Čas jen pro mě

Kde ji najdete? Původem je okra pravděpodobně z Etiopie. Ve 12. století př. n. l. byla zušlechtěna starověkými Egypťany a dále rozšiřována po celé severní Africe a Středním východě. Do Karibiku a Spojených států (zejm. oblíbenou je ve státě Luisiana) se plodina dostala v 17. století díky otrokům, kteří tam přicestovali se západní Afriky. Brzo poté se okra představila obyvatelům západní Evropy.

Co obsahuje? Je zdrojem vitaminu C a A, také skupiny vitaminů B, železa, draslíku a vápníku. Má nízký obsah kalorií, je dobrým zdrojem vlákniny a neobsahuje tuk.

K čemu je vhodná? Pravidelná konzumace okry posiluje stěny cév, snižuje hladinu cholesterolu i cukru v krvi, bojuje proti ateroskleróze. Pomáhá snižovat riziko vzniku rakoviny prostaty a tlustého střeva. Díky značnému množství kyseliny listové je doporučována těhotným ženám. Lusky a semena okry zase podporují vykašlávání a redukují počet astmatických záchvatů.

Okra v gastronomii Ze světlých až žlutých květů lze dělat chutný čaj. Plody jsou zase vhodné k restovaní, smažení, pečení, nakládaní, vaření i dušení. Mladé tobolky okry lze sušit i zamrazit. Vzhledem k její chuťové podobnosti s lilkem je využitelná v mnoha receptech, například v salátech, polévkách, pod dušené maso nebo k přípravě cajunského gumba. Výtečně se hodí ke kyselým potravinám, jakými jsou třeba citrusy a rajčata. Vzhledem k její slizké a lepkavé struktuře je vhodná k zahušťování pokrmů.

Tip redakce

Uvařené plody bývají velice slizké, což spoustu lidí odradí od jejich konzumace. Nežádoucího lepkavého efektu se zbavíte tak, že je před vařením pokapete citronovou šťávou a necháte chviličku odležet.