Největší dopad na zdraví má rezistence vůči antibiotikům, která se používají jako léčba poslední záchrany bakteriálních infekcí. Jde o tzv. záložní antibiotika, mezi něž patří např. karbapenemy.
„V případě bakterií Klebsiella pneumoniae a Acinetobacter spp., které jsou rezistentní vůči karbapenemům a jsou častou příčinou infekcí spojených se zdravotní péčí, vzrostl v letech 2016 až 2020 počet jimi zapříčiněných úmrtí přibližně o 50 %,“ upozorňuje MUDr. Žemličková.
Ukazuje se, že více než 70 % zdravotních dopadů infekcí rezistentních bakterií přímo souvisí s infekcemi spojenými se zdravotní péčí. Tyto infekce vyskytující se v nemocnicích (např. zápal plic, infekce v místě chirurgického výkonu a infekce krevního řečiště) jsou obvykle závažnější a mají významnější následky než infekce spojené se zdravotní péčí v zařízeních dlouhodobé péče (např. infekce dýchacích cest kromě zápalu plic, infekce močových cest a infekce kůže nebo měkkých tkání).
„Je alarmující, že více než polovina určitých infekcí spojených se zdravotní péčí se považuje za infekce, kterým lze předcházet,“ doplňuje MUDr. Helena Žemličková.
Aby se tato nepříznivá statistika vylepšila, samozřejmostí je důsledná hygiena pracovníků i prostředí péče o pacienty a používání ochranných prostředků. Dále je třeba monitorovat výskyt rezistentních kmenů v jednotlivých zdravotnických zařízeních. To ovšem nestačí. Nutné je dohlížet na vhodnost preskripce antibiotik.
Ačkoliv antibiotika pomáhají bojovat s infekcí, jejich nadměrné užívání vede k tomu, že si na ně bakterie vytvoří odolnost. Proto je snahou lékařů indikovat je pouze v případech, kdy je to opravdu vhodné. Jedním z nástrojů správného používání antibiotik je také dokumentace – uvedení důvodu pro jejich použití a také sledování nutnosti jejich dalšího podávání.
Přestože jsou u nás antibiotika k dostání na předpis od lékaře, může každý z nás svým chováním zčásti ovlivnit, zda budou antibiotika dál ztrácet sílu, nebo se tvorba rezistentních kmenů zpomalí. Aby se důsledky antibiotické rezistence nestaly větším zabijákem než rakovina, je třeba dodržovat pár jednoduchých zásad.
„Užívejte antibiotika pouze tehdy, pokud vám je předepíše lékař. Dodržujte jeho doporučené dávkování. Nepřestávejte užívat lék, když se začnete cítit lépe. Je třeba taky myslet na to, že antibiotika nejsou účinná proti běžnému nachlazení, chřipce nebo covidu-19. Naprostá většina akutních respiračních infekcí je způsobena viry. Antibiotika jejich trvání rozhodně nezkrátí,“ doplňuje doc. MUDr. Helena Žemličková.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Tento anglický lékař a vědec je někdy nazývám „otcem“ imunologie. V dobách, kdy onemocnění pravých…
Slunce stojí nejen za vznikem většiny vrásek, ale může nenávratně poškodit naši DNA. Pravidelné…
Letos si 12. května připomínáme 140 let od úmrtí Bedřicha Smetany. Otestujte si své znalosti ze…
Tradiční valašský koláč frgál zabodoval na mezinárodní scéně: prosadil se na jednu z nejvyšších…
Víte, že až 30 % světové populace trpí alergickou neboli sennou rýmou? U dětí až 50 % vykazuje…
Když dostatečně pijeme, umožnujeme celému organismu optimálně fungovat. Podporujeme metabolismus,…
Před 120 lety zemřel Antonín Dvořák. Otestujte si znalosti z života a tvorby tohoto významného…
Třídní schůzka je pro rodiče leckdy utrpení. Třída plná rodičů, nervózní pedagog a přehršel…
Komentáře