Čas jen pro mě

Časné nepochopení nemocných

„Ta je narušená. Je z ní schizofrenička, musí být pod práškama. Bude ji mít celý život na krku. Ani do práce chodit nebude!“ I takové mohou ve společnosti zaznít názory na ty, kteří se potýkají s duševním onemocněním.

Čiší z nich nepochopení, odsouzení i nadřazenost. Pravdou ale je, že za tím vším spíš stojí nevědomost, život v zažitých stereotypech a nedostatek informací, které by pravděpodobně vyostřený názor dokázaly zmírnit. I proto odborníci dbají na osvětu a snaží se psychicky nemocné zbavit nálepek, které jim část společnosti postupně přiřkla.

Hlavním cílem je vyvrátit mýty, které se s psychickými onemocněními pojí. Řadu těch nejčastějších vystihl úvodní skutečně odposlechnutý výrok. 

Nejčastější mýty o lidech s psychickými problémy

• Duševní onemocnění je výlučně důsledek osobní slabosti.
• Lidé s duševním onemocněním jsou nebezpeční a agresivní. 
• Lidé s duševním onemocněním nemohou pracovat.
• Z duševní nemoci se člověk neuzdraví. 

Nedostatek informací a zažité stereotypy

Přetrvávající nedostatek informací a neuspokojivé porozumění veřejnosti tématu duševního zdraví je hlavní překážkou v boji proti stigmatizaci.

„Stigmatizace často vychází z nedostatku povědomí a zažitých stereotypů spojených s duševním onemocněním. Nedostatečná informovanost tak může bránit otevřenému dialogu a přijetí jednotlivců s duševními obtížemi ve společnosti. Přesto se však domnívám, že současná společnost se v tématu duševního zdraví stále více posouvá blíže západním civilizovaným zemím a obecně téma duševního zdraví dostává více prostoru," uvádí Petr Horyna, manažer služby terénních týmů v organizaci BONA, o.p.s.

Nejčastější mýty o duševním zdraví spočívají v přesvědčení, že psychické obtíže jsou vyvrcholením osobní slabosti nebo že jsou lidé s psychickými nemocemi nebezpeční sobě i okolí či že nejsou schopni pracovat. „Lidé se zkušeností s duševním onemocněním často během svého života zažijí nějaká těžká traumata a zasluhují spíše náš obdiv za to, s jakou vnitřní silou se s těmito traumaty vyrovnávají," nabízí jiný pohled Petr Horyna z BONA, o.p.s.

Zaměřme se na duši a potlačování stresu

Zbavme se škodlivých nálepek

Úspěšná destigmatizace může být založena na otevřeném dialogu a sdílení zkušeností zejména ze stran známých osobností a lidí, kteří si sami nemocí prošli a dnes se snaží pomáhat ostatním v roli tzv. peer pracovníků.

Příkladem úspěšné destigmatizace mohou být příběhy veřejně známých osobností, které otevřeně hovoří o své vlastní zkušenosti s duševním onemocněním a tím poskytují inspiraci a povzbuzení ostatním. Ke snížení stigmatu odvádí velkou práci také peer pracovníci, odborníci na vlastní zkušenost, kteří otevřeně komunikují své zkušenosti, životní příběh a jsou tak inspirací jednotlivcům a celé společnosti.

Co může udělat pro destigmatizaci každý z nás

• Položte si otázku: Jak nad duševně nemocnými lidmi smýšlím?
• Jak jsem náchylný ke stereotypnímu uvažování?
• Naslouchejte lidem s psychickými onemocněními a snažte se je pochopit
• Podporujte ty, kteří se s duševní nemocí vypořádávají, respektujte je.
• Pro mírnění vášnivých společenských debat u sebe mějte argumenty a fakta. 

Nejisté financování služeb

Mezi největší výzvy, se kterými se zástupci neziskových organizací včetně těch z BONA, o.p.s. každoročně potýkají, patří nejisté financování služeb.

To výrazně komplikuje zajištění dlouhodobé a komplexní péče a podpory lidem se zkušeností s duševním onemocněním. Pro mnoho nevládních organizací představuje značný problém systém financování, který nechává služby bez finančních prostředků po období několika měsíců na začátku každého roku.

Psychoterapie v rukou nevzdělaných. Kde hledat kvalitního terapeuta a na co si dát při výběru pozor?

Jak stigma nabourat

„Pořádáme různé workshopy, besedy a společenské akce, které jsou otevřené pro veřejnost a slouží k zvýšení povědomí o duševním zdraví," vysvětluje Petr Horyna. „Máme také v plánu oslavit Mezinárodní den duševního zdraví speciálně vypravenou tramvají, kde budou naši pracovníci k dispozici pro rozhovory o tématu duševního zdraví."

Cílem je, aby každý, kdo potřebuje podporu v oblasti duševního zdraví, mohl snadno získat kvalitní péči a podporu odpovídající jeho individuálním potřebám. 

Běžný člověk může přispět k destigmatizaci duševního onemocnění ve svém okolí třeba tím, že začne přemýšlet sám nad sebou, jakým způsobem smýšlí o lidech se zkušeností s duševním onemocněním, jaké stereotypní nebo předsudečné uvažování je mu vlastní. Nápomocnými se můžeme stát už jen tím, že aktivně a ochotně nasloucháme, podporujeme a respektujeme lidi se zkušeností s duševním onemocněním.

8 základních faktů o duševních nemocech

1. Statisticky má každý čtvrtý Čech vlastní zkušenost s duševním onemocněním a je tedy jisté, že každý z nás zná někoho, kdo se potýká s duševním onemocněním.
2. Lidé s duševním onemocněním jsou kolem nás. Většinou to na nich nepoznáme. Sedí vedle nás v restauracích, autobuse nebo prochází v parku. Ne každý, kdo tuto zkušenost má, je hospitalizován.
3. Duševní nemoci mají biologický základ spojený s různými faktory, jako jsou genetické predispozice, nerovnováha chemických látek v mozku a neurologické faktory.
4. Duševní nemoci nejsou projevem slabosti nebo nedostatku vůle. Jsou to komplexní zdravotní problémy, které často vyžadují léčbu a podporu. Lidé si nemohou vybrat, zda duševně nemocní budou, či ne.
5. Kvůli nedostatečnému povědomí a stigmatizaci se mnoho lidí stydí nebo bojí mluvit o svých duševních problémech a vyhledat pomoc. To problémy v dlouhodobém horizontu může zhoršovat.
6. Existuje mnoho účinných léčebných metod pro duševní nemoci, včetně léků, terapie a podpůrných programů.
7. Prevence duševních nemocí zahrnuje zdravý životní styl, pravidelnou fyzickou aktivitu, vyhýbání se nadměrnému stresu a včasnou identifikaci a léčbu příznaků.
8. Osoba s duševní nemocí může žít plnohodnotný život. S odpovídající léčbou, podporou a samoobsluhou může osoba s duševní nemocí vést plnohodnotný a produktivní život.

Nezisková organizace BONA, o.p.s. se již dvacet pět let věnuje poskytování odborné pomoci a podpory lidem se zkušeností s duševním onemocněním i jejich blízkým. Cílem organizace je usilovat o to, aby její klienti mohli žít co nejkvalitnější život, přičemž kromě komplexní podpory se zaměřuje také na zajištění důstojného bydlení a práce pro své klienty. BONA působí jako důležitý člen komunity a aktivně se podílí na reformě psychiatrické péče v České republice.