Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Adély (38): Myslela jsem si, že jsem konečně našla muže pro život
Magnific, freepik
Příběhy ze života

Příběh Adély (38): Myslela jsem si, že jsem konečně našla muže pro život

datum: 21. 6. 2026 0:05 autor: podle příběhu Adély B. napsala Alžběta Morávková
Ještě před rokem a půl jsem si byla téměř jistá, že jsem konečně našla muže, se kterým založím rodinu. Dnes už vím, že jsem byla zamilovaná a naivní, protože jsem mu bezmezně věřila.

Zaujal mě na první pohled

S Filipem jsem se seznámila během pracovního workshopu, který pořádala naše firma. Přijel z Prahy jako jeden z externích lektorů. Už při prvním setkání mě zaujal. Byl pohotový, vtipný, sebevědomý a měl zvláštní charisma, kterému se těžko odolávalo.

Po skončení akce mě pozval na kávu. „Jestli odmítneš, budu si to vyčítat minimálně měsíc,“ usmál se. Zasmála jsem se. „Tak dobře. Nechci mít na svědomí tvoje psychické zdraví.“

Netušila jsem, že tím začíná příběh, který mi jednou obrátí život vzhůru nohama.


Co by vás ještě mohlo zajímat

Příběh Daniely (45): Nevěru odhalila pračka

Muž, který vypadal dokonale

Filipovi bylo tehdy 48 let. Řekl mi, že je rozvedený a má dvanáctiletého syna Kryštofa. „S bývalou ženou Táňou vycházíme slušně kvůli synovi,“ vysvětloval mi. Působilo to dospěle a zodpovědně. Přesně takového partnera jsem si představovala.

Začali jsme spolu chodit. Přestože bydlel v Praze, jezdil za mnou pravidelně do Brna. Někdy na víkend, někdy jen na jeden večer. Psali jsme si od rána do noci. Po několika měsících jsem ho seznámila s rodiči. „Ten je ale sympatický,“ šeptala mi maminka po první společné večeři. Filip si získal i mé přátele. Chodil s námi na oslavy, narozeniny, rodinné grilování. Na Vánoce přivezl mým rodičům drahé dárky a tátovi láhev whisky, kterou si normálně sám nekoupí.

Přiznávám, že jsem byla šťastná. Toužila jsem po rodině a po dětech. Čas běžel a já už nechtěla další vztah bez budoucnosti. Když jsem se o tom zmínila, Filip mě objal. „Neboj, Adélko. Já s tebou budoucnost vidím.“


Co by vás ještě mohlo zajímat

Příběh Martiny (39): Syn není manželův

Jen jedno téma bylo zakázané

Existovala však jedna věc, která mi postupně začala vrtat hlavou. Jeho syn. Za rok a půl vztahu jsem Kryštofa nikdy neviděla. Kdykoli jsem navrhla společné setkání, našel si důvod, proč to nejde. „Teď má náročné období ve škole.“ „Je zrovna u babičky.“ „Ještě není připravený.“ – „Nechci na něj tlačit.“

Nejdřív jsem to respektovala. Rozvod rodičů může být pro dítě složitý. Jenže měsíce ubíhaly. „Filipe, nepřijde ti zvláštní, že jsem poznala všechny tvoje kolegy, ale ne vlastního syna?“ zeptala jsem se jednou. „Prosím tě, nedělej z toho problém,“ odpověděl podrážděně.

Bylo to poprvé, kdy jsem v jeho hlase zaslechla nervozitu.

Byt, který nikdy nepřišel

Současně začal mluvit o společném bydlení. „Koupíme byt v Brně,“ sliboval. Ukazoval mi fotografie developerských projektů. „Tady bych si uměl představit dětský pokoj.“ Tohle byla přesně slova, která jsem chtěla slyšet.

Jenže zatímco o bytě mluvil často, nikdy nepřišel konkrétní krok. Žádná rezervační smlouva, žádná hypotéka, žádná prohlídka. Jen další sliby. A další dárky.

Čím více jsem se ptala na budoucnost, tím více mě zahrnoval pozorností. Drahé večeře. Víkendové pobyty. Květiny. Dnes už vím proč.


Co by vás ještě mohlo zajímat

 

Příběh Ivany (55): Jak jsem málem naletěla „facebookovému“ příteli

Začala jsem pátrat

Jednoho večera jsem seděla doma a prohlížela sociální sítě. Nevím proč, ale něco mi nedalo pokoj. Začala jsem hledat informace o jeho bývalé ženě Táně. Ano, byla skutečně bývalá. Rozvod nebyl lež.

Jenže pak jsem narazila na něco jiného.

Na fotografiích se opakovaně objevovala žena jménem Eliška. Nejdřív jsem tomu nevěnovala pozornost. Pak jsem si všimla komentářů. Společné dovolené. Společné oslavy. Fotografie staré několik let.

Nakonec jsem zjistila, že Filip s Eliškou tvoří pár už sedm let. Sedm let!

Seděla jsem před monitorem a cítila, jak se mi svírá žaludek. Nešlo o dávnou známost. Nešlo o bývalou přítelkyni. Byla to jeho současná partnerka.


Tip na knihu

 

Sedmadvacetiletá scenáristka Elle získá šanci napsat velkofilm zasazený do New Yorku, jenže ji trápí těžká tvůrčí krize. Vrací se proto do města, z něhož před rokem utekla, aby načerpala inspiraci přímo na místech, která musí do scénáře zapracovat. Jejím dočasným sousedem je ale miliardář Parker Warren, s nímž sice kdysi sdílela žhavou chvilku na schodišti, ale od té doby jí leží v žaludku. Nakonec spolu uzavřou oboustranně výhodnou dohodu: on potřebuje falešný vztah, aby působil solidněji během chystané akvizice, a ona potřebuje svou „zvrácenou múzu“, aby scénář zvládla dopsat. Je to celé jenom jako. Dokud najednou není. (Vydává nakladatelství Ikar.)

Proč mě neseznámil se synem?

Když jsem pátrala dál, zjistila jsem ještě jednu věc. Eliška měla dceru, kterou Filip pomáhal vychovávat. A co víc — Eliška měla výborné vztahy s Táňou, Filipovou bývalou ženou. Společné fotografie z oslav. Komentáře plné srdíček. Rodinné akce.

Najednou mi všechno došlo. Proto jsem nikdy nepoznala Kryštofa. Proto se mnou nechtěl trávit některé svátky. Proto byly některé víkendy „pracovní“.

Já nebyla žena, se kterou plánoval budoucnost. Já byla tajemství.

Místo pravdy kličkoval

Nakonec jsem sebrala odvahu a zeptala se ho přímo. Ukázala jsem mu některé fotografie a informace, které jsem našla. Čekala jsem vysvětlení, možná i přiznání. Filip ale začal mlžit.

Tvrdil, že je všechno složitější, než si myslím, že některé věci vypadají jinak, než ve skutečnosti jsou. Na konkrétní otázky však neodpovídal. Místo jasných vysvětlení přicházely jen další výmluvy a neurčité sliby, že mi všechno jednou objasní.

Milovala jsem jen představu dokonalého muže

Od té doby se něco změnilo. Přestal jezdit tak často jako dřív. Nejprve vynechal jeden víkend, potom další. Zprávy byly stručnější a telefonáty kratší. Když jsem navrhla setkání, měl najednou spoustu práce nebo jiné povinnosti. Aniž bychom si to někdy otevřeně řekli, náš vztah začal pomalu mizet.

Muž, který dokáže rok a půl vést dvojí život, představovat se jako ideální partner a plánovat se mnou děti, zatímco jiná žena věří, že žije po jeho boku, není člověk, kterému mohu svěřit svou budoucnost.

Někdy si říkám, že nejbolestivější není samotná lež. Nejbolestivější je vědomí, že jsem milovala člověka, který ve skutečnosti vůbec neexistoval. Jen obraz, který pro mě pečlivě vytvořil.


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Zuzany (36): Spolu, ale vedle sebe

Příběh Zuzany (36): Spolu, ale vedle sebe

Autor: podle příběhu Zuzany B. napsala Jana Vavřinová, Datum: 19. 7. 2026 0:05

Šestnáct let jsme tvořili rodinu. Máme děti, společnou domácnost a na první pohled nám nic nechybí.…

Příběh Inky (59): Sestřenice mi celý život záviděla

Příběh Inky (59): Sestřenice mi celý život záviděla

Autor: podle příběhu Inky H. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 7. 2026 0:05

Je smutné, když se zklamete v jednom z nejbližších lidí ve svém okolí. Někdy to ovšem trvá i…

Příběh Alice (44): Desetiletý syn Jonáš mi domluvil rande.

Příběh Alice (44): Desetiletý syn Jonáš mi domluvil rande.

Autor: podle příběhu Alice B. připravila Alžběta Morávková, Datum: 12. 7. 2026 0:05

Dva roky jsem si říkala, že na novou lásku ještě není čas. Jenže můj desetiletý syn měl úplně jiný…

Příběh Martina (30): Bojím se, že už neumím milovat

Příběh Martina (30): Bojím se, že už neumím milovat

Autor: podle příběhu Martina D. napsala Jana Vavřinová, Datum: 11. 7. 2026 0:05

Mám vlastní byt, dobrou práci, rodinu, na kterou se můžu spolehnout, a konečně jsem poznal ženu, se…

Příběh Mariny (47): Naše čivava Berta odkryla dávné tajemství

Příběh Mariny (47): Naše čivava Berta odkryla dávné tajemství

Autor: podle příběhu Mariny U. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 7. 2026 0:05

Kdyby mi někdo vyprávěl tenhle příběh, nejspíš bych jen pokrčila rameny. Jenže jsem ho prožila. A…

Příběh Johany (39): V nákupním centru se mi ztratil čtyřletý syn

Příběh Johany (39): V nákupním centru se mi ztratil čtyřletý syn

Autor: podle příběhu Johany K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 28. 6. 2026 0:05

Nikdy jsem nechápala, jak se může dítě ztratit doslova během několika vteřin. Sama jsem si říkala,…

Příběh Ireny (62): Letní láska na chmelu

Příběh Ireny (62): Letní láska na chmelu

Autor: podle příběhu Ireny P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 27. 6. 2026 0:05

Paní Irena nám napsala: Když se dnes dívám na své vnuky, jak si píšou zprávy na telefonu a…

Příběh Báry (36): Živý sen o babičce mi zachránil život

Příběh Báry (36): Živý sen o babičce mi zachránil život

Autor: podle příběhu Báry K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 20. 6. 2026 0:05

Někteří lidé věří, že sny jsou jen odrazem našich myšlenek a obav. Jiní jsou přesvědčeni, že nám…

Tip šéfredaktorky

Příběh Inky (59): Sestřenice mi celý život záviděla

18. 7. 2026 0:05 autor podle příběhu Inky H. napsala Alžběta Morávková