Čas jen pro mě

Antibiotická rezistence

„I u nás se již setkáváme s bakteriemi, které jsou natolik odolné, že léčba infekcí, které vyvolávají, je obtížná či dokonce zcela nemožná. Hlavními patogeny v rámci ČR jsou Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa,“ říká doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

V celosvětovém měřítku statistiky prokazují, že v roce 2019 bylo zodpovědných za 929 000 úmrtí (z 1,27 milionu) způsobených antibiotickou rezistencí 6 nejvýznamnějších patogenů: Escherichia coli, Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Streptococcus pneumoniae, Acinetobacter baumannii, Pseudomonas aeruginosa.

6 mýtů o antibiotikách

Zátěž se neustále zvyšuje

Největší dopad na zdraví má rezistence vůči antibiotikům, která se používají jako léčba poslední záchrany bakteriálních infekcí. Jde o tzv. záložní antibiotika, mezi něž patří např. karbapenemy.

„V případě bakterií Klebsiella pneumoniae a Acinetobacter spp., které jsou rezistentní vůči karbapenemům a jsou častou příčinou infekcí spojených se zdravotní péčí, vzrostl v letech 2016 až 2020 počet jimi zapříčiněných úmrtí přibližně o 50 %,“ upozorňuje MUDr. Žemličková.

Ukazuje se, že více než 70 % zdravotních dopadů infekcí rezistentních bakterií přímo souvisí s infekcemi spojenými se zdravotní péčí. Tyto infekce vyskytující se v nemocnicích (např. zápal plic, infekce v místě chirurgického výkonu a infekce krevního řečiště) jsou obvykle závažnější a mají významnější následky než infekce spojené se zdravotní péčí v zařízeních dlouhodobé péče (např. infekce dýchacích cest kromě zápalu plic, infekce močových cest a infekce kůže nebo měkkých tkání).

„Je alarmující, že více než polovina určitých infekcí spojených se zdravotní péčí se považuje za infekce, kterým lze předcházet,“ doplňuje MUDr. Helena Žemličková.

Je možné odlišit virovou infekci od bakteriální, a kdy je možné předepsat antibiotika?

Zásadní je prevence

Aby se tato nepříznivá statistika vylepšila, samozřejmostí je důsledná hygiena pracovníků i prostředí péče o pacienty a používání ochranných prostředků. Dále je třeba monitorovat výskyt rezistentních kmenů v jednotlivých zdravotnických zařízeních. To ovšem nestačí. Nutné je dohlížet na vhodnost preskripce antibiotik.

Ačkoliv antibiotika pomáhají bojovat s infekcí, jejich nadměrné užívání vede k tomu, že si na ně bakterie vytvoří odolnost. Proto je snahou lékařů indikovat je pouze v případech, kdy je to opravdu vhodné. Jedním z nástrojů správného používání antibiotik je také dokumentace – uvedení důvodu pro jejich použití a také sledování nutnosti jejich dalšího podávání.

Zánět dutin není obyčejná rýma

Antibiotika jsou poklad, který zatím nic nedokáže nahradit

Přestože jsou u nás antibiotika k dostání na předpis od lékaře, může každý z nás svým chováním zčásti ovlivnit, zda budou antibiotika dál ztrácet sílu, nebo se tvorba rezistentních kmenů zpomalí. Aby se důsledky antibiotické rezistence nestaly větším zabijákem než rakovina, je třeba dodržovat pár jednoduchých zásad.

„Užívejte antibiotika pouze tehdy, pokud vám je předepíše lékař. Dodržujte jeho doporučené dávkování. Nepřestávejte užívat lék, když se začnete cítit lépe. Je třeba taky myslet na to, že antibiotika nejsou účinná proti běžnému nachlazení, chřipce nebo covidu-19. Naprostá většina akutních respiračních infekcí je způsobena viry. Antibiotika jejich trvání rozhodně nezkrátí,“ doplňuje doc. MUDr. Helena Žemličková.