Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Lenky (48): V Egyptě jsem se zamilovala do mladšího průvodce
Ilustrační foto AI a casjenprome.cz
Příběhy ze života

Příběh Lenky (48): V Egyptě jsem se zamilovala do mladšího průvodce

datum: 8. 8. 2026 0:05 autor: podle příběhu Lenky U. napsala Alžběta Morávková
Jsem rozvedená, vychovávám desetiletého syna a pracuji jako manažerka. Myslela jsem si, že mám svůj život pevně v rukou. Pak jsem ale na dovolené v Egyptě potkala o deset let mladšího muže. Od návratu mi každý den píše a chce přijet za mnou. Jenže já stále častěji přemýšlím, zda miluje mě, nebo spíš moji evropskou adresu. To je začátek dopisu naší čtenářky Lenky.

Zasloužená dovolená

Do Egypta jsem odletěla se synem Matějem. Potřebovala jsem vypnout, na chvíli zapomenout na pracovní porady, telefonáty i nekonečné tabulky. Po rozvodu jsem si zvykla spoléhat hlavně sama na sebe. Mám dobrou práci, hezký byt a finančně nám nic nechybí. Jen partnerská část mého života zůstávala dlouho prázdná.

Karím byl průvodcem při našem výletu do Luxoru. Bylo mu osmatřicet, mluvil výborně anglicky a měl zvláštní dar věnovat člověku naprostou pozornost. Když jsem se na něco zeptala, nedíval se kolem sebe ani nekontroloval telefon. Poslouchal mě.

„Máš krásný úsměv, ale používáš ho málo,“ řekl mi během zastávky u chrámu.

Zasmála jsem se. Přesně takové věty turističtí průvodci ženám nejspíš říkají běžně. Přesto mě potěšila. Připadala jsem si vedle něj zase jako žena, ne jen jako matka, manažerka a bývalá manželka.

Příjemné večery

Večer jsme se náhodou potkali v hotelové hale. Alespoň tvrdil, že náhodou. Povídali jsme si skoro dvě hodiny. Vyprávěl mi o své rodině, o studiu historie i o tom, že by jednou chtěl poznat Evropu. V dalších dnech jsme se viděli několikrát. Nic velkého se nestalo – pár procházek, jeden polibek a dlouhé rozhovory. Pro mě to ale bylo silnější než všechny známosti od rozvodu.

„Počkám na tebe,“ slíbil mi před odletem.

Od té chvíle mi píše každé ráno i večer. Říká mi, že mě miluje, že na věkovém rozdílu nezáleží a že by chtěl být součástí mého života. Ptá se na Matěje, posílá fotografie své rodiny a mluví o tom, že by za mnou přijel do Česka.

Chce jen evropský pas?

Zpočátku jsem byla šťastná. Těšila jsem se na každé pípnutí telefonu. Jenže pak se začaly objevovat otázky, které jsem si na dovolené nepřipouštěla. Proč se zamiloval tak rychle? Proč tolik mluví o cestě do Evropy? A proč se stále vyptává, jak by tu mohl získat práci a zda bych mu pomohla s pozváním?

Kamarádka mě varovala okamžitě. „Lenko, přesně na ženy, jako jsi ty, tihle muži čekají. Jsi osamělá, zajištěná a máš evropský pas.“

Její slova mě zabolela. Nejen kvůli Karímovi, ale také kvůli mně. Znamená snad to, že žena po čtyřicítce už nemůže prožít opravdovou lásku, aniž by za ní každý hledal podvod?

Tip na knihu

Julia Amesová má konečně pocit, že svůj život drží pevně v rukou. Po mládí plném otřesů a citových zmatků dospěla do zdánlivě klidné fáze – do bezpečného, usazeného středu života. V sedmapadesáti letech věří, že to nejhorší má za sebou. Jenže pak se jí v životě začnou objevovat věci, které nečekala: Překvapivé oznámení syna. Odloučení svéhlavé dospívající dcery. A především návrat minulosti, který je stejně svůdný jako nebezpečný. Stačí málo a Julia se může znovu ocitnout na hraně, kde už jednou byla. Všechno při starém je pronikavým a citlivým portrétem života v celé jeho neuhlazenosti. S mimořádnou přesností zachycuje mateřství bez příkras, křehkost mezigeneračních vztahů i nepředvídatelné řetězce příčin a následků, jež formují naše osudy. Je to příběh o tom, jak se proměňujeme – a jak nás minulost nikdy úplně nepustí. (Vydává nakladatelství Ikar)

Nemohu pustit do života neznámého člověka

Zároveň ale nemohu myslet jen na sebe. Mám syna a nesmím pustit do jeho života člověka, kterého ve skutečnosti téměř neznám. Karím tvrdí, že Matěje přijme jako vlastního. Jenže oni se spolu během dovolené setkali jen několikrát. Krásná slova ještě nejsou důkazem, že by zvládl obyčejný rodinný život, školní povinnosti, nemoci nebo mou náročnou práci.

Rozhodla jsem se proto zpomalit. Řekla jsem mu, že mu nepošlu peníze, nebudu vyřizovat žádné dokumenty a zatím ho ani nepozvu k sobě domů. Navrhla jsem, že se znovu setkáme v Egyptě, tentokrát bez romantického kouzla luxusního hotelu. Chci poznat jeho rodinu, přátele i každodenní život.

Na chvíli se odmlčel. Pak napsal: „Rozumím. Počkám tak dlouho, jak bude potřeba.“

Budoucnost ukáže

Nevím, jestli to myslel upřímně. Možná jsem potkala muže, který mě opravdu miluje. Možná jen někoho, kdo ve mně vidí cestu k lepšímu životu. Jediné, co dnes vím jistě, je, že nemusím rozhodnout hned.

Mohu být zamilovaná a současně opatrná. A jestli je Karímova láska skutečná, čas ani moje hranice ji nezničí. Pokud mu však šlo především o peníze nebo cestu do Evropy, právě trpělivost odhalí pravdu mnohem spolehlivěji než všechna jeho krásná vyznání.


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Majdy (43): Probudila jsem se v cizí kuchyni s hadrem na hlavě

Příběh Majdy (43): Probudila jsem se v cizí kuchyni s hadrem na hlavě

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 13. 9. 2026 0:05

Jmenuji se Majda, je mi třiačtyřicet a svého budoucího manžela jsem poznala ve chvíli, kdy jsem…

Příběh Aleny (55): Hubnu už třicet let. Bohužel pokaždé jen do oběda

Příběh Aleny (55): Hubnu už třicet let. Bohužel pokaždé jen do oběda

Autor: podle příběhu Aleny K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 12. 9. 2026 0:05

Dokonalá postava bez nehezkých špíčků, velikost XS a minimální chuť k jídlu. Tak to je nesplnitelný…

Příběh Líby (63): Sama v dvougeneračním domě

Příběh Líby (63): Sama v dvougeneračním domě

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 6. 9. 2026 0:05

Když jsme s Vláďou koncem osmdesátých let stavěli dům, byli jsme přesvědčeni, že myslíme na…

Příběh Elišky (31): Rodičům se nelíbí můj nový partner

Příběh Elišky (31): Rodičům se nelíbí můj nový partner

Autor: podle příběhu Elišky D. připravila Alžběta Morávková, Datum: 5. 9. 2026 0:05

Rodiče neradi viděli, že už nějakou dobu jsem sama a že jsem na muže měla smůlu. Snili o mé svatbě…

Příběh Sofie (25): Od narození dcery poslouchám, že jsem neschopná

Příběh Sofie (25): Od narození dcery poslouchám, že jsem neschopná

Autor: podle příběhu Sofie Ř. napsala Alžběta Morávková, Datum: 30. 8. 2026 0:05

Možná by nám bylo bez jejího táty lépe. Zamýšlí se naše čtenářka Sofie, která prochází pro ni v…

Příběh Renaty (42): Sousedka se k nám nastěhovala, aniž by se přestěhovala

Příběh Renaty (42): Sousedka se k nám nastěhovala, aniž by se přestěhovala

Autor: podle příběhu Renaty J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 29. 8. 2026 0:05

Když se do vedlejšího bytu nastěhovala paní Milada, měla jsem radost. Působila mile, upraveně a…

Příběh Marcely (45): Spletla jsem si vlak. Naštěstí!

Příběh Marcely (45): Spletla jsem si vlak. Naštěstí!

Autor: podle příběhu Marcely I. napsala Alžběta Morávková, Datum: 23. 8. 2026 0:05

Kdybych před patnácti lety uměla pořádně číst odjezdové tabule, nejspíš bych dnes nebyla vdaná,…

Příběh Katky (49): Na srazu 30 let od maturity jsme všichni záviděli Zorce

Příběh Katky (49): Na srazu 30 let od maturity jsme všichni záviděli Zorce

Autor: podle příběhu Katky L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 8. 2026 0:05

Na abiturientských srazech se často setkáváme s doslovnou prezentací úspěchů bývalých spolužáků.…

Tip šéfredaktorky

3 z vás mohou vyhrát luxusní krém Matis

1. 9. 2026 13:07 autor Markéta Vavřinová