Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Hanky (48): Mrtvý manžel mi schválil přítele
Freepik, freepik
Příběhy ze života

Příběh Hanky (48): Mrtvý manžel mi schválil přítele

datum: 3. 9. 2023 0:05 autor: podle příběhu Hanky L. napsala Alžběta Morávková
Celý život jsem si zakládala na tom, že jsem samostatná a racionálně uvažující osoba. Aby taky ne, když mě k tomu donutily okolnosti. Po náhlé tragické smrti manžela Honzy jsem zůstala sama s dvěma dětmi, tehdy bylo Viktorovi šest a Johance čtyři... Tak začíná dopis naší čtenářky Hanky.

Nikoho jiného jsem nechtěla

Několik let jsem byla máma-táta v jednom, nechtěla jsem dětem domů přivést náhradního tatínka. Neutuchající bolest a žal jsem doslova přebíjela činností. Den jsem vyplnila sobě i dětem do poslední minuty, abych neměla čas přemýšlet.

Uplynulo několik let a děti samy naznačovaly, že bych neměla zůstávat sama. Já jsem se ale bála navázat vztah. Až loni, kdy Johanka odjela na chalupu s kamarádkou Emou a jejími rodiči, a Viky se vydal s kamarády k moři do Chorvatska, jsem přijala pozvání jet na chatu k Ivetě.


Příběh Lídy (59): Mrtvá maminka mě ve snu varovala

Pozvání na chatu

Kamarádka z dětství, která se mnou prožívala moje lásky i trable a která mi pomohla po Honzově smrti. „Hani, bude tam prima parta,“ lákala mě. „Ivu s Petrem znáš, Terku s Kubou taky. Jo, a ještě jsem pozvala Ondřeje. To je ten kamarád od mého Michala, no víš, jak jsem ti vyprávěla, že mu utekla manželka…“ – „Ivet, ale já se s nikým seznamovat nechci,“ rázně jsem ji přerušila. – „A kdo mluví o seznamování? Prostě jsem nechtěla, aby byl sám on nebo abys byla sama ty. Bavit se s ním nemusíš.“

Byl krásný zářijový den, když jsem vyrazila vlakem za Ivetou. „Mohla bys jet s Ivou a Petrem, zastavili by se pro tebe,“ nabízela Iveta. „Nebo řeknu Ondřejovi…“ – „Díky, jsi hodná, vlakem jsem u tebe za hodinu a ten kousek lesem bude příjemná procházka,“ trvala jsem si na svém.


Příběh Zdeňky (60): Potkaly mě zvláštní náhody

Počasí překazilo plány

Když jsem kolem čtvrté odpoledne vystoupila z vlaku, bylo trochu zamračeno. Zamrzelo mě, že nemám deštník. No, co, říkala jsem si, je to přece jen necelá půlhodinka rychlé chůze, a přidala jsem do kroku. Asi po pěti minutách se najednou zatáhlo a v lese nebylo vidět a z dálky jsem slyšela chroupat blesky. Pochopila jsem, že vlak a procházka, to nebyl dobrý nápad.

Usoudila jsem, že bude lepší vrátit se na silnici k nádraží a schovat se tam. Když jsem dobíhala k zastávce autobusu, která byla před nádražím, spadly první kapky. „Kam jedete? Nechcete někam svézt,“ ozvalo se vedle mě. Muž tak v mém věku přibrzdil auto a stáhl okénko. „Pršet bude asi až do rána,“ dodal. – „Ne. Děkuji, na někoho čekám,“ odpověděla jsem a v duchu si řekla, že přece nevlezu cizímu člověku do auta. V tu chvíli se mi ale zatočila hlava a já zbledla a držela se urputně sedačky.


Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

Honza to odkýval

„Je vám něco, slyšíte…je vám něco, paní, proberte se…!“ slyšela jsem jako z dálky. A najednou jsem uviděla před sebou Honzu, jak se usmívá a kývá. Trvalo to jen pár vteřin, bylo to tak zvláštní… „No, konečně, myslel jsem, že jste omdlela,“ skláněl se nade mnou ten muž z auta. „Nebojte se, jedu k známým na chatu, je to kousek. Nepotřebujete ale odvézt na pohotovost?“ – „Ne, díky, to byla jen taková slabost, mám nízký tlak,“ tiše jsem řekla. A v jeho očích jsem zase viděla Honzu kývajícího hlavou.

„Kam vlastně jedete?“ – „Kamarádce na chatu, je to kousek, chtěla jsem jít lesem, pak jsem se utekla schovat.“ – „Tak pojďte, já vás tam hodím.“ – „Ale to přece nejde…,“ snažila jsem se odporovat. Ale já jsem tomu člověku najednou prostě věřila. Vždyť v tom podivném bezvědomí Honza kýval!

„Kam to bude?“ – „Na Loučnou,“ řekla jsem. – „Cože? Vy taky?“ udiveně se na mě podíval a pak se plácl do čela a rozesmál: „Že vy jste Hanka? Já jsem Ondra, pozvali mě Iveta s Michalem, že prý tam bude jedna moc sympatická Ivetina kamarádka. A já se s Michalem dohadoval, až slíbil, že mě nebude násilím s nikým seznamovat!“

Tak mi do cesty a do života vstoupil před rokem Ondra a od té doby jsme spolu. Vždyť mi ho Honza schválil!


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Hanky (59): Nakonec jsem mu tu lež odpustila

Příběh Hanky (59): Nakonec jsem mu tu lež odpustila

Autor: podle příběhu Hany J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 3. 2024 0:05

Prodloužený víkend v Římě nebo v Paříži, dovolené po celém světě, cestování třeba jen tak… To, co…

Příběh Petra (44): Byl jsem závislý na automatech

Příběh Petra (44): Byl jsem závislý na automatech

Autor: podle příběhu Petra N. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 2. 2024 0:05

Petr nyní žije spokojeným životem, nebylo tomu tak ale vždycky. Měl skvělou práci, ve které byl…

Příběh Olgy (52): Dceřin přítel na nás parazitoval

Příběh Olgy (52): Dceřin přítel na nás parazitoval

Autor: podle příběhu Olgy S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 2. 2024 0:05

Děti si někdy přivedou partnery, které rodiče zrovna „nemusí“. To je případ i naší čtenářky Olgy,…

Příběh Hanky (49): Můj přítel „Skrblík“

Příběh Hanky (49): Můj přítel „Skrblík“

Autor: podle příběhu Hanky M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 2. 2024 0:05

Nikdo už dnes nečeká, že bude muž všechno platit. Ale přece jen se trochu předpokládá, že na víno…

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Autor: podle příběhu Alice M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 2. 2024 0:05

Euforii z narození vytouženého dítěte může zkomplikovat poporodní deprese. Moc se o ní nemluví,…

Příběh Kateřiny (59): Se ztrátou nevlastního vnuka se nemohu smířit

Příběh Kateřiny (59): Se ztrátou nevlastního vnuka se nemohu smířit

Autor: podle příběhu Kateřiny T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 2. 2024 0:05

Malý Miky se na několik let stal součástí rodiny naší čtenářky Kateřiny. Příběh, který nám poslala,…

Příběh Kláry (43): Za všechno si mohu sama

Příběh Kláry (43): Za všechno si mohu sama

Autor: podle příběhu Kláry W. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 2. 2024 0:05

„Kdo vybírá, přebere,“ říká jedno známé české přísloví. O jeho pravdivosti se přesvědčila naše…

Příběh Marty (51): Jak se mi život obrátil naruby

Příběh Marty (51): Jak se mi život obrátil naruby

Autor: podle příběhu Marty K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 15. 1. 2024 0:05

Ti, co si myslí, že k životu stačí jen práce a že o partnera a děti nestojí, bývají někdy…

Tip šéfredaktorky

Hans Christian Andersen: Autor Malé mořské víly byl podivín a možná i pedofil

3. 4. 2024 0:05 autor Anna Vágnerová