Čas jen pro mě

Návrat k standardnímu času

Při podzimním návratu ke standardnímu, běžně označovanému jako zimní čas, posouváme hodiny ze třetí na druhou. Zatímco budík se přenastaví během okamžiku, organismus dál funguje podle svého zaběhnutého rytmu. Výsledkem může být časnější probouzení, večerní ospalost nebo únava během dne. Hodina navíc na ciferníku tak nemusí znamenat delší ani lepší odpočinek.

Co na to odborník

PharmDr. Kamila Horníčková, odbornice na přírodní medicínu z online poradny Lékárna.cz.

„I hodinový posun může u citlivějších lidí dočasně narušit spánkový rytmus. Někdo se začne probouzet dříve, jiný pociťuje během dne únavu. Mnohem důležitější než jednorázová změna času je ale to, jak kvalitně spíme dlouhodobě. Osm hodin v posteli totiž automaticky neznamená osm hodin kvalitního odpočinku.

V online poradně Lékárna.cz vidíme, že lidé chtějí především rychle usnout a ráno fungovat. Často se proto ptají, co si mají vzít na spaní. My je ale vedeme k tomu, aby se nejprve zaměřili na příčinu obtíží. Někdy pomůže změna režimu, jindy vhodně zvolený přípravek nebo kontrola možných interakcí s užívanými léky. Pokud problémy přetrvávají, doporučujeme lékařské vyšetření. Smyslem našeho poradenství není jen pomoci člověku usnout dnes večer, ale přispět k tomu, aby spal lépe dlouhodobě.“

Nerozhoduje jen počet hodin

Souvislost mezi spánkem a tím, jak se cítíme, ukazuje výzkum Zdraví pod lupou od Lékárna.cz. Mezi lidmi, kteří hodnotí svůj spánek jako kvalitní, se cítí zcela zdravý každý čtvrtý. Při nekvalitním spánku je to přibližně každý třiadvacátý – tedy téměř šestkrát méně často. Jde přitom o subjektivní hodnocení zdraví a souvislost, nikoli důkaz, že samotný lepší spánek tento rozdíl způsobuje.

Noční odpočinek podporuje paměť, psychickou kondici i regeneraci organismu. Nekvalitní spánek může zasahovat také do regulace krevního cukru a hormonů ovlivňujících hlad a sytost.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Hodina navíc v posteli? Tělo to vidí trochu jinak

Co na posun hodin říká srdce

Denním rytmem se řídí rovněž srdce a cévy. Po probuzení přirozeně stoupá krevní tlak i tepová frekvence. Podzimní změna je pro organismus zpravidla šetrnější než jarní zkrácení noci, ochranu před srdečními příhodami však nepřináší.

Metaanalýza dvanácti studií z roku 2024 zjistila po jarním posunu přibližně čtyřprocentní zvýšení rizika infarktu. Po podzimním se významná změna neprokázala.

Co na to odborník

prof. MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC, kardiolog z FN Olomouc a spoluzakladatel Kardi Ai

„Ráno je pro srdce nejnáročnější část dne. Když posuneme hodiny, posuneme i chvíli, kdy tuhle zátěž potkáme. Zdravý člověk se srovná za pár dní, někomu to ale trvá déle.

Změna času infarkt nezpůsobí. U člověka, který už má nemocné cévy, ale může posunout chvíli, kdy k němu dojde. Hodina navíc na podzim tedy není lék, v souhrnu studií riziko infarktu nesnižuje.“

Pomůže pravidelnost a ranní světlo

Tělu usnadníme přechod pravidelným vstáváním a usínáním, včetně víkendů. Ráno vyrazme na denní světlo, během dne si dopřejme pohyb a večer ztlumme osvětlení i obrazovky. Odpoledne omezme kofein a alkohol nepoužívejme jako uspávací prostředek: může zhoršit noční odpočinek.

Ložnici udržujme tmavou, tichou a příjemně chladnou. Pokud potíže se spánkem přetrvávají, je vhodné hledat jejich příčinu s lékařem.