienti mají tendenci stanovit si sami diagnózu, což ovšem bez některých vyšetření není možné. To by nezvládl ani lékař. Data z výzkumu prozrazují, že je poměrně velký prostor pro to, aby lékař správnou argumentací změnil názor pacienta. Naštěstí celých 96 % naší populace svému lékaři důvěřuje.

Projekt pomáhá také lékařům

Protože u nás funguje poměrně kvalitní antibiotická politika a antibiotika jsou vázána na předpis od lékaře, projekt se zaměřil také na samotné lékaře. Existují případy, kdy si lékař není zcela jistý, zda antibiotika indikovat, či nikoliv.

Správná a účelná preskripce antibiotik je jednou z největších dovedností lékaře. Vzdělávání lékařů v řádném způsobu podávání antibiotik je nezbytnou součástí jejich kontinuálního vzdělávání. 

Zdroje informací: Prevence antibiotické rezistence,  Státní zdravotní ústav, Engage Hill, eeagrants.cz