Čas jen pro mě

Spánek je zásadní pro celkové zdraví mozku

Právě průběhu spánku dochází ke konsolidaci paměti, upevňování získaných informací, odstraňování metabolických odpadních látek, tvorbě a úpravám synaptických spojů, včetně jejich posilování, oslabování a reorganizace.

Zároveň ovlivňuje koncentraci, pozornost, schopnost učení, rozhodování, kreativitu i rychlost, s jakou dokážeme zpracovávat informace. Dlouhodobě může sehrávat důležitou roli také v prevenci kognitivního úpadku a neurodegenerativních onemocnění.

„Spánek je pro mozek naprosto nenahraditelný. Během noci dochází ke konsolidaci a reorganizaci paměťových stop, odstraňují se odpadní látky a mozek se připravuje na další den. Bez kvalitního spánku proto nemůžeme naplno využít svůj kognitivní potenciál, ať už je jakkoliv dobrý,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Ondřej Pleskot: Spánek nezačíná v posteli. O jeho kvalitě rozhodují už poslední dvě hodiny dne

Co se v noci děje?

Jednotlivé fáze spánku se střídají přibližně v devadesátiminutových cyklech. Během hlubokého NREM spánku, který převažuje v první části noci, dochází k regeneraci organismu, konsolidaci deklarativní paměti a aktivaci glymfatického systému, jenž pomáhá mozek zbavovat odpadních látek.

Ve druhé části noci naopak přibývá takzvaného REM spánku, který souvisí se zpracováním emocí, kreativitou a propojováním nových informací.

Mnoho odborníků doporučuje chodit spát kolem 22. hodiny.

„Toto pravidlo je spíš praktické než biologické. Takto nastavený režim většině lidí umožňuje naspat doporučenou délku a lépe sladit spánek s cirkadiánním rytmem. Nemusí to ale být optimální pro každého. Mnohem důležitější je pravidelnost, dostatečná délka spánku a respektování vlastního chronotypu,“ upřesňuje Procházková. Optimální čas usínání je tak do značné míry individuální.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Podzim může narušit spánek i psychiku

Následky nevyspání

Následky nekvalitního nebo nedostatečného spánku se přitom mohou projevit velmi rychle. Člověk může pociťovat zhoršení pozornosti, koncentrace, paměti, schopnosti učit se i rozhodovat.

Jeho reakce bývají pomalejší, hůře zvládá emoční regulaci a častěji chybuje, což může zvyšovat i riziko nehod. Dlouhodobě mohou být následky ještě závažnější.

Chronický nedostatek spánku se pojí se zvýšeným rizikem již zmíněných neurodegenerativních onemocnění či kognitivního úpadku, depresí a úzkostí, ale také chronického zánětu, metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, oslabené imunity či přibývání na váze v důsledku hormonálních změn. Ve výsledku tak může klesat i celková kvalita života.

Sovu na ranní ptáče nepředěláte

Určité aspekty spánku jsou do značné míry dědičné. Odhaduje se, že genetika se na nich může podílet přibližně z 30 až 50 procent.

Genetické predispozice ovlivňují například chronotyp, potřebnou délku, kvalitu a strukturu spánku, citlivost na kofein, odolnost vůči spánkové deprivaci i náchylnost k některým spánkovým poruchám.

„Skutečnou sovu nikdy úplně nepředěláte na ranní ptáče. Pravidelným režimem, světlem a spánkovou hygienou dokážete cirkadiánní rytmus posunout, ale většinou jen v řádu jednotek hodin. Základní biologické nastavení, na kterém se právě genetika významně podílí, ale zcela přepsat nelze,“ podotýká Procházková.