Čas jen pro mě

Na první potíže nečekejte

Riziko infarktu ovlivňují každodenní návyky i vrozené dispozice. Důležité je proto znát také zdravotní historii své rodiny. Péče o srdce přitom nemusí člověku převrátit celý život naruby. Začít můžeme pravidelnými kontrolami a postupnými změnami, u nichž dokážeme dlouhodobě setrvat.

Infarkt vzniká, když část srdečního svalu nedostává dostatek okysličené krve a začne odumírat. Nejčastěji je na vině uzávěr věnčité tepny krevní sraženinou, která se vytvoří na narušeném aterosklerotickém plátu.

Ten vzniká postupně ukládáním tukových částic, především cholesterolu, do stěny cévy. Infarkt tak může přijít náhle, změny v tepnách se ale často rozvíjejí roky. Při infarktu rozhoduje rychlost pomoci. Čím dříve se podaří obnovit přítok krve, tím větší část svalu lze zachránit.

„Ateroskleróza se dlouho nemusí nijak projevovat. Právě v tom období ale máme možnost zasáhnout. Krevní tlak i cholesterol se dají změřit ještě předtím, než se objeví potíže, a podle výsledků můžeme upravit režim nebo zahájit léčbu. Není potřeba čekat, až nás tělo samo upozorní,“ vysvětluje MUDr. Jakub Trizuljak, Ph.D., primář oddělení klinické genetiky v GHC Genetics.

Co můžeme ovlivnit sami

Význam ovlivnitelných rizikových faktorů potvrdila také mezinárodní studie INTERHEART, která zahrnovala účastníky z 52 zemí.

Devět sledovaných faktorů souviselo s přibližně 90 % populačního rizika prvního infarktu. Patřily mezi ně kouření, nepříznivá hladina krevních tuků, vysoký tlak, cukrovka, břišní obezita, strava, pohyb, konzumace alkoholu a psychická zátěž. Neznamená to však, že každý člověk dokáže své riziko zcela odstranit nebo že ve zbytku jde pouze o genetiku. Jde spíš o to, jak velký prostor prevence nabízí.

Klíčová může být už docela obyčejná preventivní prohlídka. Vysoký tlak ani zvýšený cholesterol totiž nemusí bolet a dobrá kondice jejich zvýšení nevylučuje. Vedle kontrol pomáhá nekouřit, pravidelně se hýbat a do jídelníčku zařadit dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných potravin a nenasycených tuků. Například u výrazně zvýšeného cholesterolu ale nemusí samotná změna stravy stačit.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Jak poznat infarkt?

Rodinná historie napoví

Pozornost si zaslouží také to, zda někdo z rodičů nebo sourozenců prodělal infarkt či jiné srdeční onemocnění již v mladším věku. Taková informace může lékaři pomoci rozhodnout, jaká vyšetření jsou na místě a kdy s nimi začít.

U některých rodin se například vyskytuje familiární hypercholesterolémie, dědičná porucha, při které má člověk vysokou hladinu LDL cholesterolu už od narození. Cévy jsou tak jeho působení vystaveny mnohem déle. Včasné odhalení a léčba mohou riziko výrazně snížit.

„Rodinná zátěž neznamená, že nás čeká stejný osud jako naše rodiče. Je ale dobrým důvodem probrat prevenci s lékařem dřív. Zajímá nás, jaké onemocnění se v rodině objevilo a v jakém věku. Spolu s hodnotami cholesterolu, krevního tlaku a dalšími výsledky nám to pomáhá rozhodnout, čemu věnovat větší pozornost,“ doplňuje Jakub Trizuljak.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Znáte „telefonní číslo“ zdravého srdce?

Infarkt jako z filmu?

Náhlá prudká bolest a pád k zemi nejsou jediným možným průběhem. Infarkt se může projevit tlakem, svíráním nebo pálením na hrudi, které se šíří do paží, zejména levé horní končetiny, zad, krku či čelisti.

Přidat se mohou dušnost, studený pot, nevolnost nebo nezvyklá slabost. Také u žen je nejčastějším příznakem bolest či nepříjemný pocit na hrudi. Mnohdy se však mohou objevit i další projevy, například dušnost, bolest zad nebo zdánlivě nevýznamné obtíže, jako jsou výrazná únava či nevolnost.

Při podezření na infarkt je potřeba volat 155, nečekat, zda potíže přejdou, a neřídit do nemocnice.

Kdy se zaměřit na genetiku

Genetické vyšetření může být užitečné při podezření na dědičné onemocnění, například již zmíněnou familiární hypercholesterolémii. O vhodnosti a rozsahu by měl rozhodovat lékař podle osobní a rodinné anamnézy i dosavadních nálezů.

Mezi dostupné genetické analýzy patří také KardioGen od GHC Genetics, který vyšetřuje vybrané genové varianty související s onemocněními srdce a cév. Vzorek se odebírá stěrem z dutiny ústní nebo z krve. Výsledek ale není „předpovědí budoucnosti“ – sám o sobě neurčuje, zda člověk infarkt skutečně prodělá, a nenahrazuje běžná kardiologická vyšetření. Může být spíše jedním z dílků skládačky při hodnocení celkového rizika. Pokud se objeví riziková varianta, je vhodné výsledek probrat s klinickým genetikem.

„U srdce se počítají malé kroky, které dokážeme udržet. Pravidelný pohyb, nekouření, pestřejší strava i preventivní kontroly mají význam dávno před prvními obtížemi. Smyslem není žít ve strachu, ale vědět, co je pro nás důležité, a podle toho se o sebe starat,“ uzavírá Jakub Trizuljak.

Zdroje informací: thelancet.com; kardio-cz.cz; www.uzis.cz; ahajournals.org; pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; ghcgenetics.cz