V roce 1822 se stěhovali znovu, tentokrát do Camden Townu, chudé londýnské čtvrti. V té době se finanční situace rodiny výrazně zhoršila, protože John Dickens měl nebezpečný zvyk žít nad své poměry. V roce 1824, kdy bylo Charlesovi pouhých 12 let, přivedly Johna dluhy do vězení.
Po otcově uvěznění byl Dickens nucen opustit školu a pracovat v továrně na výrobu leštidel na boty. Ve zchátralé, hlodavci prolezlé tovární hale si Dickens vydělával šest šilinků týdně, aby pomáhal matce uživit rodinu.
„Vše, co stojí za to, aby bylo vykonáno, stojí za to, aby bylo vykonáno dobře.“
Cítil se opuštěný a zrazený dospělými, kteří se o něj měli postarat. Tyto pocity se později staly opakujícím se tématem jeho tvorby.
K velké úlevě celé rodiny otec získal dědictví po své matce a použil je na splacení dluhů a Charles se mohl vrátit do školy. To ale nebylo nadlouho. Když mu bylo patnáct let, musel školu opustit a pracovat nejprve jako poslíček v advokátní kanceláři, aby přispěl rodině na živobytí. Jak se ukázalo, tato práce se stala odrazovým můstkem pro jeho spisovatelskou kariéru.
Nadaný a pracovitý mladík se naučil těsnopis a z poslíčka postoupil na písaře. V šestnácti letech dal v kanceláři výpověď a čtyři roky se živil jako novinář na volné noze – často psal reportáže ze soudních síní.
Tehdy se osmnáctiletý Charles poprvé zamiloval. Rodiče Marie Beadnellové však z chudého nápadníka nadšeni nebyli a dceru raději poslali studovat do Paříže. Marie mu později byla inspirací pro postavu Dory v románu David Copperfield.
V roce 1833 mu list Morning Cronicle nabídl místo parlamentního zpravodaje. Tehdy také začal mladý muž pod pseudonymem „Boz“ psát povídky do různých časopisů. Roku 1836 z nich připravil první knihu – Sketches by Boz.
Ve stejném roce začal Dickens vydávat román na pokračování - Kronika Pickwickova klubu. Původně šlo pouze o popisky k humoristickému obrázkovému seriálu výtvarníka Roberta Seymoura. Tyto popisky se těšily velké oblibě čtenářů a brzy se staly populárnější než ilustrace, které měly doprovázet.
„Láska je dočasná nepostradatelnost jednoho po druhém.“
Tehdy už byl Dickens ženatý. S o čtyři roky mladší Catherine (Kate), dcerou svého kolegy George Hogartha, se seznámil v roce 1834 a za dva roky se vzali. Postupně se jim narodilo deset dětí. Zkraje bylo manželství šťastné.
Později Charles ženu obviňoval z toho, že právě kvůli ní mají tak početnou rodinu, kterou on nemůže uživit. Dokonce neváhal prohlásit, že jeho žena je duševně nemocná, a chtěl ji zavřít do blázince. V ložnici oddělil svou postel od manželčiny policí s knihami. K jejich postupnému odcizení přispěla také smrt teprve sedmiměsíční dcery Dory v roce 1851.
Rozvod tehdy nepřicházel v úvahu. Přesto se v červnu 1858 Kate odstěhovala. Jedním z důvodů zřejmě byl víc než přátelský vztah Charlese Dickense ke své švagrové Georgine, manželčině sestře. Nejvíc však Kate ranilo, když otevřela balíček dodaný londýnským klenotníkem, ve kterém byl náramek s věnováním. Nebyl ovšem pro ni, ale pro mladou herečku Ellen Ternanovou.
O generaci mladší Ellen zaujala po bohu Dickense místo jako jeho oficiální milenka. Teď už známý spisovatel a autor Olivera Twista či Davida Copperfielda se angažoval v pomoci slabším. Založil například Urania Cottage, domov pro „vykoupení padlých žen“. V letech 1847 a 1859 tak pomohl asi stovce žen.
V dubnu 1869 Dickense postihla první mrtvice, tu druhou 8. června 1870 nepřežil. Ellen ho nechala převézt do jeho domu, aby se veřejnost nedozvěděla pravdu o jejich vztahu.
V poslední vůli odkázal velkou částku majetku švagrové Georgině a nezapomněl ani na svou stále ještě manželku Kate. Ta ho přežila o devět let a na smrtelné posteli předala dětem svazek dopisů, které měla od Charlese, se slovy:
„Dejte je Britskému muzeu, aby svět věděl, že mě Charles kdysi miloval.“
Zdroje informací: Biography.com
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Milostný románek mezi herci Humphreym Bogartem a Lauren Bacallovou zůstal v historii zapsán jako…
Její jméno většině lidí nic neříká. Přitom krásná blondýnka Truda Grosslichtová patřila mezi…
Ta tři jména asi téměř nikomu nic neřeknou stejně jako jejich portréty. Josef Zwierzina, Salomon…
Jako Afroameričan zažil na vlastní kůži rasovou segregaci. A to i coby lékař jeden ze zakladatelů…
„Když jsem začala psát příběh Alžběty (Elišky) Pomořanské, čtvrté manželky Karla IV., stála jsem…
Naposledy vystoupila před publikem v březnu 1915, tedy před 110 lety. Den poté, co v říjnu 1917…
Říkalo se mu kancléř–sjednotitel. Helmut Kohl byl celkem 16 let německým kancléřem. Po boku mu…
Příjmení Wilson je u nás známé v souvislosti s Elleniným manželem Woodrowem Wilsonem – americkým…