Čas jen pro mě

Chemik, který pletl barvy

Za to, že svět kolem sebe vidíme barevně, vděčíme své sítnici. Je hustě posetá dvěma druhy buněk: tyčinky vnímají světlo a čípky mají na starosti barvy. Každá ze tří základních barev – červená, zelená a modrá – má svůj vlastní druh čípků. Když se některý z nich už před narozením nevyvine správně, člověk danou barvu nedokáže rozlišit.

Tuto poruchu jako první odborně popsal v roce 1794 britský chemik a fyzik John Dalton. Věděl velmi dobře, o čem píše, protože jí sám trpěl. Právě proto se barvosleposti dodnes říká také daltonismus.

Proč to odnesou hlavně muži?

„Poruchou barevného vidění jsou postiženi převážně muži, přibližně 8 %, čili zhruba každý dvanáctý, a pouze asi 0,4 % žen. Poruchy barvocitu se vážou na pohlavní chromozom X. Muži mají chromozomy XY, takže jim k poruše stačí jediné postižené X. Ženy mají chromozomy X dva. Aby trpěla barvoslepostí žena, musely by se u ní spárovat dva postižené chromozomy,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, MHA, primářka Oční kliniky NeoVize Praha.

Největší část barvoslepých má potíže s červenou a zelenou barvou. Porucha vnímání modré je o poznání méně častá. Úplná ztráta barevného vidění, kdy člověk vnímá svět výhradně černobíle, je pak extrémně vzácná.

Na semaforu svítí červená vždy nahoře

„Lidé s barvoslepostí jsou na svou vadu celoživotně adaptovaní, protože se s ní narodili. Během života se tato vada nemění – ani nezhoršuje, ani nezlepšuje,“ říká Lucie Valešová. Proto podle ní zvládnou i řízení auta. Světelná signalizace v dopravě je totiž jednoznačně standardizovaná: červená je vždy nahoře, zelená vždy dole. „Není problém, aby barvoslepý člověk měl řidičský průkaz pro své osobní potřeby. Profesionálním řidičem ale být nemůže,“ upřesňuje primářka.

Obavy nemusejí mít ani na podzim, kdy bývají brzdová světla aut zašpiněná od bláta. „Intenzita světla je silná a barvoslepí lidé nemají problém rozeznávat světlo ani při nižší intenzitě. Potíže mají jen s rozlišováním barev, takže ani tohle pro ně nebezpečné není,“ vysvětluje Valešová. Podzim ale podle ní prověří všechny řidiče bez rozdílu.

„Na podzim se snižuje intenzita venkovního osvětlení, takže úplně všichni řidiči vidí hůř než za ostrého letního slunce nebo když se v zimě silné světlo odráží od sněhové pokrývky. Podzim je prostě taková zkouška zraku.“

Test z barevných teček

Poruchu barvocitu lze odhalit velmi snadno. Oční lékař nebo optometrista vám ukáže takzvané pseudoizochromatické tabulky. Jde o obrázky poskládané z teček různých barev a jasu, ve kterých se skrývá číslice, písmeno nebo tvar. Kdo vidí barvy normálně, znak bez potíží přečte. Barvoslepý ho mezi tečkami nenajde.

Šedý zákal bere barvy nenápadně

Na rozdíl od barvosleposti, se kterou se už člověk narodí, u šedého zákalu se barvy ze života vytrácejí postupně, takže si toho dlouho ani nemusíme všimnout.

Zdravá oční čočka má být dokonale průzračná. S věkem se ale bílkoviny v ní začnou shlukovat, čočka tmavne a vidění se zhoršuje. Po pětasedmdesátce trápí katarakta více než tři čtvrtiny lidí. Přijít však může i podstatně dříve – například u diabetiků se objevuje až o deset let dříve, než je běžné.

Výjimkou nejsou ani poúrazové katarakty nebo zákal způsobený dlouhodobým užíváním léků, například kortikosteroidů.

„Šedý zákal progreduje pomalu, a proto se poklesu vidění lidé přizpůsobují a mají pocit, že stále vidí dobře. Pacienti pak popisují zamlžené vidění jako přes igelit nebo jako přes mlhu,“ popisuje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Zrak se ale může zhoršit i náhle a skokově.

Šedý zákal navíc zhoršuje i vidění v šeru, což na podzim pozná každý, kdo se vrací domů po setmění. Jak moc barvy v jejich životě vybledly, si mnozí uvědomí až po operaci.

Šedý zákal už se nenechává uzrát

„Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes je to jinak. Čím dříve přijdete, tím bude operace jednodušší a šetrnější během zákroku i při následné rekonvalescenci. Čím je šedý zákal pokročilejší, tím je oční čočka tvrdší a její odstranění je při operaci náročnější,“ vysvětluje docentka Skorkovská. Pokročilých případů přesto přibývá. Na brněnské klinice NeoVize tvořily v roce 2025 víc než třetinu všech operací šedého zákalu.

Když v šeru vidíte jen obrysy

Další problém, který vás může na podzim překvapit, je šeroslepost. Po změně letního času na zimní se začíná brzy smrákat a když nesvítí slunce, bývá i během dne příšeří.

„Ať už jsou to mladí, staří, zdraví, pacienti s dioptrickými vadami... Všichni vidí za šera hůř. Je to proto, že zornička se rozšíří, tudíž do oka se pouští mnohem více různých světelných paprsků. Tím pádem vynikají takzvané aberace vyšších řádů, což jsou vlastně drobné dioptrie, které za dobrého osvětlení nemusí vidění tolik obtěžovat,“ vysvětluje Lucie Valešová.

Někdy ale zhoršené vidění za šera může signalizovat onemocnění, ať už již zmíněný šedý zákal nebo například geneticky podmíněné choroby sítnice (retinitis pigmentosa) či různá postižení zrakového nervu (včetně zeleného zákalu) i zrakových médií (čočka, rohovka). Nejčastěji se však jedná o postižení světločivých buněk při nedostatku vitaminu A.

„Abychom viděli za šera i tmy, je třeba speciálních světločivých buněk, tzv. tyčinek. Pokud je jejich funkce narušená, naše schopnost vidění za šera a tmy je omezená. O šerosleposti mluvíme tehdy, když tyto buňky přestanou fungovat úplně,“ objasňuje oční lékařka MUDr. Eva Jerhotová, Ph.D., z Oční kliniky NeoVize Praha.

Pokud vám tedy letošní podzim připadá méně barevný než ty předchozí, neváhejte vyrazit na preventivní prohlídku k lékaři.